Show Email

Tělo:

Expanze NATO v Evropě Neuvěřitelné, ale pravdivé. Vojenská aliance NATO,

jejíž operace porušuje principy suverenity a rovnosti členských států –

principy zapsané v Chartě OSN – se za posledních 23 let rozšířilo v rozporu

s mezinárodními smlouvami. Je to hmatatelný a nesmírně závažný fakt, ale

každý předstírá, že to nevidí. ‎

"Rozšíření NATO v posledních desetiletích bylo velkým úspěchem a také

připravilo cestu pro rozšíření Evropské unie." Minulou sobotu to řekl

generální tajemník NATO Jens Stoltenberg v Mnichově během Konference o

bezpečnosti. Pro úplné pochopení jeho slov je důležité rekonstruovat hlavní

prvky onoho „velkého úspěchu“. ‎ Tento příběh začíná v roce 1999, přesně v

roce, kdy NATO zničilo Jugoslávii tím, že s ní vedlo válku, poté, co na

summitu ve Washingtonu oznámilo záměr provést „operace reakce na krize,

které nejsou uvedeny v článku 5, mimo území aliance". NATO zapomnělo, že

slíbilo Rusku „nerozšířit se ani o palec na východ“, a začíná svou

expanzi... na východ. Absorbuje tak první 3 země již neexistující Varšavské

smlouvy: Polsko, Českou republiku a Maďarsko.‎

Později, v roce 2004, bylo NATO rozšířeno o 7 dalších zemí: Estonsko,

Lotyšsko, Litvu (3 bývalé sovětské republiky), Bulharsko, Rumunsko,

Slovensko (3 bývalí členové Varšavské smlouvy) a Slovinsko (které bylo

součástí Jugoslávie).‎

V roce 2009 NATO pohltilo také Albánii (která byla rovněž členem Varšavské

smlouvy) a Chorvatsko (které bylo součástí Jugoslávie). V roce 2017 zasahuje

do Černé Hory (dříve součást Jugoslávie) a v roce 2020 zahrnuje také Severní

Makedonii (také dříve součást Jugoslávie).‎

Stručně řečeno, za 20 let se NATO, které mělo dříve 16 členských států,

rozšířilo na 30 zemí. ‎ Washington tak získává trojitý výsledek.

1- Sahá k branám Ruska – a na území bývalého SSSR – vojenské aliance, která

poslouchá rozkazy Spojených států: vrchním velitelem spojeneckých sil v

Evropě je vždy „podle tradice“ jmenovaný americký generál. přímo prezidentem

Spojených států a další klíčové velitelské posty rovněž zastává americká

armáda.

2- Současně Washington staví země východní Evropy ani ne tak do služeb NATO,

jako přímo do služeb Spojených států: od okamžiku svého vstupu do vojenského

bloku se Rumunsko a Bulharsko postavily do rukou likvidaci důležitých

vojenských základen Constanza a Burgas u Černého moře.

3- S rozšířením NATO na východ Spojené státy posilují svůj vlastní vliv na

Evropu. V letech 2004 až 2007 se 7 z 10 zemí střední a východní Evropy také

stalo členy Evropské unie. Jinými slovy NATO expanduje na východ a jeho noví

členové se stávají i členy Evropské unie. Z 27 členských zemí Evropské unie

je dnes 21 také členy NATO, které se řídí příkazy Spojených států. ‎

Severoatlantická rada, což je politický orgán NATO, nerozhoduje většinou,

ale „jednomyslně a na základě společného souhlasu“, tedy v souladu s tím, co

je rozhodnuto ve Washingtonu. Účast hlavních evropských mocností na takových

rozhodnutích – kromě Itálie, která vždy mlčky poslechne – je vždy předmětem

tajných kabal s Washingtonem při hledání vzájemných ústupků. To znamená

oslabení evropských parlamentů – jako v případě Itálie –, které jsou v této

době již zbaveny skutečné rozhodovací pravomoci ve vojenském sektoru a v

otázkách zahraniční politiky. ‎

V takovém kontextu se dnes Evropa nachází v ještě nebezpečnější situaci, než

byla situace studené války. Další tři země – Bosna a Hercegovina (dříve

součást Jugoslávie), Gruzie a Ukrajina (další dvě bývalé sovětské republiky)

– jsou kandidáty na vstup do NATO. Jens Stoltenberg, spíše mluvčí Spojených

států než atlantické aliance, prohlašuje: "Necháváme si dveře otevřené, a

pokud je cílem Kremlu mít méně NATO na ruských hranicích, získá pouze více

NATO."‎

V eskalaci USA-NATO, jasně zaměřené na rozpoutání války uprostřed Evropy,

vstupují do hry jaderné zbraně. Za 3 měsíce zahájí Spojené státy sériovou

výrobu svých nových jaderných bomb B61-12. Tato atomová výzbroj bude

rozmístěna – na příkaz Spojených států – v Itálii a dalších evropských

zemích, pravděpodobně také na východě. ‎ Kromě těchto nových atomových bomb

mají nyní Spojené státy dvě pozemní základny ve východní Evropě, v Rumunsku

a Polsku, a 4 válečné lodě vybavené raketovým systémem Aegis, schopným

odpalovat jak protiraketové střely, tak i raketové střely. loď převážející

jaderné nálože. A také připravuje jaderné střely středního doletu, které by

byly rozmístěny v Evropě proti Rusku, vymyšlenému nepříteli, ale které v

případě útoku může reagovat vysoce destruktivním způsobem.‎

K tomu všemu se přidává ekonomický a sociální dopad neustálého zvyšování

vojenských výdajů. Stoltenberg na schůzce ministrů obrany NATO triumfálně

oznámil, že „letos je sedmým rokem v řadě zvýšených výdajů na obranu

evropských spojenců, které od roku 2014 vzrostly o 270 miliard dolarů.“ ».

Vždy se jedná o veřejné prostředky stažené ze sociálních výdajů a

produktivních investic, i když se evropské země teprve musí vzpamatovat z

hospodářského uzamčení v letech 2020–2021.‎

V Itálii vojenské výdaje přesáhly 70 milionů eur denně, ale stále to

nestačí. Premiér Mario Draghi již oznámil, že: ‎

„Musíme se vybavit výraznější obranou. Je zcela evidentní, že bude třeba

utratit mnohem více, než jsme utráceli doposud.“‎‎

Poselství je velmi jasné: Utáhněte si opasky, aby se NATO mohlo rozšiřovat.‎

Fuente: Il Manifesto (Italia)

(https://www.voltairenet.org/auteur122722.html?lang=es) - https://www.

voltairenet.org/article215832.html

(https://www.voltairenet.org/article215832.html)