Show Email

Tělo:

CLINTON V MOSKVĚ, PUTIN NA KONI

Luboš Dobrovský, 12. 6. 2000

Prezident Clinton navštívil minulý týden prezidenta Putina v Moskvě. O

možnosti revize smlouvy ABM (antibalistické střely), tedy o podmínkách

zahájení výstavby nového či spíše staronového systému americké protiraketové

obrany, se prezidenti nedohodli. A to měl být hlavní cíl návštěvy. O válce v

Čečensku, kterou Putin rozpoutal, veřejně nepadlo ani slovo.  Ani od svého

odporu k rozšiřování NATO ruský prezident neustoupil. Svůj kritický postoj k

vojenskému zásahu v Kosovu během setkání s americkým prezidentem nepodrobil

sebemenší revizi.

Nicméně summit se konal a nějaké výsledky tu přece jen jsou. Je tu dohoda o

likvidaci 68 tun plutonia, z něhož se vyrábějí jaderné bomby. Je tu dohoda o

vytvoření monitorovacího centra v Moskvě, které má zabránit případným

nedorozuměním a chybám.

Clinton v Moskvě, Putin na koni • RESPEKT

 10. února 2007:  Putin přednese svůj projev na Mnichovské bezpečnostní

konferenci, ve kterém odsuzuje agresivní unilateralismus USA, včetně jejich

nezákonné invaze do Iráku v roce 2003 a rozšíření NATO na východ.

 RUSKO KAZÍ ATMOSFÉRU

Luboš Dobrovský, 22. 7. 2007

Prezident Putin oznámil, že vzhledem k rozpínavosti NATO odstupuje od dohody

o konvenčních zbraních v Evropě. Pravé důvody jsou ale jiné. Zmiňovaná

dohoda stanovovala od roku 1990, kolik a kdo bude mít na evropském teritoriu

zbraní. Dohoda přinesla výsledky,  počty zbraňových systémů se snížily

natolik, že ani NATO, ani Ruská federace nenaplňují jejich povolené limity.

Po rozšíření NATO došlo v roce 1999 k úpravě původní dohody, která

stanovila, že Rusko stáhne svá vojska z teritoria Moldávie, z tzv.

Podněstří, a z Abcházie, která je součástí Gruzie. Rusko tuto podmínku

nesplnilo. To je důvod, proč dohoda nebyla ratifikována.

Netajím se tím, že nic z toho, co prezident Putin uvádí jako důvody pro své

rozhodnutí, nepovažuji za věrohodně ověřitelné. Naopak věrohodně ověřitelné

je, že se nikdo v Evropě nechystá k žádnému vojenskému útoku na Rusko.

https://www.respekt.cz/tydenik/2007/30/rusko-kazi-atmosferu

 Lidé se také ptají

Kdy chtělo Rusko do NATO?

Předcházelo tomu podepsání „Pařížské charty pro novou Evropu“ 19. -21.

listopadu 1990. Rusko se v roce 1994 připojilo k aliančnímu programu

Partnerství pro mír.

Vztahy NATO a Ruska – Wikipedie (wikipedia.org)

 Bývalý šéf NATO říká, že Putin chtěl vstoupit do Aliance na počátku své

vlády

Jennifer Rankin, Brusel, 4 XI 2021

Podle bývalého generálního tajemníka Severoatlantické aliance Vladimir Putin

chtěl, aby Rusko vstoupilo do NATO, ale nechtěl, aby jeho země musela projít

obvyklým procesem podávání žádostí a stát v řadě "s mnoha zeměmi, na kterých

nezáleží".

George Robertson, bývalý labouristický ministr obrany, který vedl NATO v

letech 1999 až 2003, řekl, že Putin dal na jejich první schůzce jasně

najevo, že chce, aby se Rusko stalo součástí západní Evropy. "Chtěli být

součástí toho bezpečného, stabilního prosperujícího Západu, ze kterého bylo

Rusko v té době pryč," řekl.

Labouristický kolega připomněl setkání s Putinem, který se v roce 2000 stal

ruským prezidentem. "Putin řekl: 'Kdy nás pozvete ke vstupu do NATO?' A

[Robertson] řekl: 'No, my nezveme lidi, aby vstoupili do NATO, oni žádají o

vstup do NATO.' A on řekl: 'No, nestojíme v řadě s mnoha zeměmi, na kterých

nezáleží.'"

Tato zpráva je v souladu s tím, co Putin řekl zesnulému Davidu Frostovi v

rozhovoru pro BBC krátce předtím, než byl před více než 21 lety poprvé

inaugurován jako ruský prezident. Putin řekl Frostovi, že nevylučuje vstup

do NATO, "pokud a když budou ruské názory brány v úvahu jako názory

rovnocenného partnera".

Frostovi řekl, že je pro něj těžké představit si NATO jako nepřítele. "Rusko

je součástí evropské kultury. A nedokážu si představit svou vlastní zemi

izolovanou od Evropy a toho, co často nazýváme civilizovaným světem."

Komentáře lorda Robertsona v podcastu One Decision, který uvádí Michelle

Kosinskiá bývalá novinářka CNN, a sir Richard Dearlove, bývalý šéf M16,

vysvětlují, jak se Putinův pohled na svět vyvíjel během 21 let jeho

nepřerušené vlády nad Ruskem.

Po pouličních protestech oranžové revoluce na Ukrajině v roce 2004 začal být

Putin stále podezřívavější vůči Západu, který byl obviňoval z financování

prodemokratických nevládních organizací. Dále ho rozhněvalo rozšiřování NATO

do střední a východní Evropy: Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Slovinsko,

Lotyšsko, Estonsko a Litva se rozhodly vstoupit do Aliance v roce 2004;

Chorvatsko a Albánie následovaly v roce 2009. Gruzii a Ukrajině bylo

přislíbeno členství v roce 2008, ale zůstaly mimo.

Bývalý šéf NATO říká, že Putin chtěl vstoupit do aliance na počátku své

vlády | NATO | The Guardian

 Rusko podalo NATO ruku

23. listopadu 2001  15:24

Vztahy NATO a Ruska se oteplují. Rusko stojí o vybudování užších vztahů se

severoatlantickou aliancí, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. "Na

jedné straně je třeba říci, že Rusko zrovna nestojí ve frontě na vstup do

NATO, na druhé straně je ale připraveno rozvíjet vzájemné vztahy až do té

míry, na jakou aliance přistoupí," řekl Putin po jednání s generálním

tajemníkem NATO Georgem Robertsonem v Moskvě.

Putin ocenil současnou úroveň vztahů mezi Ruskem a NATO. Robertson

zdůraznil, že je třeba vytvářet jednotný svaz proti společnému nepříteli,

kterým je mezinárodní terorismus.

K Robertsonovým návrhům na prohloubení spolupráce Ruska a NATO Putin řekl,

že neočekával, že generální tajemník NATO půjde ve svých snahách rozvíjet

vztahy tak daleko, jak to dal najevo v Moskvě.

Ve čtvrtek Robertson při návštěvě redakce ruského deníku Izvěstija připustil

možnost účasti ruských představitelů na některých zasedáních Rady NATO ve

formaci "dvacítky", nikoli "19+1", s tím, že by měli hlasovací právo.

Pro zapojení Ruska do rozhodování o některých otázkách se podle něj už

vyslovili i vůdci USA, Velké Británie, Německa, Kanady a Itálie. Deník

Izvěstija napsal, že také ruský ministr obrany Sergej Ivanov se vyslovil pro

nový mechanismus vztahů, kdy Rusko by mělo hlasovací právo, stejně jako

členové NATO.

Ruský deník Izvěstija připomněl, že už v roce 1954 tehdejší Sovětský svaz

zaslal vedení NATO oficiální notu obsahující přání a připravenost Moskvy

vstoupit do aliance. List poznamenal, že v té době to obě strany považovaly

pouze za propagandistický krok.

Proces oteplování vztahů

První kroky k "rozmrazení" vztahů s NATO Moskva podnikla v roce 1990, když

sídlo Aliance v Bruselu navštívil sovětský ministr zahraničí Eduard

Ševardnadze.

Od roku 1992 ruské ministerstvo zahraničí začalo udržovat s aliancí

regulérní kontakty. V květnu 1997 byl podepsán Ustavující akt Rusko-NATO a

zřízen Stálý společný výbor jako poradní a koordinační orgán.

Bombardování Jugoslávie v březnu 1999 vztahy mezi Ruskem a NATO opět

zmrazilo a teprve loni v květnu začalo jejich opětné oteplování.

Proti potenciálnímu členství Ruska v NATO se v pátek vyslovil místopředseda

ruské Státní dumy Vladimir Žirinovskij. "Naše země by byla omezována ve své

svobodné činnosti, což není žádoucí," řekl. V zájmu zajištění bezpečnosti ve

světě je třeba podle něj vytvořit "nadnatovský orgán", jehož členy by byly

Rusko, USA, sjednocená Evropa, Čína a Indie.

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rusko-podalo-nato-ruku.A011123_152418

_zahranicni_tom

 Medveděv vyhrožuje útoky na jaderná zařízení v Evropě, zkritizoval Bidena

10. července 2023

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda ruské bezpečnostní rady

Dmitrij Medveděv navrhl zvážit možnost útoku na ukrajinské a východoevropské

jaderné elektrárny. Tvrdě též zaútočil na amerického prezidenta Joe Bidena,

který se podle něj snaží o jadernou válku, aby jako umírající muž vzal s

sebou půl lidstva.

Medveděv reagoval na nepotvrzené zprávy ruského propagandistického

telegramového účtu Mash, podle něhož se ukrajinské síly v neděli pokusily

zaútočit na ruskou Smolenskou jadernou elektrárnu a vojenskou leteckou

základnu v Kalužské oblasti.

„Pokud se potvrdí pokus o útok raketami NATO na Smolenskou jadernou

elektrárnu, pak bude nezbytné zvážit scénář ruského úderu na Jihoukrajinskou

jadernou elektrárnu, Rivenskou jadernou elektrárnu a Chmelnyckou jadernou

elektrárnu, taktéž jako na jaderná zařízení ve východní Evropě,“ napsal

bývalý ruský premiér a prezident.

Ukrajina žádný útok oficiálně nepotvrdila. Portál Meduza podotýká, že úřady

v Smolenské a Kalužské oblasti o žádných úderech nereferovaly.

Umírající muž s demencí, kritizuje Bidena.

Medveděv se o víkendu též pustil do amerického prezidenta. Bidena osočil ze

zničení evropské ekonomiky, bez bližšího upřesnění, co tím má na mysli.

„Ospalý, senilní“ Biden podle něj zvyšuje riziko jaderné třetí světové války

tím, že se Ukrajině rozhodl dodat kontroverzní kazetovou munici.

Místopředseda ruské rady bezpečnosti ale spekuluje, že „nemocný starý muž s

vážnou demencí“ má své vlastní specifické důvody pro zničení světa.

„Umírající děda“ se podle něj rozhodl odejít s grácií ze světa a tak

„provokuje jaderný Armageddon“, aby vzal „půlku lidstva s sebou na onen svět

“.Ostré výroky na Bidenovu adresu nejsou u Medveděva ničím novým, už v dubnu

jej nazval senilním a zoufalým dědou. Též opakovaně varoval před jadernou

válkou, pokud Západ dodá Ukrajině vojenský materiál.

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/medvedev-rusko-jaderna-elektrarna-

biden-usa-ukrajina-valka.A230710_112904_zahranicni_jhr?zdroj=vybava_recombee

 Předmět: Časová osa vzniku ukrajinského konfliktu má jednoznačnou

vypovídající hodnotu nejenom o politicích, novinářích, ale i o dalších,

kteří ve věci rozhodují ... :-) 

 https://www.pokec24.cz/blog/ukrajina-casova-osa-vypravi-pribeh