Show Email

Tělo:

*Redakce Protiproudu zveřejnila dopis od jedné ženy ze západní Ukrajiny.

Docela z něj mrazí... Tady je plný text:*

*"Ztratili jsme Ukrajinu. A není to vina Putina. A mohou za to

naši rusofobové. Můžeme si za to sami. Byli jsme to my, Ukrajinci z

Poltavy, Čerkasy, Kyjeva, Chmelnického, Žytomyru, Černigova z celé střední

Ukrajiny, kdo umožnil těm idiotům z Galychu zavést své nacistické řády nad

celou Ukrajinou. Vzpomeňte si, Ukrajinci! Vzpomeňte si, jak jsme je nechali,

když během státních svátků zpívali banderovské písně, jak se s nimi smáli

vtipům na „Moskviče“, přivírali jsme oči nad jejich mandlováním

ukrajinského jazyka. Bylo nám lhostejné, že se v jejich městech a vesnicích

zřizovaly pomníky těm, kteří ve druhé světové válce stříleli do zad našim

dědům. Pak „náhodou“ začali na svá setkání přinášet portréty Bandery a

Šukevyče. A pak už otevřeně pochodovat, nejprve ve svých, a pak v našich

městech s vlajkami SS a s nacistickými hesly. Přimhouřili jsme oči: "No,

mají svou historii, musíte pochopit ...". A pak se ty JEJICH pomníky se

začaly objevovat i u nás... Říkali nám "šidňakové", celému jihovýchodu -

"otroci", a "potomci stalinských katsapů" a horníkům „banda banditů“. A my

je jen přátelsky je poplácali po rameni: "Nojo , ale taky jsou to normální

lidi... " Byli jsme to my, kdo je pustil do Kyjeva. A Kyjev, Kyjev! Už jen

tiše jsme sledovali hostující Haličany a studenty ZU pochodující s

pochodněmi na počest Banderových narozenin po Kresčatiku. A tyto pochody

byly rok od roku stále početnější. Přepsali celou naši historii. Naši

předkové se podle tohoto příběhu stali bezcennými „poturakamy ruského

impéria“ a jejich spolupracovníci, raguli a nonentity, novými hrdiny

Ukrajiny. Taky jsme jim to zbaštili. Když v Kyjevě na Majdanu začali bít

lidi v metru za to, že mluvili rusky (a to v rusky mluvícím KYJEVU), rusky

mluvící obyvatelé Kyjeva byli přesto stále ještě shovívaví: „Jsou to děti“,

dovádějí, jsou proti Janukovyčovi.“ Podělali a zničili celé centrum Kyjeva

– protože my jsme mlčeli. Nyní dostáváme odpověď. Za naši lhostejnost, za

naši zbabělost a za naši hloupost– ztratili jsme Ukrajinu. Už nikdy nebude.

Nejen v jejích bývalých hranicích. LIDÉ P O M E N I L I S ! Pohár

trpělivosti na jihovýchodě byl plný a přetekl. Ukrajina se pro ně ukázala

jako zlá macecha s knírkem pod nosem a nacistickou svastikou na rukávě. Ne,

nemám jediný argument proti Rusům. Proti jejich spravedlivé nenávisti k této

šílené Ukrajině.*