Show Email

Tělo:

---Přepis přílohy---

Kdo chce válku s Ruskem …

NATO se začíná drolit, chorvatský prezident v televizním projevu pohrozil stažením vojsk z NATO, pokud vypukne válka s Ruskou federací! V případě války se NATO rozpadne, nikdo nikomu na pomoc nepřijde, šíří se zvěsti v Bruselu a Kyjev šlape na brzdu! Chorvatský prezident obvinil USA z eskalace bezpečnostní krize v Evropě s cílem odvrácení pozornosti od domácí politické krize v USA a v Bílém domě! Válku s Ruskem nakonec budou chtít pouze vlády 3 evropských zemí v NATO, Polska, Česka a Slovenska, protože to jsou vlády plně pod kontrolou Washingtonu!

A je to tady, NATO se začíná drolit a štěpit, jako první to prasklo v Záhřebu a v Bruselu byla večer svolána mimořádní schůzka velitelů NATO, aby situaci vyhodnotili. Chorvatský prezident Zoran Milanovič vystoupil v televizi v mimořádném projevu a obvinil americkou vládu Joea Bidena z eskalace bezpečnostní situace v Evropě s cílem odvést pozornost v USA od domácí politické krize a brutálního propadu důvěry americké veřejnosti v Kongres a v prezidenta Joea Bidena. Poradci Bílého domu proto měli prezidentovi doporučit odvedení pozornosti mimo území USA a vyvolání bezpečnostní krize v Evropě, což povede k převedení pozornosti americké veřejnosti jinam, k bezpečnostní hrozbě a americký kongres i prezident si tak budou moci napravit preference, což je naprosto klíčové pro přežití Demokratické strany po volbách letos na podzim.

Pokud v Evropě nevypukne válka s Ruskem, třeba i jen lokální konflikt, tak reálně hrozí, že Demokraté letos na podzim ve volbách do Senátu a Kongresu ztratí kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. A všechno to závisí na tom, jestli se zlepší hodnocení Kongresu a Bidenovy vlády v očích americké veřejnosti. Domácí politika je v troskách, a tak jedinou cestou na zlepšení preferencí Joea Bidena a Demokratické strany je vyvolání války v Evropě, ve které americká armáda pod americkým prezidentem sehraje roli hrdiny.

Vždycky to tak fungovalo, naposledy v letech 2001 až 2003, kdy zoufalé a katastrofálně nízké preference George W. Bushe byly zázračně zachráněny tvrdou a v očích Američanů správnou vojenskou odvetou americké armády v Afghánistánu a v Iráku v odvetě za 11. září. Fungovalo to tak skvěle, že George W. Bush v roce 2004 s přehledem svůj mandát prezidenta obhájil na další 4 roky. Bez vyvolání válek v Afghánistánu a v Iráku by to nebylo.

Krize na Ukrajině byla rozdmýchána Bílým domem kvůli hrozbě krachu Demokratické strany v listopadových volbách do Kongresu a Senátu

Američané půjdou po 2 letech tento rok v listopadu znovu k volbám a budou volit do Kongresu a Senátu a prognózy jsou pro Demokraty naprosto zdrcující. Poslední průzkumy zachycují, že kroky Joea Bidena už neschvaluje většina Američanů, ale to není nic ve srovnání s tím, že práci demokraty ovládaného Ko