Show Email

Tělo:

Šándor obrací kauzu Ukrajina

Není to proruský agent, ale zkušený generál, školený NATO.

Andor Šándor

český generál

 (* 9. července(https://cs.m.wikipedia.org/wiki/9._%C4%8Dervenec) 1957

(https://cs.m.wikipedia.org/wiki/1957))[2]

(https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Andor_%C5%A0%C3%A1ndor#cite_note-2) je

český voják, generál v záloze a bezpečnostní poradce. V letech 1972–1980

studoval na československých vojenských školách, studium ukončil získáním

titulu Ing. V letech 1980–1984 zastával velitelské a štábní funkce u 20.

motostřelecké divize v Karlových Varech. Od roku 1986 působil v generálním

štábu Československé lidové armády.[3]

(https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Andor_%C5%A0%C3%A1ndor#cite_note-A%C5%A0-3)

 V postupu pokračoval i po sametové revoluci. V letech 1991–1995 zastával

post vojenského přidělence ve Velké Británii. V letech 2001 a 2002 byl

náčelníkem Vojenské zpravodajské služby

(https://cs.m.wikipedia.org/w/index.php?title=Vojensk%C3%A1_zpravodajsk%C3%A1_slu%C5%BEba_(%C4%8Cesk%C3%A1_republika)&action=edit&redlink=1)

, vojenské rozvědky, jež byla později začleněna do Vojenského zpravodajství

(https://cs.m.wikipedia.org/wiki/Vojensk%C3%A9_zpravodajstv%C3%AD_(%C4%8Cesk%C3%A1_republika))

. Závazek k armádě ukončil 1. srpna 2002. V roce 1997 absolvoval kurz pro

hlavní činitele ministerstva obrany v americkém Monterrey a v roce 2000

ukončil studium na NATO College v Římě. Od roku 2003 působí jako poradce a

analytik v oblasti bezpečnosti

Jak jsme mohli tak naskočit USA. Šándor obrací kauzu Ukrajina

22.03.2022 9:48 | Ze sítí

Generál Andor Šándor se v posledních dnech nezastaví, jak sám uznal v

rozhovoru pro kanál Zákony Bohatsví Tomáše Lukavce. A vyvracel řadu tvrzení,

která po invazi na Ukrajinu v českých médiích zdomácněla, např. že chce

Putin obnovovat Sovětský svaz nebo pokračovat dále na západ. „Spojené státy

na této krizi nemohou nic prodělat a následky a břemena ponese Evropa. Já

jsem byl překvapen, jak Evropa naskočila na tenhle narativ Spojených států,

jak rychle akceptovala tento tlak a nedomyslela, že ty následky poneseme my,

“ řekl mimo jiné.

Jak jsme mohli tak naskočit USA. Šándor obrací kauzu Ukrajina

Šándor přiznal, že už ho počet rozhovorů v posledních dnech zmáhá, mimo jiné

komentuje situaci i na Slovensku. Co se týče médií, poznamenal, že už

nevěří, že by byly pojistkou demokracie, pokud jí kdy byly. „V některých

médiích vidíte, jak ti redaktoři, kteří až na výjimky nejsou hloupí a také o

věci hodně vědí, tak do toho projektují svůj způsob vidění života a svůj

způsob vidění toho problému. Myslím si, že řada z nich neumí, což bychom

měli umět všichni, dát do správného poměru srdce a mozek,“ usuzuje generál.

Poznamenal, že krize se zdá tak drsná, jak ji „hrají média“. Vzpomenul, jak

v devadesátých letech CNN informovala o Bosně a Herzegovině. „Hráli to velmi

tvrdě. Dnes je Bosna možná na pokraji nějakého konfliktu a nikdo to nehraje,

protože to nikoho nezajímá, nikdo tam není, takže se to nehraje,“

konstatoval a dodal, že problémem v českých médiích je, že je v nich málo

lidí, kteří by se na nějakou tematiku specializovali.

V tomto ohledu zmínil veřejnoprávní média, u kterých zdůraznil, že ta jsou

od toho, aby objektivně informovala, a co si o věci mají lidé myslet, to už

je na nich. Některá prý selhala zvláště během covidu, kdy si „šolíchala

mainstream“ a šířila ho „brutálně a děsivě“. „Výsledkem je spousta

vystrašených lidí, rozpolcená společnost, lidé zlí, fanaticky nenávistní a

do toho nám přišel Putin,“ konstatoval Šándor, že místo toho, aby si česká

společnost oddechla, je tu další krize. Doplnil, že obě krize mají společný

strach, že lidé nemají svůj život pod kontrolou.

Co se týče názoru na původ krize, Šándor si stojí za tím, že je to snaha USA

vytrhnout Ukrajinu z orbity Ruska. „Kdybychom byli rozumní a nechali

Ukrajinu neutrální, snažili se, aby byla ekonomicky stabilní a skutečně

nezávislá, tak bychom s největší pravděpodobností žádný konflikt neviděli,“

řekl. „Spojené státy na této krizi nemohou nic prodělat a následky a břemena

ponese Evropa. Já jsem byl překvapen, jak Evropa naskočila na tenhle narativ

Spojených států, jak rychle akceptovala tento tlak a nedomyslela, že ty

následky poneseme my,“ pokračoval dál. Podotkl, že v roce 1994 sice bylo

slíbeno, že za odevzdání jaderných zbraní bude Ukrajina chráněna, ale v

reálu si všichni řekli, že je problém vyřešen a na Ukrajinu se vykašlali.

„Ten tlak by neustál žádný ruský prezident. Je jedno, jestli by tam byl

Putin nebo Jelcin nebo kdokoliv. Proto dnešní debaty, jestli Šojgu odstraní

Putina, jsou naprosto nesmyslné. Co by se stalo? Šojgu odstraní Putina a

bude co? Bude ráj na zemi, Rusko se změní, pošle Ukrajinu do Evropské unie a

NATO? To jsou nesmysly, zásadní nepochopení,“ vytýkal těm, kteří spekulují o

pádu ruského prezidenta. Doplnil, že netvrdí, že by Rusko mělo Ukrajinu

vojensky kontrolovat.

Uvedl, že když má NATO obranný charakter, ale stále se posunuje na východ,

tak se Rus musí ptát proč. A připomenul slib, že se NATO nebude rozšiřovat

ani do východního Německa. „Vidí, že jsme v roce 1999 bombardovali Srbsko

bez rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. V roce 2001 jsme vletěli do

Afghánistánu bez rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN. V roce 2003 invaze do

Iráku, opět bez rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, protože se nám nelíbil

Saddám Husajn. My jsme sami pomáhali demontovat ten mezinárodní řád, který

jsme pracně jako výsledek druhé světové války vybudovali. Sami jsme ho

demontovali. Těch příkladů je víc, nemá cenu je opakovat, Libye, Sýrie a

podobně,“ přibližoval, jak v Rusku vidí chování Západu a NATO za posledních

30 let.

Některé požadavky Rusů jsou pak legitimní, dodal s tím, že si je ovšem Putin

nemůže vynucovat tím, že bude bombardovat a zabíjet lidi. „Ale takhle

přemýšlejí v Rusku. A pokud Putin přijde s narativem, že musí osovobodit

Ukrajinu od nacistů a fašistů, tak tomu ti Rusové dobře rozumí, v rámci své

historické zkušenosti,“ podotkl s tím, že ultrapravice existuje v každé

zemi. Politika vůči Rusku byla podle něho příliš přezíravá. „Ta snaha

Spojených států oslabit Rusko přes Ukrajinu, tu odneseme my,“ pravil,

upozornil na rostoucí ceny plynu a dodal, že co se týče cen toho amerického,

tak se ještě „budeme divit“. Konstatoval, že konflikt bude znamenat změnu

paradigmatu, protože nedůvěra mezi stranami zůstane i po něm.

Moderátor připomenul výrok Václava Havla z Washingtonu, že pokud se má

pomoci Evropě, tak je potřeba pomoct Rusku. Na to Šándor kontroval, že pomoc

České republice skončila tak, že sedm z devíti řetězců prodeje potravin v

Česku jsou teď v rukou západních majitelů, co Češi jedí se rozhoduje někde

jinde, plyn byl prodán Němcům, voda Francouzům. „Putin si nepředstavoval

pomoc Západu v tom, že americké firmy budou prodávat ruský plyn a ropu a

budou za to kasírovat peníze. (Představoval si), že jsou na to chytří dost a

že to budou prodávat a vydělávat na tom oni,“ řekl a dodal, že tomuto Putin

vystavil stopku.

Připomenul také výrok Vladimira Putina o konci Sovětského svazu jako o

politické katastrofě a přidal k němu důležitý kontext, který Putin tehdy

také zmínil, že se o katastrofu jednalo proto, protože 25 milionů Rusů

zůstalo mimo hranice Ruské federace a také padesát procent ekonomiky, do

které Rusko v rámci Sovětského svazu investovalo.

To, že Rusko okolo sebe nechce mít země, které jsou mu nepřátelské a mají

přístup ke zbraním hromadného ničení, dle něho neznamená, že by se chtělo

vrátit k Sovětskému svazu. Zmínil i možnost, že by se Rusové vrátili do

České republiky. „Co by tu dělali? Vždyť v roce 1989 odsud rádi odešli,

vždyť to bylo neudržitelné,“ odpověděl a položil jinou, jak by s armádou,

které se momentálně na Ukrajině příliš nedaří, měli pokračovat dál na západ.

Pomoc Rusku pak dle generála měla být, že by se bral ohled na jeho

bezpečnostní zájmy. A zároveň nepřipustit, aby si Rusko bralo to, co chce,

silou.

Šándor se pak vrátil k médiím a řekl, že na obou stranách probíhá

dezinformační válka. „A nedělejme si iluze, že ji jedou jenom Rusové, to

není pravda,“ prohodil a dodal, že na místě skoro nikdo není, v Česku byly

„chytře“ vypnuty ruské kanály, kdyby někdo chtěl zjistit, jak se na věc

dívají v Rusku, a média opakují převážně ukrajinský narativ. A ti, kdo se

situaci snaží hodnotit, se řídí podle toho, co se říká v médiích.

„Všechno plave po povrchu. A já, když slyším hodnocení strategické úlohy

ruské armády od kluků, kteří dosáhli maximálně praporčické hodnosti, tak si

říkám, sakra, kde ty kluci v sobě berou tu erudici hodnotit ruskou strategii

a operační umění,“ řekl a dodal, že v médiích dochází k inflaci informací a

inflaci názorů, což je následek toho, že zpravodajství běží v podstatě 24

hodin 7 dní v týdnu. Podle něho by stačilo informovat méně. „Lidé mají nárok

slyšet také něco jiného. Někteří ti chudáci, co si přišili kalhoty ke

křeslu, ti musejí prožívat strašný život,“ pravil.

Pokud jde o českou politiku, mile ho překvapila rychlá reakce na uprchlickou

vlnu, naopak nepovažuje za logickou otázku, proč uprchlíci utíkají v „pěkném

oblečení“. Co se týče dodávek zbraní, říká, že konflikt protahují, ale

neposílat nic by zase byla rezignace, tedy v tomto ohledu vládu chápe.

„Trochu mi vadí ten drsný antisovětský, antiruský sentiment, který tu je.

Protože Rusko nezmizí, Rusko tady bude. A my jsme se postavili na čelo těch

zemí, které mají nejradikálnější názory vůči Rusku,“ uvedl.

A poznamenal, že Němcům Češi až překvapivě rychle odpustili 360 000 mrtvých

za druhé světové války, ale nikdy se nebyli nějak schopni vyrovnat s rokem

1968, což ve vývoji Československa byla velmi špatná událost.