Show Email
Situace na Slovensku v souvislosti s podpisem smlouvy s USA je vážná, Slovensko ztratí kontrolu nad svými dvěma letišti, nesmíme dopustit podobný scénář u nás. Pomoc uprchlíkům je potřeba, ale nesmí se dít na úkor našich potřebných, na úkor matek samoživitelek, lidí v dluhových pastích a bezdomovců. Pettr Fiala by měl odstoupit z funkce kvůli podpisu dohody o dole Turow. Je třeba ochránit uprchlíky, kteří se hodlají uplatnit na trhu práce, aby nepadli do rukou podvodníků a vydřiduchů, zároveň ale musíme ochránit především zájmy českých lidí. Princip stejná práce, stejná odměna nerovná se socialismus, ale naprostou logiku. Marian Jurečka, který má tu drzost vést po ministerstvu zemědělství další, naprosto odlišné ministerstvo, má tu drzost navrhovat, aby komunističtí pohlaváři měli snížený důchod. I když pandemie ztížila situaci, Evropa posiluje v boji proti rakovině. Je však především třeba snížit rizikové chování v populaci. Dále jsou potřeba kvalitní meteorologické předpovědi a systém včasného varování občanů v boji s přírodními pohromami. Koaliční smlouva, to je 40 stran frází. Podnikatelé se mohou těšit na dotace na elektromobily, na rozdíl od obyčejných občanů. Vláda nedělá nic, aby ochránila své občany před masivní vlnou zdražování všeho.
Všechny Vás zdravím,
v příloze posílám aktuální číslo občasníku v elektronické podobě.
Přeji Vám hezký víkend a v úterý se můžete opět těšit na další díl Bez
obalu. Na předchozí díly se můžete podívat zde
(https://www.youtube.com/watch?v=DPCeQveZHa0&list=PLZz9chsgFIf1Lf-FA7Hd98_2asmjA4nGd)
Kateřina Konečná
----------text přílohy---------
01/2022
OBČASNÍK
PRVNÍ VYDÁNÍ / 2022 BŘEZEN
Komentovat dění v jiných státech může být bráno jako vměšování se do jejich záležitostí. Aktuálně vidíme napjatou situaci v Kazachstánu. A když tamní prezident označí za původce násilí lidi vyškolené v zahraničí, ozvou se Spojené státy, že jde o potlačení tamní demokracie. Jako by 6. ledna nebylo výročí, kdy demonstranti napadli jejich Kapitol a také tam byly oběti na životech. Tam se s demonstranty taky vypořádali po svém.
Chtěla bych se ale dotknout situace na Slovensku. Možná i někteří z vás čtenářů neberou tuto zem jako cizí, ale stále jako zemi, která s naší tvořila jeden celek. V určitém směru se tato záležitost týká i České republiky. A proto snad nikoho neurazí, když si dovolím komentář k dohodě o obranné spolupráci mezi Slovenskem a USA. Tento dokument momentálně rozděluje slovenskou společnost. Jednání začala probíhat už v roce 2019, ale vláda Roberta Fica tato jednání ukončila. Nyní se v médiích ke smlouvě, kterou již dojednávala nová vláda, vyjadřuje velmi důrazně a hodnotí tento návrh jako jednoznačně nevýhodný pro Slovensko. Podle něj bude mít Slovensko omezené pravomoci vůči americkým vojákům.
Jedním ze dvou letišť, kterých se dohoda týká, je letiště Sliač. Nyní na něm probíhá od roku 2020 rekonstrukce. Ta má být dokončena v roce 2024. Po tu dobu je letiště vyřazeno pro civilní lety. Ministerstvo dopravy jako jediný akcionář společnosti Letiště Sliač však už s obnovou civilních letů nepočítá a na úřad práce nahlásilo hromadné propouštění cca tří desítek zaměstnanců. Již nyní je na letišti vyhrazená zóna, kam se nedostane ani letištní personál.
Přitom toto letiště ještě pod svým historickým názvem Tri duby, sehrálo významnou roli při osvobozování Slovenska za
II. světové války Rudou armádou. Tehdy, a i v pozdějších letech, sloužilo toto letiště slovenské armádě. A za sebe vidím jako zásadní rozdíl, pokud sloužilo letiště k obraně vlastního státu, a nebo pokud má sloužit jako týlové zajištění např. pro létající tankery jiných mocností, které se připravují na delší dolet svých bojových letadel. Nenapadá vás možný cíl jejich letů? Mě ano!
A v tomto mi není tato situace lhostejná a týká se i České republiky. O podobném využití letiště se uvažuje i v Moravskoslezském kraji. Konkrétně o letišti v Mošnově. I o něj má zájem americká armáda. Tady však nejde o letiště státu, ale o majetek Moravskoslezského kraje. Buduje se zde obrovské multimodální překladiště (spojení silniční, železniční a letecké přepravy). Tak se přímo nabízí možnost, že některé haly už koupili američtí investoři. A komu je do budoucna pronajmou, je už na nich.
Ale vrátím se na Slovensko. Schválení dohody musí projít vládou SR, pak následuje schválení v Národní radě SR a na závěr by ji měla ratifikovat prezidentka. Tento proces tak i přes odpor velké části slovenské veřejnosti má naději na schválení. Slovensko má před námi na úrovni voleb do parlamentu asi dva roky náskok. Můžeme sledovat, jak si vede tamní vládnoucí čtyřkoalice. U nás jsme lepší a máme dokonce pětikoalici, která se sice ještě stále vzájemně ladí, ale byl to právě tehdejší místopředseda ODS Alexandr Vondra, který zmínil možnost vybudovat americkou základnu v Mošnově. A tato ODS je dnes jednou ze stran vládnoucí koalice a má v jejím čele jako premiéra svého předsedu.
Proto mi není lhostejná situace na Slovensku. I u nás má pravicová vláda v parlamentu většinu a může se opřít i o většinu v senátu. A mohou si prohlasovat i zřízení základny. Stávající ministr zahraničí již svými výroky na dění ve světě jasně dává najevo, kdo mu posílá noty.
Řekla jsem to již v minulosti a na svém stanovisku si trvám. Jako matka i jako politička udělám vše pro to, aby u nás žádná cizí základna nevznikla! A snad i touto svou úvahou dodám energii přátelům na Slovensko, aby se i oni úspěšně ubránili zřízení americké základny a zachovali si svou vlastní suverenitu!
OBČASNÍK 01/2022
PRVNÍ VYDÁNÍ / 2022 BŘEZEN
Pomoc uprchlíkům nesmí být na úkor potřebným!
Pomoc uprchlíkům z Ukrajiny je nesmírně potřebná a je dobře, že se to děje. Lidé, kteří jsou v nouzi, si zaslouží solidaritu a podporu, je to nejen levicové, ale, myslím, i obecně lidské. Bohužel ale nežijeme ve státě socialistickém a nemáme levicovou vládu. Mám proto velkou obavu, aby se pomoc uprchlíkům neděla na úkor služeb pro ostatní lidi, kteří už před válkou byli na sociálním dně. Musíme si uvědomit, že se současnou humanitární krizí nikam nezmizely matky samoživitelky, lidé v dluhových pastích, bezdomovci a další skupiny obyvatel, na které současný systém často zvysoka kašle. Také je potřeba si přiznat, že naše zdroje nejsou nekonečné, a pokud se někde přidává, musí se také odněkud brát. V solidárním státě by se to bralo takzvaně odshora. Nejvíce by přispěli ti, kteří jsou za vodou, ale u nás se se škrty
za vlády ODS vždy začínalo odspoda a na ty nejbohatší většinou vůbec nedošlo. Bylo by obrovskou chybou, kdyby to dopadlo stejně i v tomto extrémním případě.
Lidé na sociálním dně teď na tom budou pravděpodobně ještě hůř. Růst cen, inflace a nestabilita na trhu práce jim jen těžko uleví. Organizace, ať už státní, nebo nestátní, nemůžou přesměrovat svoji činnost na pomoc uprchlíkům a přestat se starat o lidi, se kterými do teď pracovali. Pokud má být Česká republika solidární, a já si myslím, že rozhodně má, nesmí tak učinit ne na úkor těch nejslabších.
Věřím, že máme z čeho brát. Vyšší zdanění korporací by jistě přineslo dostatečné množství prostředků na pomoc všem, které současná krize zasáhne.
Progresivní zdanění těch nejbohatších, sektorové daně zaměřené na vysoce ziskové sektory ekonomiky jako jsou třeba banky nebo digitální daň, by nám umožnily pomoci běžencům a zároveň se starat o naše lidi. Regulace cen energií a nájemného by jistě také ulevila všem, kteří mají problém vyjít s výplatou.
To všechno jsou realistické kroky, které nepotřebují nijak zásadní změny a mohly by pomoci teď a tady. Pokud totiž opět necháme, aby za nás vše řešila svatá “neviditelná ruka trhu”, zaděláváme si na řadu dalších sociálních problémů a případnou nenávist vůči lidem, kteří prchají před válkou a to teď opravdu nepotřebujeme.
Nad Benešovými dekrety si ruce mnou předčasně!
Nedá se nevšimnout si, jak stále narůstá snaha poukazovat na dekrety prezidenta Edvarda Beneše jako na vyhaslé (obsolentní). Tyto dekrety vydávané v době končící II. světové války a krátce po ní byly dodatečně schváleny Prozatímním Národním shromážděním v březnu 1946 ústavním zákonem č. 57/1946 Sb. Mají tak sílu ústavních zákonů. Ve sbírce zákonů bylo publikováno 98 dekretů prezidenta. Většina jich byla vydána v exilu. V exilu proto, že na našem území byla v té době OKUPACE. Okupace nacistickým Německem. Okupace, která stála v letech 1939-1945 životy 360 tisíc obyvatel československého státu. Okupace, která umožňovala nacistům rozhodovat o životě a smrti obyvatel dočasně porobeného státu. Okupace, která umožnila drancovat suroviny (uhlí, dřevo, nerosty). Za okupace posílalo Německo naše občany na nucené práce.
Ti, kdo hovoří o Benešových dekretech jako o vyhaslých, chtějí, aby se zapomnělo na to, co jim předcházelo. Aby se příčina, rozpoutání
II. světové války, považovala za následek. Aby ti, kdo mají na svědomí rozpoutání největší tragédie v dějinách lidstva, z toho nyní vycházeli jako oběti. Ostatně pomohl jim v tom Evropský parlament se svou rezolucí O významu společné paměti pro budoucnost Evropy. Je ostudné, že jsem proti němu z českých europoslanců hlasovala jako jediná.
V dekretech prezidenta Edvarda Beneše se znárodnily některé průmyslové podniky, pojišťovny, banky. A co asi na nich někomu vadí nejvíc, je konfiskace majetku etnickým Němcům a Maďarům, kolaborantům a zrádcům. A pokud někdo rozporuje oprávněnost odsunu Němců, měl by si připomenout, že šlo o rozhodnutí uskutečněné na Postupimské konferenci vítěznými mocnostmi – Sovětským svazem, Spojenými státy a Spojeným královstvím.
A na závěr bych ještě připomněla jeden dekret prezidenta. Nejde ale o prezidenta Beneše. Jde o Háchův dekret o slibu poslušnosti Adolfu Hitlerovi z 8. března 1940. V něm slibovali poslušnost »vůdci velkoněmecké říše…« členové protektorátní vlády, zaměstnanci veřejných orgánů a orgánů veřejné správy, učitelé…
A když vidím, kdo se chce »sbližovat« se zástupci Sudetoněmeckého landsmanšaftu, kdo se fotí s jejich představiteli, kdo jezdí na jejich sjezdy, kdo chce pořádat tyto sjezdy i v České republice, kdo tyto myšlenky rozšiřuje i prostřednictvím komentářů a pořadů ve veřejnoprávních médiích, tak ani tento zavrženíhodný dekret nepovažuji za vyhaslý. Naopak, s nástupem nové pětikoaliční vlády toto nebezpečí návratu stoupá!
OBČASNÍK 01/2022
PRVNÍ VYDÁNÍ / 2022 BŘEZEN
Pane Fialo, odstupte!
Ráda bych se vyjádřila k dnes premiérem podepsané Dohodě
o dolu Turów. Musím říct, že z postupu vlády v této věci jsem velmi rozčarovaná (a to používám velmi slušný slovník). Podepsat takovou smlouvu za současné situace je dle mého názoru postup přímo proti zájmům České republiky a jejím občanům. Několik let jsme napříč politickým spektrem a ve spolupráci s neziskovým sektorem v Německu i ČR a s advokáty z Frank Bold společně postupovali v evropských institucích a Evropském parlamentu, polský postup s rozšířením těžby napadali na jednáních výboru PETI a všemožně šířili osvětu o neakceptaci polského chování.
Hejtman Půta (STAN) kudy chodil, tak konzistentně vykládal, že dle analýz hejtmanství předpokládané škody pro liberecký region způsobené rozšířením dolu až k českým hr
Obcasnik 03:22 mail.pdf
414.39 KiB