Show Email
Článek v Parlamentních listech založený na YT videu Pavla Šafaříka, zakladatele Paladin Academy, který kritizuje plýtvání a chaos unvitř ukrajinské armády.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-Na-bliti-Plytvani-na-Ukrajine
-VIDEO-jako-blesk-Zjistovali-jsme-728032?fbclid=IwAR3SUyqFrdTjKQF0LTqCnGJAPz
0oeyX4Mm3dIcMs-5GUuJlKNmhpcfli0bY
https://www.facebook.com/johnnie.walkerjenda
-------text odkazu-------
Plýtvání jídlem, municí i penězi, vojáci hrající na telefonu. Jan Šafařík, instruktor obranné střelby a zakladatel kurzů Paladin Academy, se dvakrát vydal na Ukrajinu cvičit ostřelovače. Vrátil se znechucený a podle jeho slov je mu přímo „na blití“. Válka mu připomíná obrovský korporát, ve kterém se skrze mezinárodní pomoc perou naše peníze. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) je ale skeptický, Šafaříkovy zkušenosti na něj nepůsobí důvěryhodně. Ministerstvo obrany ParlamentnímListům.cz na dotazy do vydání článku neodpovědělo. Bezpečnostní analytik Andor Šándor si však myslí, že podobných případů bude určitě víc.
Jan Šafařík provozuje v Česku kurzy obranné střelby Paladin Academy. Expert na střelby, který se prý kolem zbraní pohybuje už třináct let a absolvoval i kurzy v USA, se před časem rozhodl využít své dovednosti a zkušenosti ve prospěch napadené Ukrajiny, kam se dobrovolně vydal jako ostřelovač a instruktor.
Své vlastní zážitky a poznatky se rozhodl popsat ve videu s názvem Drahá Ukrajino, musíme si promluvit. Na Ukrajině působil dvakrát celkem šest týdnů a prostřídal tři jednotky. Všude to podle jeho slov vypadalo stejně, odjížděl znechucen s dojmem, že vše je obrovská pračka na peníze. Jedním z důvodů je podle něj neuvážené nakládání s potravinami a dalšími zásobami včetně nulového plánování: „Nejsem vojenský stratég, ale domnívám se, že mám základní povědomí o tom, jestli chci v zimě zůstat na živu. To tam úplně chybí. Jakékoliv plánování ve válečném stavu, že bude třeba nasekat dřevo a přestat jíst z darovaného jídla a přemýšlet čtrnáct dnů dopředu. Podpora a solidarita by na Ukrajinu určitě putovat měla, válka tam existuje, lidé přicházejí o nohy, šlapou na miny, civilisti, to nechápu, zůstávají v bombardovaných městech. Často z hlouposti i pýchy, ale potřebují pomoc,“ zdůraznil Šafařík.
Vysvětlil také svoje zkušenosti s ukrajinskými organizačními a vojenskými procesy. Válečný stav popsal jako obrovský korporát, v němž více než polovinu práce tvoří plánování a organizace. „Ty boty na zemi a pušky, co střílejí, troufnu si říci, jsou jen poslední článek v řetězci. Organizace tam úplně chybí, tento mindset úplně chybí. Celé vojenské vedení, alespoň z míst, která jsem já zažil – a chápu, že nemusí být situace stejná v celé Ukrajině – naprosto postrádá jakýkoliv zdravý rozum. Často stojíte a mácháte rukama: Proč? Vždyť… Jak?“ vysvětlil frustraci z neorganizovanosti.
Šafařík: Vojáci sedí a hrají Candy Crush
Spousta věcí z jeho pohledu nedávala smysl. Viděl například v Doněcku sklady jídla naplněné po strop. „Až mi to bylo nepříjemné, protože to pěstuje nezájem vojáků, kteří se nemusejí starat, odkud a co budou jíst. Obrovské množství balené vody, přitom mají studnu, kterou by mohli vyčistit a používat. Ale proč by to dělali, když mají hromadu balené vody? Takže boty se pak čistí balenou vodou. Sušenky a další darované potraviny jedí krysy a myši, ale to nikdo neřeší, máme toho dost,“ shrnul své dojmy s tím, že tak dochází k obrovskému plýtvání. Vinu však nedává lidem samotným, ale zcela evidentně chybějícímu velení a organizaci. „Tady máte hromadu nábojů, hromadu zbraní, tam jsou Rusové a hodně štěstí. Tak nějak to je,“ poznamenal.
Chaosu přispívá i skutečnost, že nikdo z jednotky mu nebyl schopen sdělit, o jakou jednotku se vlastně jedná. Mají sice nášivku nějaké brigády, ale dále se žádná struktura neřeší. I to označil za obrovský problém především při řešení nějaké situace či požadavku skrze řetězec velení. Není komu ho sdělit, není jasné, kdo je za co zodpovědný.
Další informaci předeslal upozorněním, že „si opravdu nedělá srandu“. „Je například dvanáct lidí ve dvou týmech, mají zabrané nějaké domy, a nedělám si srandu, čtrnáct dní v kuse čumí do telefonu a hrají Call of Duty nebo Candy Crush. Neprobíhá žádný trénink – ani zdravotní, ani střelecký. Já měl trénovat ostřelovače, ale tam nejsou ostřelovači. To jsou lidé, kteří dostali pušku s optikou, a najednou jsi ostřelovač. To jsme v Battlefieldu nebo kde?“ ptal se s narážkou na známou válečnou hru Jan Šafařík a přidal zkušenost, jak si střelec prohodil zbraň s ostřelovačem, protože ho bolela záda. „Takhle to nefunguje a ani nemůže. Ve chvíli, kdy tohle udělá, tak to není ostřelovač, ale jen člověk s puškou a optikou,“ dodal k tomu instruktor obranné střelby.
Mrhání evropských financí
Výcviku a organizace se podle něj vojákům nedostává, zatímco h