Show Email

Tělo:

Zatímco světová média jsou zahlcena informacemi, které ve své většině mají

za cíl odvádět pozornost veřejnosti od skutečných problémů a jejich řešení,

dějí se téměř bez publicity pro budoucnost zásadní události. O současném

Rusku se dozvídáme vesměs jen negativní věci, o škodlivosti Putinovského

režimu, demonstracích za Navalného, nebo o sankcích. Celá operace Navalnyj

je součástí celkového plánu na zastavení projektů, jež v tichosti a bez

povšimnutí realizuje Putinovské Rusko. Cílem nekonečných provokací je

destabilizace země a změny na nejvyšších místech. Úspěchy jako je

vynalezení první vakcíny proti Covidu-19, nedávné ohlášení vytvoření

supervakcíny na Covid-19, nebo nesporné úspěchy ve vývoji nových druhů

zbraní jsou jen malými problémy dnešních vládců světa. Zcela zásadním

problémem je však Putinův megaprojetk VOSTOK OIL, kterého spuštění je

plánováno na rok 2024. Spuštění tohoto projektu zásadním způsobem otřese s

pozicemi zemí na žebříčku peněz, moci a dělby vlivu na další vývoj světa.

Mezi zasvěcenými je tento projekt nazýván stavbou století.

Že jste o něm ještě neslyšeli, i když si jeho realizace vyžádala obrovské

přesuny pracovních sil (400 tisíc pracovníků), naprosto extrémní výstavbu

dopravních a energetických sítí? V nově zřízené loděnici Zvezda vznikají

nové ledoborce a ledoborné tankery jako houby po dešti a nově otevřené

ocelárny chrlí tisíce tun oceli. Ani přátelé, ani nepřátelé Ruska o tomto

projektu dnes příliš nemluví, i když každý z jiného důvodu. Miliardy tun

nejkvalitnější ropy, o jejíž existenci se vědělo již za dob Sovětského

svazu, které se nacházejí v Arktických územích Ruské federace, budou v roce

2024 vpuštěny na světové trhy s touto surovinou.

Ekologické šílenství a snahy o urychlené zavádění elektromobility v Evropě,

mají za cíl snížit poptávku po ropě a tím snížit geopolitické dopady

spuštění projektu Vostok-Oil. Ne životní prostředí a zájem o člověka, ale

boj o velmocenská postavení, geopolitický vliv a peníze jsou hybateli

těchto zcestných a zdánlivě pozitivních opatření. Projekt Vostok-Oil ještě

není zdaleka hotov, a již přináší první změny. Po volebním puči v USA a

odstranění Trumpa, který nebyl ochotný k použití těch nejodpornějších

praktik a vojenské síly k zastavení projektu, se objevují zprávy o plánech

preventivních úderů NATO na Kaliningradskou oblast a následný vpád do

Ruska. Destabilizace Běloruska a jeho vojenské obsazení je také jedním z

kamínků této mozaiky. V Bruselu se ale pomalu začínají alespoň zasvěcení,

zamýšlet nad možnou změnou postoje. Konflikt s Ruskou federací by

zdevastoval i Evropu a USA již nejsou vnímány jako jediný a neohrožený pán

světa, díky svým vnitřním problémům a finanční situaci. Putinův online

projev pro Davoskou schůzku mocných s nabídkou alternativního uspořádání

světa a spolupráci z ledna t.r., který byl v tichosti akceptován světovým

velkokapitálem, jako i neochota větší části vedení EU zavádět další sankce

v souvislosti s provokacemi v kauze Navalnyj, dávají tušit, že svět stojí

před historickou změnou poměrů sil, nebo před rozvratem nevídaných rozměrů.

Hodiny tikají, rok 2024 se blíží a nám nezbývá než doufat, že mocní alespoň

z pudu sebezáchovy a pro mamon, když už ne z ušlechtilejších pohnutek

nedovolí, aby pár šílenců chtělo své problémy řešit silou. Jak víme z

historie, obdobný projekt jako dnes Putinův Vostok-Oil, byl v minulosti

spouštěčem I. světové války. Jakkoli se oficiální historiografie snaží

mlžit a tvrdit, že spouštěčem I. světové války byl atentát v Sarajevu, tak

pravou příčinou byl projekt železnice Berlín-Bagdád, jež si kladl za cíl

přemísťovat ohromná množství ropy, tak jako Putinův Vostok-Oil. Vlastní

atentát v Sarajevu byl již jen dílem tajných služeb s cílem ozbrojený

konflikt v Evropě vyvolat.

Z našich médií se nedozvíte...

Ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin svým komentářem ve čtvrtek usadil

britského vyslance při OSN Matthewa Rycrofta i novou americkou vyslankyni

Nikki Haleyovou, která nahradila Samanthu Power.Informaci o menší roztržce

a rozdílných názorech v OSN přinesl portál Politikus.

Britský vyslanec Matthew Rycroft se totiž znovu začal zabývat otázkou Krymu

a obvinil Rusko odpovědnosti za krizi na Ukrajině. Vitalij Čurkin

upozornil, že problémy na Ukrajině nastaly až poté, co Západ a USA

vyprovokovaly Majdan a státní převrat na Ukrajině. Pak Vitalij Čurkin

Mattheewovi Rycroftovi navrhl, aby šla Velká Británie příkladem a pokud

chce kritizovat Rusko ohledně Krymu, aby vrátila Falklandy Argentině,

Gibraltar Španělsku, "odanektovala" oblast Kypru a britské ostrovy v

Indickém oceánu, které Britové drží v rozporu s nařízením OSN, protože si

na ostrově Chagos udělali vojenskou základnu. Vitalij Čurkin upozornil, že

až když Británie splní tyto podmínky, může něco doporučovat Rusku a od

Ruska něco žádat.

Americká vyslankyně Nikki Haleyová při OSN rovněž otevřela téma Krymu, ji

však Vitalij Čurkin upozornil na slova americké ústavy, kde zazněla tak

nádherná slova “My národ". Obyvatelé Krymu jsou také národem a v referendu

93% obyvatelstva vyjádřilo svůj souhlas se znovusjednocením s Ruskem.

Referendum na Krymu se uskutečnilo podle všech mezinárodních zvyklostí, na

rozdíl od Kosova, kde se žádné referendum neuskutečnilo a území se

nezákonně odtrhlo od Srbska, protože tak si to svého času USA a Západ přáli.

Svět se evidentně mění a Rusko i Čína se nemíní podřizovat americkým či

britským rozmarům.