Show Email
V Haliči je dodnes centrum nacismu a v duchu nacismu jsou tu vychovávány děti. Ukrajinští uprchlíci jsou nepřátelští nájezdníci, kteří nacifikují a fašizují naši zemi. Anonymní autor následně dodává několik historek, které mají dokazovat, jak se Ukrajinci začínají chovat nepřátelsky vůči Čechům a jak se z nich stala v ČR privilegovaná vrstva.
Invaze Ukrajinců do České republiky - varující !
https://vk.com/@707904899-invaze-ukrajinc-do-esk-republiky@707904899-invaze-ukrajinc-do-esk-republiky <https://vk.com/@707904899-invaze-ukrajinc-do-esk-republiky@707904899-invaze-ukrajinc-do-esk-republiky>
---Přepis textu---
Invaze Ukrajinců do České republiky
Zdravím všechny České a Slovenské vlastence!
V době kdy byl Petro Porošenko prezidentem na Ukrajině, někdy v roce 2018, když jsem byl zrovna v metru ve stanici Muzeum, ke mně přiběhla paní a stěžovala si, že ji obtěžují nějací Ukrajinští muži. Byli to dělníci, kteří zde pracovali, a celý problém byl vyřešen tak, že jsem tyto Ukrajinské muže přesvědčil, že bude lepší když opustí metro, než se něco stane. Nicméně, když tito muži odcházeli ven z metra, jeden z těchto mužů mi řekl: «dávejte si pozor je nás zde dost a může se také stát, že Porošenko bude i vaším prezidentem.» Trochu mne zamrazilo, nicméně brzy jsem na tuto událost zapomněl.
Proč o tom píši?
Jdu po mém malém městě a vidím jak na některých domech vlají Ukrajinské vlajky. A vidím ,že i na Základní škole mého města je vyvěšena Ukrajinská vlajka ( v souvislosti se školou, jsem si promluvil s panem ředitelem, vysvětlil jsem mu některé historické souvislosti a upozornil jsem ho na skutečnost, že zřizovatelem naší školy je město a pokud neučiní nápravu tak si budu stěžovat na městském zastupitelstvu. Docílil jsem alespoň toho, že druhý den byla na naší základní škole vyvěšena vlajka České republiky ).
A teď: otevřu internet a na seznamu.cz ukrajinská vlajka, ulozto.cz, parlamentnilisty.cz všude Ukrajinské vlajky.
Přijedu do Prahy a na hlavním nádraží slyším informace v Ukrajinštině. Je pochopitelné, že na mnoha nádražích celého světa hlasatel ohlašuje informace o odjezdech a příjezdech v místním jazyce a Anglickém jazyce, jako nejpoužívanějším světovém jazyce, neboť v našem případě umí český jazyk málo cizinců.
Ještě na nástupišti ke mně přistoupí mladá Ukrajinská žena a nevybíravým způsobem mi nařizuje, že jsem povinen ji pomoci a abych ji ukázal, ze kterého nástupiště jede vlak do Mnichova.
Málo z nás si uvědomuje, že většina příchozích tzv. uprchlíků z Ukrajiny jsou lidé, kteří nepřichází z válečné zóny. Ještě jsem si nevšiml, že by mezi těmito uprchlíky byli lidé z Luhanska nebo z Doněcka. Většina z nich je z Haliče, ze Zakarpadské Ukrajiny, Ivanofrankovské oblasti či z Kyjeva.
Je třeba si uvědomit, že Halič je hlavním centrem Ukrajinského nacismu, kde v průběhu 2 svět. války působila UPA. Halič je původní území Ukrajiny. Název Ukrajina je vlastně zkomolenina názvu Okraj, tak, tuto oblast nazývalo Rakousko — Uherské císařství a bylo to vlastně hanlivé označení této oblasti.
V Haliči je dodnes centrum, líheň nacismu, a v duchu nacismu jsou vychovávány i Ukrajinské děti - k nenávisti ke všem, k Polákům, Rusům, Maďarům, Židům, Čechům ( masakr obce Český malín na Volyni 13. 7. 1943 ). Tím nechci říci, že všichni ze západní Ukrajiny jsou nacisté. Mezi Ukrajinci jsou samozřejmě i dobří lidé a během Volyňského pogromu, ti z nich, kteří se nechtěli podílet na masakrech vůči Polákům, Čechům a Židům za to zaplatili životem. Pouze chci říci, že my nevíme, a ani nemáme jak to zjistit, kdo z příchozích jsou nacisté nebo normálně smýšlející lidé.
Nicméně už jsem se setkal s tím, že někteří z Ukrajinců, kteří zde pracují a žijí několik let, začínají projevovat nepřátelství k nám Čechům. A jedná se o lidi, kteří se jevili přátelští. Je to ten samý proces, ke kterému došlo na počátku okupace Německem v roce 1939, kdy se mnoho Němců, dříve přátelských, začalo k našim občanům chovat nepřátelsky a nenávistně.
Otázka zní, proč jsou k nám přesouváni lidé z Haliče. Na Ukrajině probíhá denacifikace, což mě přivádí k myšlence, že příchozí nacisté si dočasně, nebo trvale přišli zařídit nové místo svého působiště! Udělali taktický ústup, aby se vyhnuli denacifikačním procesům na západě Ukrajiny.
Dále pak: tak, jak se západní Evropě, reprezentované Franckou říší a později Německem, nepodařilo už od dob Sáma nás Čechy Germanizovat, abychom jako národ Čechů zanikly, tak teď se jim zánik Čechů může povést prostřednictvím invaze Ukrajinců, neboť oni počítají s tím, že Ukrajince přijmeme více méně bez odporu než nájezdníky z Afganistánu, či Afriky, a ještě se jim třeba povede nás nacifikovat.
Chci všem, kteří budou tento článek číst říci, že již jednou byl Český národ téměř zničen, téměř zanikl, a to v 15 století. A před zánikem, nás Čechy, zachránilo Husitské povstání. Díky Husitskému povstání jsme jako národ, jako etnikum přežili.
Příchozí Ukrajinci se stávají privilegovanou vrstvou naší země. Setkal jsem se s tím, že ti z nich, kteří dopustili nějakého nezákonného jednání a bylo jim nařízeno vyhoštění, po odvolání dostali status strpění.
Hovořil jsem se známým policistou, který mi řekl, že přestupky, jako třeba krádeže v obchodech jsou jim neoficiálně promíjeny.
Je třeba počítat s tím, že většina z příchozích se na Ukrajinu nevrátí. Postupně se tito lidé dostanou do úřadů, do škol jako učitelé, kde budou učit dějiny Ukrajiny, i když, Ukrajina jako stát, žádné dějiny nemá, a dále do ozbrojených složek — PČR, což je pro vnitřní bezpečnost ČR obzvláště nebezpečné. Je možné, že pokud dopustíme, aby zde zůstalo takové množství občanů Ukrajiny, může se postupem doby stát, že třeba Prahu budou řídit zcela legálně oni, tak jako Londýn řídí Islamisté.
Včera jsem byl pracovně v Praze a když jsem byl na Václavském náměstí, tak jsem měl dojem, že jsem někde ve Lvově nebo v Kyjevě. A v této souvislosti chci zdůraznit, že ti tzv. uprchlíci před válkou, nejsou žádní zubožení lidé strádající válečným konfliktem. Naopak, ty, které jsem viděl, byli spokojení, někteří z nich podnapilí, působili na mě dojmem, jako kdyby zde byli doma na pikniku.
Mnozí z nás si neuvědomují, že jsme se stali součástí nacifikace a fašizace, a že v současně probíhá válka, dovolím si říci třetí světová válka, válka mezi východem a západem, východem a představiteli a podporovateli nového světového řádu ( válka neprobíhá pouze na 6 prioritě řízení ), a dopustili jsme ,aby se k nám do našeho domu, do naší země, nastěhoval nepřítel. Je to, jako kdybychom si do kurníku pustili lišku.
A proč to všechno píši? Protože mám svou zemi rád, jsem hrdý na dějiny mé země, ná mé předky a nechci se dožít toho, že se tu budou konat průvody s ohnivými loučemi a s obrazy Bandery a Suchevyče, tak, jak to Ukrofašisté dělají u nich doma v Haliči nebo v Kyjevě. Nechci se dožít toho, že se zde v budoucnu může stát to, co na Volyni. A nenechme se zmást tím, že je dnes jiná doba — oni jsou stejně krutí jako byli tenkrát na Volyni, což nám ukázali v roce 2014 když začali dělat čistky jako v Oděse nebo v Charkově, a což dokazují i dnes v bojích na Dombase. Mnoho zvěrstev, které Ukrajinci dělali a dělají má iniciační charakter ( poprava sekerou atd. ).
Co můžeme v této chvíli dělat? Zatím moc ne, protože se sami, kteří nesouhlasíme s tím, k jakým procesům v naší zemi dochází, nacházíme na napřetálském území. Vím, že bychom se měli spojovat. A jak říká paní Vladimíra Vítová, sypat písek do soukolí současné vládnoucí garnituře.
Pokud mohu hovořit sám za sebe, tak já nebudu nepřátelské nájezdníky, kteří teď zcela bezostyšně využívají náš štědrý sociální systém v ničem podporovat. Nebudu jim pomáhat. Odmítám se zapojovat do humanitární pomoci, přispívat do sbírek, protože tím podporuji nepřítele. A také se snažím o to, aby moje děti věděli, k čemu v současné době u nás dochází, jakou máme historii, na co můžeme být hrdí, a kdo jsou ti, kteří k nám teď pod záminkou válečného konfliktu přichází, což neznamená, že v nich pěstuji nenávist, a kdo jsou ti u nás, kteří tuto situaci podporují.