Show Email

Tělo:

Našel jsem tenhle zajímavý hodně starý email.

Nevím, jestli je to pravda, nebo psychologická příprava na válku.

K tomuto jednání došlo docela nedávno...naše sdělovací prostředky na prahu

války mlčí...pozor, situace je velmi vážná...

Francie a Německo v roli mrtvého brouka, což je zarážející!

Bojí se USA? Válka totiž bude v Evropě! Svět bez Ukrajiny Rostislav Iščenko-

komentář 4. 4. 2021 - Video konference ve formátu Putin/Merkelová/Macron

se přece jen konala, a to je dobrá zpráva. Víc ale v této souvislosti nelze

nic dobrého říci. Lze se, samozřejmě, radovat, že Rusko dosáhlo projednávání

Ukrajiny bez Ukrajiny. Kyjev se sedm roků třásl při pomyšlení na pouhou

myšlenku možnosti takového formátu. Za důležitý průlom je možné považovat

to, že Němka a Francouz mlčky vyslechli a vzali na vědomí ruskou pozici k

Ukrajině, dokonce se nepokoušeli něco vážně namítat. Ale absence společného

prohlášení k výsledkům video konference, a také zjevné těžkosti, které

musela překonat ruská diplomacie při jejím organizování (navzdory ruské

diplomatické tradici byl dokonce učiněn elegantní únik informací o návrhu

Moskvy, aby se Paříž a Berlín ocitly před volbou: přece jen souhlasit s

video konferencí nebo vzít na sebe odpovědnost za následky jejího zmaření),

svědčí o tom, že Francie a Německo nemíní měnit pozici nestranného

pozorovatele, nebránícího USA a Ukrajině rozpoutávat válku, na aktivní

zasahování za účelem jejího odvrácení.

O tom, že konference byla věnována právě otázce odvrácení války, která se

stává nevyhnutelnou v důsledku ukrajinských provokací, není pochyb. To řekl

otevřeně, navzdory zvyklostem, tiskový tajemník Vladimíra Putina Peskov.

Jeho komentář o podstatě a výsledcích konference je v principu zajímavý, a

zajímavý dvojnásob, neboť Peskov je diplomat povoláním, tudíž lze jeho slova

posuzovat nejen z hlediska předání prezidentským tiskovým tajemníkem pozice

jeho nadřízeného, ale také z profesionálního hlediska.

Za prvé, Peskov prohlásil, že konference nebyla věnována pouze Ukrajině, i

když o Ukrajině také hovořili.

Patrně, kromě Ukrajiny hovořili ještě i o počasí, o úloze USA

a možných následcích Kyjevem rozpoutávaného konfliktu pro všechny účastníky

konference, vzatých dohromady, i pro každého zvlášť. Ale ať tak či onak

všechno, o čemž mluvili, souviselo s Ukrajinou. Vyplývá to z toho, že při

dešifrování obsahu konference Peskov nejmenoval žádnou důležitou otázku. To

je také pochopitelné: válka je na spadnutí, o čem je ještě možné hovořit?

Za druhé, ze slov Peskova vyplývá, že Rusko požadovalo od svých spojenců,

aby přivedli Kyjev do stavu adekvátnosti a, když už jej nemohou přesvědčit,

aby plnil Minské dohody, alespoň jej přimět ukončit provokace na hraniční

linii. Je jasné, že Paříž a Berlín se konkrétním slibům vyhýbají (jinak by o

nich Peskov mluvil).

Za třetí, Rusko informovalo své partnery, že, pokud to Ukrajina nezvládne

sama nebo ji oni nezkorigují, začne válka. Konkrétně to v podání Peskova

vypadalo následovně: "Vyslovujeme znepokojení v souvislosti s rostoucí

napjatostí a vyjadřujeme znepokojení, že tak či onak může ukrajinská strana

jít na provokační akce, které přivedou k válce". Takže Rusko ukončilo

diplomatickou přípravu války, a uložilo odpovědnost za její možné zahájení

na Kyjev, a také na Paříž a Berlín, kteří nejsou s to (nechtějí) Ukrajinu

skřípnout a přinutit ji plnit závazky.

Aby nikdo nepochyboval o vážnosti situace, konference probíhala na pozadí

pomluv o přesunu ruských vojsk do Bělgorodské, Rostovské oblasti a na Krym,

které zaplnily ruské sociální sítě. Na internetu se šíří klipy transportů s

obrněnou technikou, přejíždějících Krymský most směrem k poloostrovu, a také

kolon ruských vojsk, pohybujících se po cestách pohraničních oblastí.

Ministerstvo obrany a diplomatický rezort Ruska by snadno mohly prohlásit

tyto klipy za fejk nebo oznámit, že jednotky a útvary ruské armády se stále

někam pohybují (mají skoro stále manévry), ale nebylo to učiněno. Rusko

tajemně (a na pozadí komentářů Peskova - výhružně) mlčí.

Za čtvrté, evropským partnerům byla poskytnuta možnost vyskočit z pasti

nastavené USA. Je pochopitelné, že Američané doufají, že se jim podaří v

důsledku zahájení rozsáhlého ukrajinsko-ruského konfliktu přimět své

spojence, aby přistoupili k úplnému roztržení vztahů s Ruskem (dokonce ne až

tak politických, i když těch také, jak ekonomických). Proto Peskov

zdůrazňuje, že, když mluví o válce, Rusko má na mysli občanskou válku na

Ukrajině, ale aby nikdo neměl pochybnosti, upřesňuje: "Občanskou válku,

která tam už byla". 

Připomenu, že v té válce, "která už byla", ukrajinská armáda a nacistické

prapory prakticky rozřezaly republiku na několik částí a odřízly od hranice

(zůstávalo málem jediné Ukrajinou neobsazené propouštěcí stanoviště, ke

kterému vedla stále ostřelovaná cesta). Po té, když byla otázka potlačení

povstání na Donbasu problémem výhradně času, prakticky rozdrcené jednotky

domobranců najednou obrostly obrněnou technikou a dělostřelectvem (někdo

dosud tvrdí, že stovky tanků a dělostřeleckých systémů byly "odtlačeny" u

OSU holýma rukama), ukrajinské letectvo se masově začalo sypat z nebe, a

velení domobrany se stalo natolik profesionálním, že ukrajinská vojska se

začala dostávat do kotlů po celých formacích. Přitom linie fronty (která se

stala v Minsku linií rozhraničení) se odsunula od ruské hranice přesně na tu

vzdálenost, při níž může dělostřelectvo podporovat přední části republik,

aniž by opustilo ruské území. Nechci nic říkat, nějak se všechno samo tak

vyvinulo. A Peskov varuje partnery, že znovu to bude stejné, a předem jim

sděluje, že je to občanská válka, třebaže Kyjev, jasná věc, vykřikuje a bude

vykřikovat o "ruské agresi", Nejvyšší rada znovu přijímá příslušné usnesení,

a také zákon, umožňující (čistě teoreticky, neboť v praxi pro to nejsou ani

síly, ani prostředky) zvýšit stav OSU pětinásobně za jeden den, uskutečněním

mimořádné mobilizace záložníků. Jak vidíme, Ukrajina také dokončila

politickou a diplomatickou přípravu na válku, kterou interpretuje a bude

interpretovat ne jako občanskou, ale jako válku s Ruskem. Že výsledkem bude

katastrofická porážka OSU, je zřejmé. Putin dokonce upozornil svět na možný

krach ukrajinské státnosti. Ale cíle této války nejsou vojenské (a ne

ukrajinské). Jsou politické (a americké). USA, jak bylo řečeno výše, se

snaží odvrátit postupné nasměrování Evropy k rozšíření hospodářské

spolupráce s Ruskem, které ve výhledu musí vyústit i v politické sblížení.

Důvodem pro přerušení rusko-evropské spolupráce má posloužit konflikt na

Donbasu, který budou Washington a Kyjev interpretovat jak ukrajinsko-ruskou

válku, a Moskva jako vnitroukrajinský občanský konflikt. Obě pozice byly

sděleny vedoucím členům EU (Francii a Německu). Rozhodnutí je na nich. Rusko

jim dalo možnost bezprostředně během konané video konference podpořit jeho

pozici a tím odvrátit válku. Neboť pokud by bylo politické rozhodnutí

ohledně výsledků konfliktu EU již schváleno (a bylo by nepříznivé pro USA a

Ukrajinu), pak v principu Kyjev nemá proč bojovat. Evropa se přijetí

jednoznačného rozhodnutí vyhnula, čímž učinila válku nevyhnutelnou. Nyní

může zabránit konfliktu jenom zbabělost kyjevských úřadů nebo odmítnutí OSU

bojovat. Ale to sotva. Kyjev se víc obává Washingtonu, než války, a

marginály a generály OSU napraví pouze hrob. 

   vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová"