Show Email
Tisková konference s názvem "Uplatňování hospodářské politiky v ČR v zemědělské oblasti v podmínkách energetické krize v období nastupující recese" zdůraznila pokles vepřového a drůbežího masa a likvidaci ovocných sadů. Klub 2019, vedený Zdeňkem Jandejskem a Janem Velebou, usiluje o opatření pro potravinovou a energetickou bezpečnost v ČR. Politická reprezentace je kritizována za nedostatek zájmu o zemědělskou problematiku.
v příloze soubor reportaz.pdf text:
Dražší pivo, voda, teplo... „Že vyřešili
krizi?! Nic nevyřešili!“ Ševčík pozval na
VŠE známé experty. Fialo, raději nečti
14.04.2023 18:55 | Reportáž
„Pokles u vepřového i drůbežího. Likvidace sadů, soběstačnost v produkci zeleniny
25 procent.“ I to zaznělo na akci s názvem „Uplatňování hospodářské politiky v ČR
v zemědělské oblasti v podmínkách energetické krize v období nastupující recese“.
Promluvili na ní bývalí prezidenti Agrární komory Zdeněk Jandejsek a Jan Veleba,
energetičtí experti Ivan Noveský a Vladimír Štěpán, bezpečnostní analytik Jan
Schneider a herec Ivan Vyskočil. Moderoval Miroslav Ševčík, děkan
Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze. Nechyběla ani
ochutnávka kvalitních českých potravin.
Tisková konference se konala na půdě Národohospodářské fakulty VŠE v Praze.
„Rozhodli jsme uspořádat tuto akci u příležitosti začátku spolupráce s určitými skupinami
ekonomů, kteří by se měli snažit připravit hospodářsko-politická opatření pro nadcházející
léta, která vůbec pro ČR nebudou jednoduchá. Ve spolupráci s experty z praxe bychom chtěli
vypracovat studii, která by vedla k potravinové a energetické bezpečnosti. Chceme propojit
akademickou půdu, na které děláme mnohdy výzkum teoretický, s tou konkrétní hospodářskopolitickou praxí,“ uvedl tiskovou konferenci docent Ševčík.
Klub 2019 – zemědělci i herci. Mezi hosty Klaus i Švihlíková
Hned na úvod představil bývalý prezident Agrární komory a bývalý senátor Jan Veleba Klub
2019, jehož členové jsou iniciátoři tiskové konference. „Jedná se o volnou platformu, kterou
jsme založili v roce 2019. Členy jsou především experti v oblasti zemědělství, ale například
také bezpečnostní analytik Jan Schneider nebo známý herec Ivan Vyskočil. Ten nám
moderoval demonstraci na Hradčanech v době, kdy jsem byl ještě šéfem Agrární komory a
senátorem,“ vysvětlil Jan Veleba. Dodal, že členové klubu se scházejí pravidelně každý měsíc
v Trhovém Štěpánově, kde má sídlo své firmy Zdeněk Jandejsek.
„Už když jsme klub zakládali, jsem věděl, kam to bude v zemědělství směřovat,“ vysvětlil
Veleba. Prozradil, že na setkání jezdí i zajímaví hosté. „Byl u nás například pan prezident
Klaus, tady právě docent Ševčík, ekonomka Švihlíková a další,“ uvedl s tím, že akce
pravidelně navštěvuje i další známá herečka Jaroslava Obermaierová.
„Naším cílem je, abychom probudili veřejnost a řekli jim bez velké politiky, kde se české
zemědělství nachází, kam to směřuje a jak to může dopadnout,“ uvedl a dodal. „Pro tuto
konkrétní akci jsem se rozhodl, když jsem na zatím poslední demonstraci na Václavském
náměstí neslyšel jediné slovo o zemědělství, jediné slovo o potravinách. Nikoho z politiků to
nezajímá,“ pokrčil rameny a upozornil.
„Jak uvedl předseda federace, sklady potravinových bank jsou před jarním kolem sbírky
potravin téměř prázdné. Krize už zasahuje i střední třídu. Přitom předseda vlády se postaví v
Kramářově vile před kameru a sebevědomě řekne – vyřešili jsme všechno, vyřešíme i ceny
potravin. Nic nevyřeší!“ vzkázal rázně a pokračoval.
„Ministr zemědělství Nekula je pro mě nekompetentní ministr. Je to bankéř. A pokud pan
premiér bude ty ceny potravin řešit přes ukrajinskou pšenici, která zaplavuje Evropu?
V Polsku zdrhl ministr před rozzuřenými farmáři. Pak odstoupil. To ukrajinské obilí je na
Slovensku, v Maďarsku, v Polsku… Nepochybně musí být i tady, ty hranice jsou volné. Tak
pokud to takto chce řešit, tak to dopadne opravdu hrozně špatně. To obilí je kontaminované
plísněmi. Nemohli ho vyvážet a nedělejme si iluze, jak tam fungují kontrolní orgány,“
podotkl.
Zdeněk Jandejsek: O kolik se zvedly ceny energií u nás a o kolik třeba v
Německu? Propastný rozdíl
Jak to vypadá ohledně potravin nejen v České republice, se rozhodl obsáhleji rozebrat i další
exprezident Agrární komory a také člen Klubu 2019 Zdeněk Jandejsek. Ten připomněl mimo
jiné, jak velkým podnikům ublížil Fialovou vládou narychlo přepracovaný strategický plán
pro zemědělství v následujících letech, podle kterého menší zemědělci dostanou větší dotace
než dosud, a to na úkor větších producentů, kteří ale vyrábí rozhodující část potravin.
„Nechápu také současné mediální diskuze rádoby odborníků, kteří hledají viníky zdražování
potravin a vysoké inflace mezi zemědělci,“ uvedl s tím, že například nedávné vystoupení paní
Zlámalové a pana Slaného v televizi byl podle něj v podstatě „hon na čarodějnice“, nebo lépe
řečeno „hon na zemědělce“, kteří mají podstatně horší podmínky než jejich kolegové na
západě. A hned dodal konkrétní čísla:
Růst cen energií pro podniky za rok 2022
Česká republika – o 61,8 procent
Německo – 2,6 procent
Polsko – 3,4 procenta
Rakousko – 1,5 procenta
Maďarsko – 0,9 procent
Slovensko - 7,7 procent
„Do zemědělství a hlavně do potravinářského průmyslu se ceny energií promítají téměř ve
všech vstupech. Například jen cena průmyslových hnojiv se v roce 2022 zvýšila o 300 až 400
procent. Jadrná krmiva, tam je to o 70 až 90 procent, soja o 56 procent, bílkoviny o 30 až 50
procent,“ vypočítával Jandejsek a dodal, že růst cen vstupů byl tak velký, že podniky se
živočišnou výrobou měly velké problémy chovy