Show Email
Citát Solněžicyna o tom, jak bylo zlodějstvím a zradou Ukrajině věnovat "dvě Doněcké oblasti, celý jižní pás Novoruska (Melitopol – Cherson – Oděsa) a Krym". Následkem toho bylo ruskojazyčné obyvatelstvo Ukrajinou utlačováno.
Přepis přílohy:
Plakát z roku 1921: Donbass je srdcem Ruska
Co napsal Alexandr Isajevič Solženicyn (1918-2008), nositel Nobelovy ceny za literaturu (1970) v jeho
knize z roku 1998 Rossija v obvale (Rusko v troskách), konkrétně v kapitole Slovanská tragédie:
Nechť Bůh požehná Ukrajině její samostatný rozvoj, ale její neodpustitelnou chybou bylo její
nepoměrné rozšíření o území, která do Lenina nikdy ukrajinskými nebyla – dvě Doněcké oblasti,
celý jižní pás Novoruska (Melitopol – Cherson – Oděsa) a Krym. Kolik ruských občanů protrpělo
s nelibostí a úžasem tuto násilnou, ničím neoprávněnou a bez nejmenšího protestu, s ochablostí naší
tehdejší diplomacie uskutečněnou krádež Krymu během čtyřiadvaceti hodin. I jeho zradu při každém
dalším krymském konfliktu. I bez sebemenších politických kroků nepochopitelné předání
Sevastopolu, démantu ruské vojenské slávy. Toto zlodějství udělala naše zvolená moc, ale my, občané,
jsme včas neprotestovali. A nyní bude třeba našim nejbližším pokolením se s tím smířit na dlouhou
dobu. Krádež Sevastopolu je nízkým zlostným pohrdáním celou ruskou historií 19. a 20. století.
Při všech těchto podmínkách Rusko nemůže v žádné formě bez váhání zradit mnohamilionové ruské
obyvatelstvo na Ukrajině, zříci se naší jednoty s ním. Ukrajinské mocenské kruhy si zvolily cestu
usilovného utlačování ruského jazyka.