Show Email

Tělo:

A tak žijeme ve světě, kde sankce zabírají i nezabírají, kde Rusko

vítězí i nevítězí, kde Čína Rusku pomáhá i nepomáhá a po dlouhém

hledání v otevřených zdrojích nakonec dojdeme k banálnímu zjištění, že

jediná jistota jsou ruské vlajky na radnicích ukrajinských měst. To je

jediná jistota, všechno ostatní jsou dohady s nějakou mírou

pravděpodobnosti.

Přesto bych řekl, že zde existuje jeden velmi spolehlivý barometr. Na

periferii Evropy totiž máme stát, který je v NATO a zároveň není v

NATO. Je jednou nohou v EU, ale nikdy tam nedojde. Je to regionální

mocnost, ale menší, než si tam sami myslí. Má silnou a velkou armádu,

ale také neklidné hranice. Je v Evropě i v Asii. Je dost velký a

důležitý, aby s EU dokázal hrát rovnocennou hru. Má velmi strategickou

polohu proti Rusku, takže i proti USA má významné trumfy.

Má klíče od migrace z Afriky a Arábie. Zároveň to není náš civilizační

okruh a naše pojetí dobra a zla tam nehraje žádnou roli. Ano, je to

Turecko. A pokud bych to měl ještě více konkretizovat, tak je to

jejich prezident Erdogan. Ten chlap je u moci poměrně dlouho. Přežil

armádní puč a dokázal s podporou lidu zvítězit proti instituci, která

má vojenské puče přímo v ústavě. Necítí žádný obdiv k Západu, ale ani

k Rusku či jiným velmocem. V posledních deseti letech se dokázal

angažovat v několika válkách a všude se dobral zisku. Umí vyvažovat

vlivy silnějších entit kolem sebe, umí porušovat včerejší smlouvy a

uzavírat nové. A dokázal dát Turecku takový význam, že si na něj nikdo

se sankcemi netroufne.

USA kolem něj chodí po špičkách, Evropa kolem něj chodí po špičkách,

ba i se šachistou Putinem hraje rovnocennou hru a je pro něj záludným

a tvrdým soupeřem. Podle mě je právě tento sultán velice spolehlivým

ukazatelem vývoje. Má svoje vlastní informace, rozhoduje se podle sebe

a je dost velký na to, aby nikomu nepodléhal. Turecko je příliš

důležité, než aby si ho někdo pohněval. Turecko pod Erdoganem předvádí

něco jako po zuby ozbrojenou neutralitu, která krůček po krůčku

zvětšuje svůj geopolitický význam. Ten chlap byl u všeho, všeho využil

a za všechno si nechal zaplatit. Mohli bychom ho zaplatit. Mohli

bychom ho srovnat s Orbánem, ale Orbán ani zdaleka nemá turecké

možnosti.

Když se teď podíváte na dohody, které minulý týden uzavřel s Ruskem,

tak si můžete být skoro jistí, že on už ví, odkud vítr vane a kdo

vyhraje. On už ví, že na obchodu s Ruskem a přeprodeji z Ruska do

Evropy ohromně vydělá. Stejně tak ví, že s tím nikdo nic neudělá,

nikdo na něj žádné sankce neuvalí, naopak budou všichni v Evropě i v

Rusku vlastně rádi. On už ví, že Rusko na Ukrajině dosáhne svého, že

nepadne na kolena a nebude rozvráceno. Už si spočítal, že Západ je

dostatečně v prdeli na to, aby mu v jeho obchodech nemohli zabránit a

vzmůžou se maximálně na zdvižený prst. Dobře ví, že v obchodě mezi EU

a Ruskem přebere tranzitní roli Ukrajiny i Polska, do kterého se

nebude montovat nějaká Brusel.

Turecké banky se připojí k ruskému platebnímu systému MIR a bude se

obchodovat v rublech…Myslíte, že zrovna Erdogan, který je politicky

velmi chytrý, by se připojoval k partnerovi, který je na huntě a jehož

ekonomika jde díky evropským sankcím do kytek? Kdepak, on dobře ví,

jak to obchodně i politicky dopadne. Že se domůže dalších ústupků, že

bude moci jít na Kurdy a posílat Azery proti Arménům, dobře ví, že

Turecko bude díky těmto dohodám zase větší, asertivnější a silnější. A

to raději ani nepřemýšlím, co s Putinem upekli v družném osobním

rozhovoru beze svědků. Jo a všimněte si… Ukrajina ani nepípla. Žádné

Zelenského noční videohovory, kde by sultána pokáral a vysvětlil mu,

že takhle se to nedělá.

Když jede do Moskvy Gerhard, tak to se mohou v Kyjevě pominout, ale

když Erdogan dělá s Putinem kšefty, tak jsou pěkně potichu, protože by

si Erdogan mohl s jejich dohodou o vývozu obilí vytřít řiť. Erdogan už

nejspíš ví, že Ukrajina v Černém moři brzy nebude hrát žádnou roli…

Nevíte, jak vypadá válka na Ukrajině? Nevíte, čemu se dá věřit? Těžko

se vám mezi několika propagandami hledá pravda? Nevíte, jak fungují

sankce? Nevíte, jestli je na tom hůř EU nebo Rusko? Sledujte Turecko.

Erdogan vám to řekne takřka spolehlivě. On může. On není pod tlakem

jako Orbán, protože Turecko je velké, lidnaté a vyzbrojené. On není v

zajetí našich představ o světě, protože muslimské Turecko přemýšlí

jinak. On nikterak nemiluje ani Evropu, ani Rusko ani USA, ale umí v

tom chodit. On má svoje imperiální ambice a nechce podporovat ani

velké Rusko, ani velké USA a už vůbec ne velkou Evropu. On má svoje

tajné služby a svoje informace. Když Erdogan dělá kšefty s Ruskem,

když už není obezřetný a před očima celého světa letí do Soči, tak už

ví, jak to celé dopadne.

Když se turecké banky připojují k ruskému platebnímu systému a budou

za ropu platit v rublech, tak to fakt nevypadá na velkolepé vítězství

Západu. Naopak bych řekl, že Turecko si teď právě přebírá od Ukrajiny

její roli tranzitní země. Zatímco na severu se hranice zavírají a

obchod se omezuje, v Turecku to teď bude naopak. Všechno, čeho se EU

vůči Rusku vzdala, všechno, co zpřetrhala a rozpojila, to si teď

Erdogan rád převezme a nehodlá se nechat předběhnout. Nová kapitola

vztahů s Ruskem, tak to sultán pojmenoval.

Já bych to zkrátil: Fuck of EU, fuck of Ukrajina, fuck of USA. Peníze

nesmrdí. Vsaďte se, že žádný český uvědomělý novinář neřekne ani

popel. Když jde o Turecko, tak bude ticho tichoučko, protože Erdogana

není radno vytočit. Nikdo si netroufne Turecko upozornit, že na obchod

s Ruskem jsou uvaleny nějaké sankce.

Make Turecko great again… To bude jediný výsledek. Erdogan své šance

zpravidla neprošustruje a v tomto ohledu je úporný jak trhovec na

bazaru. Teď nám všem řekl, jak válka dopadne a postavil se první do

fronty na novou éru vztahů byznys.