Show Email

Tělo:

https://otevrisvoumysl.cz/velka-porota-geopoliticke-a-historicke-pozadi-nejen-covidu-19-2-den/ <https://otevrisvoumysl.cz/velka-porota-geopoliticke-a-historicke-pozadi-nejen-covidu-19-2-den/>

Kdo z vás tápe a hledá odpovědi na otázky ohledně současné situace v celém světě, tak si to poslechněte.

Trvá to skoro šest hodin. Dala jsem to a přitom uklidila skoro celý byt.

Můžete si to dát i v originále či jenom v psané formě, ale to zase neuklidíte.

Tak hodně odvahy!

Iveta

--WEB--

Ukázáním kompletního obrazu toho, čemu čelíme, včetně geopolitických a historických souvislostí, má tento postup vytvořit povědomí o faktickém kolapsu současného, uneseného systému a jeho institucí, a v důsledku toho o nutnosti, aby si lidé sami vzali zpět svou suverenitu, a o nutnosti nejprve zastavit opatření této plandemie tím, že se jí odmítnou podřídit, a o nutnosti nastartovat vlastní nový systém zdravotnictví, školství, ekonomiky a soudnictví, aby byla obnovena demokracie a právní stát na základě našich ústav.

↓ Video s českým dabingem ↓

↓ Video v originále s českými titulky ↓

Sledujte také na: NášTub / Odysee / Rumble

Originál videa publikován ZDE: 13. února 2022

Obsah videa:

1:10 – 46:41 … Alex Thomson (bývalý důstojník britské zpravodajské agentury GCHQ). Témata: londýnská City, Cecil Rhodes, britské impérium, svět před rokem 1945

47:00 – 1:57:30 … Matthew Ehret (žurnalista, spisovatel, historik). Témata: svět po roce 1945, londýnská City, Kanada, vliv britské koruny, pokrevní linie

1:58:00 – 2:21:22 … Brian Gerrish (spíkr, investigativní žurnalista, bývalý důstojník královského námořnictva). Témata: korporátní vlivy v pozadí, psychologická manipulace ze strany vlád

2:21:23 – 2:56:35 … Debi Evansová (britská zdravotní sestra v důchodu, bývalá poradkyně ministerstva zdravotnictví). Témata: farmaceutický průmysl, střety zájmů

3:04:27 – 3:31:33 … Whitney Webbová (investigativní novinářka). Témata: antraxové útoky z roku 2001, Čína, operace Temná zima

3:46:44 – 4:27:49 … James Bush (20 let u námořní pěchoty, inženýr). Témata: operace Temná zima, Rockefellerův Lockstep, Událost 201

4:29:18 – 6:00:00 … Silvia Berendtová (doktorát z Mezinárodních zdravotních předpisů, bývalá pracovnice WHO). Témata: Světová zdravotnická organizace (WHO), vliv WHO na státy, Mezinárodní zdravotní předpisy

4:51:09 – 6:00:00 … Astrid Stucklebergová (bývalá pracovnice WHO). Témata: WHO, vakcinační aliance Gavi, Bill Gates

Přepis videa 2. dne:

Reiner: Dobrý večer, dobrý den, dobré ráno, ať jste kdekoli. Toto je druhý den vyšetřování velké poroty. Jedná se o modelové řízení, které se bude velmi podrobně zabývat celou pandemií koronaviru. Tím, jak to začalo, detaily ohledně PCR testů, ale dnes však začneme bližším pohledem na historické a geopolitické pozadí. Začněme tedy naším prvním odborníkem. A tím je Matthew, nejste to vy, ale Alex Thomson. Alexi, prosím, představte se a pak přejdeme rovnou k meritu věci, jak říkají ti, co mluví latinsky. Máte vypnutý mikrofon.

Alex: Děkuji mnohokrát Reinere. Jsem Alex Thomson. Osm let jsem byl důstojníkem britské zpravodajské agentury GCHQ, partnerské agentury NSA. A tam jsem byl referentem pro bývalý Sovětský svaz a přepisovatel zachycených materiálů z jazyků včetně ruštiny a němčiny. A v druhé polovině tohoto období jsem byl také členem mezioborového týmu GCHQ pro chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby CBRN, v rámci této funkce jsem se dozvěděl něco o tom, jak angloamerický zpravodajský a vojenský establishment považuje svůj stav dominance ve znalostech, ve všech záležitostech, které mohou masově ovlivnit zdraví, a o možnosti vyzbrojování takovými látkami. Požádal jste mě však, abych podal něco jako dvacetiminutové shrnutí geopolitické situace, jaká byla ve světě v rozhodujícím období vedoucí k období po druhé světové válce. Protože většina svědeckých výpovědí tohoto večera, a chápu, že i na dalších zasedáních velké poroty, se bude hodně zaměřovat na svět po roce 1945.

A to skutečně začalo období, kdy se horečně začalo uskutečňovat mnoho plánů na sjednocení světové vlády, včetně zdravotních otázek, jimiž se zabýváte. A já tvrdím, že dominantní mocnost ve světě, konkrétně londýnská City, finanční srdce britského impéria, se na tuto situaci připravovala, a to zhruba od roku 1870. A v moderním světě se monopolizace, kartelizace světa začala právě v té době projevovat. Vše, co děláme, a tím my myslím zprávy UK Column. Dnes večer se ke mně připojí také spoluredaktor Brian Gerrish, který bude vypovídat později. Zdá se, že vše, co děláme při vyšetřování korupce vycházející z britských korunních monopolů a peněz londýnské City, směřuje k tomuto období kolem roku 1870, kdy v kostce došlo k několika revolucím britské elity a všechny se točily kolem omezování produktivity a bránění růstu inteligence a duševního vlastnictví mezi původními obyvateli britského impéria a v konkurenčních zemích.

Došlo tedy k revoluci v tom, co by se dalo nazvat myšlenkovým prostorem, což je od roku 2010 explicitní výraz používaný ústředním ministerstvem britské vlády, úřadem vlády, k revoluci v kvalitě vzdělání nabízeného britským a později i dalším západním školákům, k revoluci v krádeži duševního vlastnictví ze strany elity, k revoluci v modelu zdravotní péče a bezplatného přístupu k ní a doma k ústavní revoluci. Od klasického britského modelu liberální demokracie, o němž vím, že ho evropský kontinent a jeho právnické fakulty výslovně okopírovaly od Británie, k modelu, v němž existuje přísná kontrola toho, co se děje v parlamentech a v agenturách pod kontrolou vlád, využívajících systém politických stran. To vše se odehrálo kolem roku 1870 , a doma v Británii to bylo z velké části dokončeno v klíčovém roce 1947, 1948, kdy Británie měla jedinečnou, kromě Kanady, jedinečnou situaci v oblasti národní zdravotní služby a prosazovala cestu k vojenskému sjednocení evropského kontinentu a celého NATO, a to v mnoha dalších ohledech, včetně plánování práva a občanství. Vedla svět ve znovuobjevování způsobu řízení své populace. Ústředním uzlem je zde londýnská City, tedy čtvereční míle v samém srdci toho, čemu se dnes říká Velký Londýn.

Je to důležité, protože londýnská City a anglikánská církev jsou jediné instituce, které přečkaly všechny ústavní revoluce na britských ostrovech, a to s neporušenými výsadami a obrovským bohatstvím. Londýnské City se od ostatních světových metropolí, megalopolí, liší tím, že se rozhodlo zachovat si geograficky malou rozlohu, zatímco městská oblast kolem něj se rozrůstala. Londýnské City má stále právní postavení oddělené od 32 ostatních londýnských obvodů a ve skutečnosti netvoří součást Velkého Londýna jako takového, jeho privilegia byla zakotvena již v Magna Chartě z roku 1215. Jeho samospráva nebyla nikdy zpochybněna. V mnoha obdobích své historie mělo moc nad britskou korunou, a tedy i nad velkým kusem země v době britského impéria. Zejména během občanských válek v polovině 17. století, kdy londýnské City pokračovalo jako finanční velmoc konkurující koruně, a dokonce v jistém smyslu korunu na deset let zrušilo.

Po obnovení koruny, a nakonec i po anglické revoluci, pouhých šest let poté, s příchodem nizozemského krále Viléma III. na britskou korunu, byla v roce 1694 založena Bank of England, do níž tito soukromí akcionáři vložili 12 a půl milionu liber v hotovosti, což, jak nám bylo spolehlivě řečeno, tvoří základ veškerého dluhu, který je od té doby dodnes využíván. A současní potomci těchto akcionářů a dalších osob s nárokem na akcie Bank of England jsou utajováni. Londýnská City má také moc a kontrolu nad takzvanou matkou parlamentu, Westminsterským parlamentem, zejména v podobě úředníka londýnské City, známého jako kronikáře, který sedí v Dolní sněmovně, kam ani monarcha nesmí vstoupit a zaznamenává, co se říká proti finančním zájmům. Je příliš složité uvést definici koruny v britském modelu.

Důležité však je, že Úřad vlády, který byl zřízen na počátku 20. století, je fakticky úložištěm korunních výsad. A tak když lidé mimo Velkou Británii přemýšlejí o koruně, často se jim nadměrně vybaví stará situace, kdy panovník stojí při korunovační přísaze a je odpovědný lidu. V praxi, v období od roku 1870, Ústavní revoluce zajistila, že finančníci ovládající politické strany jsou těmi, kteří skutečně tahají za páky korunních výsad. Za kulisami je model vlády, který Británie stále má a který exportovala do Commonwealthu a celého světa, je modelem vnitřní svatyně Tajné rady, která ve skutečnosti vládne jménem koruny, a to pouze na oko, jak přiznávají hlavní autoři ústavních zákonů od 70. let 19. století.

Pouze na oko se konzultuje s parlamentem a vládními resorty, jako by na úrovni tajné rady existovalo oddělení výkonné legislativy a soudnictví. Tak tomu ale není. V tomto klíčovém období, o němž hovoříme, to připustil přední anglický ústavní spisovatel Walter Basho, který v druhém vydání své knihy Anglická ústava, napsané v roce 1873, právě v době, kdy se moderní politická strana a za ní stojící think tank dostávaly k prosazení vůle monopolistů v londýnské City, tam Walter Basho v jednom odstavci píše o rozdílu mezi, cituji, důstojnými částmi vlády, to znamená částmi, které tu jsou jen na oko, koruna v jejím osobním smyslu, a cituji, výkonnými částmi ve smyslu pracovních částí stroje.

A připouští, že atraktivní části mají svůj účel, ale ten spočívá pouze v tom, aby přitáhly sílu národní podpory ke skutečně pracujícím částem v zákulisí. Abychom to co nejvíce zjednodušili, je podle mého názoru důležité zdůraznit, že akademik historie na Georgetown University, Carroll Quigley, který byl mimo jiné učitelem Billa Clintona, ve své knize „Tragédie a naděje, dějiny světa v naší době“ zcela otevřeně napsal, že došlo ke čtyřem průmyslovým revolucím, ano, o tomto známém jazyce, který přichází ze Světového ekonomického fóra, psal Quigley už v šedesátých letech minulého století, a nepochopíme to, pokud neuvidíme, že perspektiva, která zde byla přijata, je perspektiva toho, kdo vlastní obyvatelstvo, nejprve v Británii a poté v britském impériu. V první revoluci poskytuje bohatství vlastnictví půdy a zemědělských prostředků. Pak je tu mechanická průmyslová revoluce, druhá revoluce, pak ta, v níž finanční kapitál ovládá svět.

A právě z tohoto období od roku 1870, finančníci v londýnské City si uvědomují, že i tato bublina splaskne. A že skutečně důležitým způsobem, jak v budoucnu vlastnit svět, bude vlastnit mysl, produktivitu a myšlení těch, kteří jsou v modelu, aby se zabránilo jejich útěku a překonání jejich šéfů. Moderní éra kapitalizace v průmyslu i geopolitice tedy začala kolem roku 1870. Během několika málo let kolem tohoto data došlo ve světě k zásadnímu posunu od situace, kdy londýnská City a britské impérium neměly žádnou vážnou konkurenci, ke světu, v němž několik průmyslově vyspělých ekonomik dokázalo konkurovat Británii, britskému impériu a jeho finančnímu centru v londýnské City, které se v předchozí generaci masivně přetlačovalo v Asii, zejména díky afghánským válkám a opiovým válkám ve 40. letech 19. století.

A krymskou válkou a indickou vzpourou v 50. letech 19. století. Jedna z nejmocnějších londýnských bank, HSBC, pochází vlastně z doby čínského obchodu s opiem, v londýnských bankách je zpočátku poměrně hodně kriminality. V Evropě se postnapoleonský řád, který Británie zavedla na Vídeňském kongresu v roce 1815, začal hroutit s úspěšnou i neúspěšnou socialistickou revolucí v roce 1848. Rusko a Rakousko-Uhersko s východoevropskými zeměmi s nejsilnějšími pozemními armádami té doby, a byli to oni, kteří zabezpečili Evropu obnovením korunovaných hlav. Tedy posedlost britské zahraniční politiky od poloviny 19. století, a to jsem viděl, když jsem se účastnil zasedání Chatham House, v mnoha ohledech největšího geopolitického think tanku, který říká ministerstvu zahraničí, co má dělat.

Posedlost britské zahraniční politiky od poloviny 19. století spočívala v nové strategii, a sice ve spojenectví s úhlavními rivaly minulosti, Francií a dokonce i Osmanskou říší proti historickým spojencům Británie v severní a střední Evropě, aby se zabránilo tomu, že by se případná budoucí rusko-německá aliance stala dominantním světovým blokem, a sekundární strategií tam bylo zabránit raketovému vzestupu americké intelektuální produktivity a demokratizaci vynálezů a pokusit se to zachytit už v roce 1812. Britská vojska, která vtrhla do Washingtonu, zejména ušetřila patentový úřad, protože věděla, že kdyby ho vypálila, střelila by se do nohy a zabránila by si v tom, aby mohla po americké revoluci nadále dominovat americkému vynálezectví. V letech kolem roku 1860 se pod vedením Bismarcka, Garybaldiho a cara Nikolaje prvního, tři velké evropské národy, které byly dříve velké pouze v kulturním ohledu, se náhle staly politicky sjednocenými a ekonomicky moderními státy. A s debatami o Grossdeutschlandu se objevily vážné náznaky, že by se Německo mohlo spojit s Rakouskem v jeden německy mluvící stát. A britské elitě bylo zřejmé, že během jedné či dvou generací se všechny tyto tři země, Německo, Itálie a Rusko, stanou velmocemi zhruba na stejné úrovni jako Británie a Francie.

Spojené státy se vynořily z občanské války v roce 1865 a zahájily ohromně rychlý vzestup k průmyslové nadvládě. Britská elita správně předvídala, že kolem roku 1900 začnou mít všechny tyto čtyři nové mocnosti stejně silné námořnictvo jako má Francie, nebo i stejně silné jako Británie, a předvídala, že pozemní armády těchto evropských mocností budou mnohem silnější než britská, takže pouze dříve nemyslitelné francouzsko-britské spojenectví ve jménu lidských práv a šíření liberální demokracie bude schopno udržet tyto mocnosti na uzdě. V roce 1880 se naplno rozhořel tzv. boj o Afriku, který umožnil i územně nevýznamným evropským státům, jako byly Belgie a Portugalsko, získat díky kolonizaci afrického vnitrozemí značné zdroje a stát se vážnými konkurenty britského průmyslu a obchodu.

Pro londýnskou City to znamenalo vážné rozpaky, protože např. Portugalsko bylo nejstarším spojencem Británie a Belgie byla státem, který za svou existenci vděčil britskému vyjednávání v roce 1815. Historici uváděli vážné argumenty, že vlna atentátů v edwardiánské éře, včetně atentátu na portugalskou královskou rodinu v roce 1908 a atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda v roce 1914, byly zosnovány s tajným přispěním londýnské City. Existovala také asijská země, která se na konci 19. století stala průmyslovou i vojenskou velmocí, a sice Japonsko, které k údivu celého světa v roce 1905 porazilo Rusko, čímž dalo mnoha koloniálním obyvatelům v Africe a Asii inspiraci, že není důvod, proč by se i oni nemohli prosadit proti evropské nadvládě podobně, jako se již prosadila Latinská Amerika proti Španělsku Následující rok 1906 byl rokem námořních závodů, krize Dreadnought, která snad nevyhnutelně odstartovala odpočítávání první světové války, protože jak britská, tak německá elita byla nyní odhodlána dosáhnout světové nadvlády. Obě země navzájem podezřívaly své motivy, obě byly technicky schopné dosáhnout světové nadvlády jak průmyslově, tak v myšlenkovém prostoru, a obě měly poprvé k dispozici silné bloky spojenců.

Stručně řečeno, změna, kterou přinesla existenční krize v polovině a na konci 19. století, spočívala v tom, že obchodní model londýnské City, jak jej popsal Quigley, postupné vlny monopolů, tento model začal zdůrazňovat význam kontroly již nejen vojenské síly nebo fyzických aktiv, ale mysli lidí, nyní známé jako lidské zdroje v britském impériu i dále, a proto se od této doby začíná ve sci-fi mluvit o vlastnictví genetické výbavy člověka, aby londýnské City mohlo prodávat zboží a stále častěji i služby zbytku světa, který by je v myšlenkovém prostoru nikdy nedohnal. Je to konzistentní zjištění UK Column a spřízněných výzkumníků a komentátorů, že londýnská City a velmi bohaté britské instituce měkké moci, ty, o kterých nám Tony Blair i tento měsíc znovu řekl, že je musíme udržet, jako je Britská rada, BBC, britská akademická obec a anglikánská církev, že tyto instituce nadále považují tento boj o mysl za svou nejvyšší prioritu pro ovládnutí světa a že zdraví považují za dílčí sektor tohoto boje. Na základě opakovaných zjištění jsme také plně přesvědčeni, že britská elita se stále oprávněně považuje za vedoucí světovou mocnost v myšlenkovém pros