Show Email

Tělo:

Kdyby ho nebylo, tak ti ostatní hloupí fanatici v NATO by vyvolali na světě opětovnou dobu ledovou na několik milionů let. Ukrajina bude moci vstoupit do NATO, nebo do takové organizace jako následník NATO, až tam bude zároveň s ní přijato též Rusko. Myslíte, že je to hloupost? Já si to nemyslím. Prosím, řádně se nad tím zamyslete. Jestli je v současné době v našem prostoru nějaký stát mírumilovný, tak je to přece Rusko. Tato země je po léta sužována rozpínavostí NATO (především USA), které sní o tom, jak by již mohli začít rabovat území Ruska, až by tam dosadili loutkovou korupčnickou vládu. Toto je jejich jasný cíl a ničemu jinému nevěřte. Boj na Ukrajině je jen zástěrkou hlavně pro agresivitu USA a obyčejní ukrajinští lidé, kteří jsou jen americkými rukojmími, z tohoto konfliktu nikdy nic mít nebudou, zůstanou ještě chudší, než kdy byli a zbude jich jen mnohem méně - zbytek zahyne ve prospěch falešného, farizejského a zlomyslného amerického narativu a další nemalá skupina již bude i se svými luxusními limuzínami žít a (snad) pracovat v cizině. Je možné, že v budoucnosti vznikne v Evropě (Evropská obranná organizace pro politické otázky mírového procesu, vojenství i ekonomiku), kde členskou zemí se stane též Rusko. USA by do této organizace měly mít cestu uzavřenu, protože by nepřestali ani v budoucnu podněcovat k nenávisti a k proamerickým politickým převratům. Takto očištěná Evropa by začala žít v míru, ale hlavně, její ekonomika by doznala nebývalého pokroku (Rusko je přece bezedný ekonomický trh a disponuje astronomickým množstvím surovin za přijatelné ceny). USA by si musely hledat jiné dobrodružné spojence, pokud by nepřistoupili k plnění mírové mezinárodní politiky. Otázka je, jak dlouho by jim to vydrželo. Nejspíše by se opět začaly pokoušet tuto sjednocenou Evropu drolit, protože snem amerických politiků a amerického vojensko-průmyslového komplexu je dosáhnout, aby Evropa byla ekonomicky doslova na kolenou a aby ji mohli začít globalizovat podle svých představ. Snad jsem Vás, přátelé, nevyděsil. Možná časem pochopíte, že jiná cesta pro Evropu není možná.

Pepík

https://www.msn.com/cs-cz/zpravy/Zahrani%C4%8Dn%C3%AD/orb%C3%A1n-hodil-vidle

-do-ukrajinsk%C3%BDch-nad%C4%9Bj%C3%AD-na-%C4%8Dlenstv%C3%AD-v-nato/ar-AA1

abcx0?ocid=winp1taskbar&cvid=fdd3e8becb2f4a649da7b2f2675754d7&ei=43"

-----------------text odkazu--------------------

K přijetí nového člena do NATO je zapotřebí souhlas všech 31 členských zemí. Podle Stoltenberga ale všechny státy souhlasí s tím, aby Ukrajina přijata byla, byť se liší názory na to, kdy by k tomu mělo dojít. Slova generálního tajemníka ale překvapila maďarského premiéra Orbána, který na ně reagoval na Twitteru pobouřeným "Cože?!", upozornil server Politico s tím, že mezi Budapeští a Kyjevem panují komplikované vztahy. Maďarsko roky blokovalo zasedání NATO s ukrajinskými představiteli a odkazovalo se na obavy o práva maďarské menšiny žijící na západě Ukrajiny. Odsoudilo sice ruskou vojenskou agresi vůči Ukrajině, Kyjevu ale odmítá poskytovat vojenskou pomoc. A vysoce postavení maďarští představitelé navštěvují Moskvu, ruské invazi navzdory. NATO včetně Maďarska přitom už v roce 2008 rozhodlo o budoucím vstupu Ukrajiny. Dosud k němu ale nedošlo, i když Ukrajina loni v září požádala o zrychlený proces přijetí. S tím mají ale někteří spojenci problém. "Většina spojenců NATO, včetně USA, se chce v průběhu války vyhnout jakémukoli velkému posunu v případě vstupu Ukrajiny. Skupina východních členů ale prosazuje, aby NATO dalo Kyjevu signál, že se přibližuje k alianci," píše Politico. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na americké letecké základně Ramstein v Německu prohlásil, že se Ukrajina stane členem Severoatlantické aliance. Nebude to ale hned, nyní je prioritou, aby dokázala zvítězit ve válce proti Rusku. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přitom neexistuje žádná překážka bránící rozhodnutí pozvat Ukrajinu do NATO, zejména ve chvíli, kdy většina lidí v členských zemích aliance vstup podporuje. Stoltenberg ale už při návštěvě Ukrajiny upozorňoval, že nejprve je potřeba válku vyhrát. Ukrajina v NATO? Názory se tříští Členství Ukrajiny v NATO vyvolává mezi současnými členy aliance plamenné diskuze. Podle serveru Financial Times Polsko a pobaltské státy tlačí na vytvoření harmonogramu přijetí země do aliance, zatímco Spojené státy, Německo a Maďarsko se k přijetí v současné situaci příliš kladně nestaví. Příznivci členství včetně českého prezidenta Petra Pavla sice upozorňují na zkušenosti ukrajinské armády, které získává v současné válce s Ruskem, odpůrci přijetí ale poukazují na to, že zvát do řad aliance válčící zemi není bezpečné. Na to poukazuje i server euronews, který jako jeden z důvodů, proč s přijetím Ukrajiny do NATO počkat, upozorňuje na článek 5 smlouvy o kolektivní obraně NATO. Ten říká, že pokud je napaden jeden členský stát, musí to všechny ostatní země považovat za útok proti sobě a přijít svému spojenci na pomoc. To podle serveru znamená, že pokud by Ukrajina vstoupila do NATO ve válce s Ruskem, článek 5 by byl spuštěn automaticky. "Při přijímání Ukrajiny do NATO existují určitá eskalační rizika," upozornil John Williams, profesor na Durhamské univerzitě, který se specializuje na mezinárodní politiku, válku a suverenitu s tím, že takový krok by mohl rozpoutat nejhorší možné scénáře. "NATO by jasněji zapojeno do války mnohem přímějším způsobem,“ dodal s tím, že ostatní členové aliance, kteří hraničí s Ruskem by se "potenciálně mohli stát frontovou linií". Ke zdrženlivosti vyzývají ze stejných důvodů i někdejší úředníci aliance. "Nejdříve vyřešme konflikt," prohlásil Jamie Shea, bývalý náměstek náměstka generálního tajemníka NATO. "Nyní je klíčovou otázkou zachování Ukrajiny jako fungujícího státu a odstranění ruských sil z jejího území," dodal.