Show Email

Tělo:

: Napsal to i za národ !!! ---Přepis přílohy---

1

Radomír Dolanský

Radomír Dolanský – Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a

Metúdovy vojenské lapályje – Z valašských putýk 2.

Chtěli jsme na Západ. To se povedlo. Tehdejší západní svobodu a demokracii

socialistický tábor infikoval a dnes se potácíme v něčem, co má něco málo ze

Západu, něco víc ze socialismu a stále více z diktatury orwellovského typu.

Po roce 89 ́ jsme byli nadšení, jak úžasně nás Západ vítá, objímá s ochotou

všemožně pomoci. Dnes, po letech, je jasné, že šlo převážně o kšeft a

strategické politicko-vojenské pozice. Navezli do východního bloku miliardy

tun západní nadvýroby – převraty v soc. dem. bloku pomohly Západu oddálit

agónii nekryté měny a zadluženosti. Následující kolaps se už bude týkat i nás.

V roce 1989 jsme udělali stejně hloupou chybu jako komunisté v roce 1948, když

jsme prohlásili, že vše, co vymyslel předchozí režim, je špatné a musíme to zničit.

Náš nový americký přítel s otevřenou náručí přijímal komunisty z vysokých postů i

estébáky podobně jako po 2. světové válce nacisty, zločinec, nezločinec, protože

právě tito lidé měli informace a styky, nejvzácnější platidlo kapitalismu. A v České

republice se už 30 let straší pořád dokola komunisty, aby si dav nevšiml, že zde

vyrostla mnohem horší mafie.

V kroužku dobrých známých občané polohlasně nadávali před rokem 1989, jak

komunisté kradou, zedníci jezdí v pracovní době stavit jejich vily, chaty,

nakupovali v Tuzexu v Esu… Po roce 1989 jsme teprve zjistili, co to znamená

krást. Mezi kecy o svobodě, demokracii a spravedlnosti mizely fabriky, miliardy

z bank beztrestně, nebo takřka beztrestně. To samozřejmě trvá dodnes, byť

možná v omezenějším rozsahu. Načerno se vesele staví továrny, vily milionářů

a politiků a vše se dodatečně povoluje. Manželé senioři však musí bez pardonů

zlikvidovat načerno postavený zahradní domek. Tak jsme se konečně dočkali

vytoužené spravedlnosti.

Justice žádá vysoké platy, aby byla neovlivnitelná, ale jak vidíme, taktéž téměř

neodvolatelná. A tak existuje právo, které se rozsudek od rozsudku mění o 180°,

soudní znalci vytvářejí zcela protichůdné posudky a nikomu to nepřipadá

nenormální. Ať už justice vysvětluje, jak chce kauzu podnikatele Janečka, který jiný

vězeň si v klídku běhá (nebo jezdí na kole) po svobodě? Který jiný vězeň by přes

takovou masivní mediální kampaň zůstal, byť jen týden, na svobodě? A co exekuce

ČSSD? Strana, která se tak stará o dlužníky. Který dlužník s desítkami milionů dluhů

má taková privilegia jako ČSSD? Není to u obyčejných dlužníků tak, že jej napřed

2

sedřou z kůže a teprve, když nemá nic, tak se může bránit? Takto nám funguje

právo a spravedlnost 30 let po převratu.

Určitě jsme si nemysleli, že 30 let po pádu socialistického systému zde vyroste

za peníze pracujících elitní minorita, která je hýčkána právě proto, že v drtivé

většině nepracuje. To by komunisty ani ve snu nenapadlo! Vše je perfektně

pojištěné, aby nikdo nezískal důkazy. Ačkoliv statistiky existují na všechno, na

úřadech práce je zakázáno uvádět etnikum. Takže sice můžete tvrdit, že

většina nepracuje, ale pohybujete se na tenkém ledě, protože, i když je důkazní

břemeno na státu, není jak dokázat, sic evidentní, pravdu. Stát se svými

pohůnky z médií prohlásil útržky poštovních poukázek sociální pomoci ve výši

přes 30.000 Kč za hoax kolující po internetu, takže kdo to i nadále tvrdí, lže. Na

zaměstnance pošty se odvolat nemůžete, protože jsou vázáni mlčenlivostí. A

kdo na věci upozorňuje, nosí cejch nácka, xenofoba, rasisty a dalších

nesmyslů žvanilů z politiky, médií a neziskovek, kterých se na etnickém uměle

vyvolaném problému velmi dobře živí hned několik desítek.

Že má západní „demokracie“ pro nás jiná pravidla, jsme zjistili záhy po vstupu do EU

a Schengenského prostoru. Například celých 30 let trvající několikanásobné rozdíly v

dotačním systému zemědělství. Nazývali nás kolegy, plácali po ramenou stejně jako

naivku s krátkými nohavicemi, který jim daroval východní zbrojní trhy (kdo by mu pak

neuplácal bustu v Kongresu USA), ale nesměli jsme na Západě pracovat.

Třicet let demokracie a svobody nám zdevastovalo soběstačnost v potravinové

výrobě. Výrobní prostředky u nás vlastnil dříve stát, dnes téměř vše vlastní

cizinci a veškeré zisky a dividendy odcházejí do zahraničí. S tím, co posíláme

do EU, mnohem více ztrácíme, než dostáváme na něčem tak typicky

socialistickém – dotacích. Po třiceti letech se pokrytecky chlubíme německou

firmou Škoda. Pyšníme se světoznámým japonským pivem z Plzně nebo

japonsky hořkým z Moravy. Hynek Čermák se dme patriotismem nad

kanadsko-americkým pivem. Možná více než 70% bývalého českého průmyslu

patří dnes Němcům a dalším „spojencům“, včetně strategické výroby. Hlupáci

prodali i to nejcennější – pitnou vodu a zničený řad si nechali. Dnes ji horko

těžko za nemalé miliony města kupují zpět. Dokonce jsme prodali i státní zlatý

poklad, který přežil od císaře pána, za pár bezcenných papírů nekrytých

zlatem. Zbavili jsme se všeho, co přežilo i komunisty. To znamená, že jsme

horší a hloupější než oni.

I těm nejhorším fanatikům neziskovek, které živí jednotlivé státy, říkají

mainstreamová média aktivisté. O lidech, kteří žádají, aby se používal rozum a

základní evropské hodnoty, se mluví jako o extremistech, rasistech, xenofobech,

kteří mají nesmyslné požadavky. Spousta médií a politických neziskovek na obou

stranách barikády je financována penězi ze zahraničí. Než vznikla lež nazývaná

politická korektnost, říkalo se takovým lidem kolaboranti a to plným právem. Dnes

jsou politickými předáky oslavováni. Tedy pokud nestraní Rusku, není-liž pravda?

3

Psychicky nemocná dospívající dívka se stala loutkou fanatiků zelené lobby. V

OSN do očí říká politikům, že jsou hloupí, oni kývou hlavami a nadšeně tleskají

(někdy může mít i Greta pravdu). Ve Švédsku nikdo neřeší její záškoláctví a ve

vedlejším Norsku kradou děti rodičům za pohlavek. Ulicemi prochází

zmanipulované davy řvoucí proti fosilním palivům, proti jádru. Ale drtivá

většina používá auta, používá elektřinu a na talíři má jídlo, které by neměli,

kdyby byla půda zastavěna solárními panely a elektrická energie na příděl,

protože by nebylo dost pro všechny. Tyto zelené manipulace opět vytvářejí

nové penězovody a další miliardy mizí z rozpočtů zemí i EU.

Kdo by si pomyslel, že třicet let po snaze o svobodu a demokracii budou

mainstreamová média psát a vysílat úplně stejně jako Rudé právo a Československá

televize v 70. a 80. letech. Tehdy se dennodenně objevovaly nenávistné zprávy proti

Spojeným státům a jejich evropským nohsledům. Dnes, takřka stejnými slovy, média

dennodenně vedou nenávistnou kampaň proti Rusku. Stačí porovnat veřejně

přístupné dokumenty. Odpustili jsme Německu porobu, vraždění, odsun z pohraničí,

plán na likvidaci Slovanů. Dnes jsme takřka jejich spolkovou zemí (vyjma životní

úrovně a rovnosti postavení) a za minulostí jsme udělali tak tlustou čáru, že naši

politici jezdí na setkání těch, jejichž předci vyhnali Čechy ze Sudet a tak strašlivě se

stydí, že jsme jim to v roce 1945 vrátili i s úroky. Ale za mnohem menší utrpení od

Sovětského svazu vedeme nenávistnou kampaň proti Rusku a o 21. srpnu 1968 se v

médiích píše už celoročně. Nenávidíme pro okupaci Rusko, ale jsme jako členové

NATO přinejmenším spoluviníky napadání svrchovaných států ostatními členy

NATO, jako jsou Spojené státy, Velká Británie, Francie, dnes třeba Turecko. Takže

co na jedněch kritizujeme, u druhých nanejvýš s výtkou (a to až po schválení EU)

mlčky přecházíme. Historie se přepisuje urputněji než v 50. letech minulého století.

Samozřejmě vše velmi podporováno našimi novými přáteli, na které socialistický tisk

ještě před třiceti lety plival. Podlézali jsme Moskvě, teď to samé děláme ve

Washingtonu a Bruselu.

Jako celek jsme jedním z nejtolerantnějších národů na světě, co se týká

sexuálních odchylek (i když toto označení asi způsobí řadě těch, co to mají v

hlavě jinak nastavené, ukrutné utrpení). Dnes životy většiny, za vydatné

pomoci pomýlených politiků, diriguje stále více se rozšiřující společenství

písmen (LGBT) a někdy se dá říci, že taky osoby, které by spíše patřily do

psychiatrické léčebny. Přes tři tisíce milionů let (3 000 000 000) zde existuje

svět o dvou pohlavích. Pak se sejde v Bundestagu parta politiků, většina

zvedne ruce a vznikne třetí pohlaví a tím i třetí záchodky. Vznikla zvrácená

gender politika, která je nebezpečnější než celý socialistický tábor dohromady.

Vznikla opět jen z křiku neziskovek a pomatených nápadů. Tyto perfektně

státem živené neziskovky s úžasnými zisky přikazují (a stát jako osel kývá),

aby si ve školkách chlapci hráli s panenkami, holky s auty, aby panenky byly

černé, aby rodiče byli bezpohlavní stvůry číslo 1 a 2. Vymýšlejí se zvrácenosti

typu, že Oscary vyhrávají pouze bílí herci (nikoliv ti dobří, bez ohledu na barvu

4

kůže), tupé návrhy na jeho přejmenování, ze státních znaků se lvům odstraňují

pohlavní orgány, takže jsou zde zástupy eunuchů. V muzeích je málo

vycpaných samic. V USA soutěži s ženami chlap cyklista, který si prostě myslí,

že je žena a vesele vyhrává. Ale Caster Semenyovou svět pronásleduje,

protože se narodila s vyšší hladinou testosteronu! Co se stane, až se někdo

bude cítit jako lev a vrhne se na kolemjdoucí? Bude souzen za napadení nebo

litován? Vůči těmto hnusům by měla být plná náměstí protestujících…

Stát nás den ode dne více nutí k tomu, co nemáme a máme číst. Už to chce

dokonce vnucovat dětem prostřednictvím Člověka v tísni ve školách. Už ani korunu

na Člověka v tísni, který mezinárodně již dávno není apolitickou neziskovkou! Stát

rozhoduje, co jsou lži, dnes nazývané fake news, ale přitom stále častěji jsou při

lživých zprávách přistižena právě mainstreamová média. Za 30 let jsme se nenaučili

uznávat právo na odlišný názor až tak, že by někteří byli schopni lynčovat v zájmu

svého jedině správného demokratického názoru, jak nám předvádí náměstí. A to už

vůbec nemluvě o presumpci neviny. Svoboda je i o tom, že si budeme číst, co

chceme, ať je to lež, ideologická kampaň, cokoliv. A tato svoboda v České republice i

v Evropě a západním světě končí. Zde jsme úspěšně na cestě k orwellovské

diktatuře.

Stát, kde se politici před třiceti lety dušovali, že zastupování lidu bude čiré jako

křišťál, vymyslel již 10 let po převratu tzv. náhubkový zákon. Poskytování

informací je stále více omezováno. Úředník se stal přinejmenším stejným

pánem nad našimi osudy jako za socialismu, nikoliv služebníkem a rádcem. A

takto by se dalo pokračovat dlouho a dlouho…

Nežijeme v demokracii, pokud si lžeme do očí a říkáme tomu politická

korektnost. Nežijeme v demokracii se svobodou slova, pokud jsou nám

cenzurovány názory, které se nelíbí druhým a pokud je nám vnucováno, co

máme číst. Cenzurováno opět úředníky jako za komunistů, ale taky vynucenou

autocenzurou a kolaborantskými neziskovkami. Nežijeme v demokracii, je-li

právo jedince nebo skupiny povyšováno nad právo většiny. Nežijeme v

demokracii, je-li možné odsoudit člověka bez soudu, ať už tak činí vyvolaná

nenávist na náměstích a v politice nebo zapšklost a závist, kdy stačí pro

zničení osoby ukázat mnohdy anonymně prstem, jak se děje především v

anglosaských zemích. Nežijeme v demokracii, pokud je právo ilegálního

narušitele hranic povyšováno nad práva původních obyvatel. Nežijeme v

demokracii, jsou-li vraždy, násilí a teror na domácím obyvatelstvu páchané

přistěhovalci neustále omlouvány jako něco zcela výjimečného. Nežijeme v

demokracii, když omezujeme vlastní křesťanské zvyky kvůli těm, kteří ve

svých zemích křesťany pronásledují. Nežijeme v demokracii, když se o

Vánocích musíme procházet mezi betonovými kvádry. V takovém případě nás

na konci cesty čeká zase jenom válka a zmar.

Radomír Dolanský