Show Email

Tělo:

NA VLASTNÍ OČI A UŠI….V sobotu míváme víc času, a tak jsem se dohodl s

kolegy kněžími s řeckokatolické a luterské církve, že bychom mohli zajít na

Kongresové centrum a nabídnout těm chudákům uprchlíkům modlitbu. Máme ověř

eno, že zoufalý člověk s existenčními problémy, který musel opustit domov př

ed válkou, modlitbu potřebuje.Po hodině marného nabízení modlitby jsem

zanechal úsilí, sundal jsem visačku a posadil se mezi ty „chudáky“. Drtivá v

ětšina měla značkové oblečení, žen bylo cca 90%, byly „vystajlovány“, víc

než polovina měla vytetovaná obočí, udělané nehty, dětí tam bylo asi padesát

a vypadaly jako „dobře živené“. Mužů tam bylo málo, prý se cvičí na boj. Nem

ěl jsem kněžskou košili a vypadal jsem jako jeden z nich. Bavili se o tom,

jak zůstanou v Česku. POZOR! Po chvíli sezení mezi nimi jsem zjistil, že z t

ěch šesti set lidí, kteří prošli sálem během tří hodin, se k návratu domů na

Ukrajinu nikdo nechystá! Pouze 3 (slovy tři) ženy chtěly zpět do Žitomyru.

Hladem asi nikdo netrpěl, protože nedojedené zbytky jídla se povalovaly

všude možně. Dětičky se cpaly barevnými burizony – nakrájené ovoce v

kelímkách osychalo a na „odbyt“ šly hlavně čokoládové tyčinky „Studentská pe

čeť“. Také se mně vybavila slova pana Prymuly, který v CNN Prima News řekl,

381.000 lidí na Ukrajině je HIV pozitivní a obešla mně hrůza. Vyškolený př

ekladatel jim radil, že si nemají žádat o jiné vízum než o „uprchlické“,

protože takové vízum je vyřízeno velmi rychle, platí šest měsíců a okamžitě 

dostanou ubytování i práci. O „válce“ tam mluvily jenom ty tři ženy z

Žitomyru.Včera jsem u lékaře potkal Ukrajince, který mně řekl, že měl

nedomykavost srdeční chlopně. Na Ukrajině by zemřel, tak se vydal s

„uprchlíky“ do Česka, aby mu tady tu chlopeň opravili. Byl už týden po

operaci a těšil se do Charkova. Za měsíc se tam prý vydá. Cestu, veškerou

operaci a následné ošetření měl zdarma.

"