Show Email

Tělo:

Stojí za přečtení 

Jana Lorencová ..... (80. - hodně nebo málo na vymazání paměti...?) něm.

prezident !!!!!! 

Asi to neprojde, ale za pokus to stojí...80. - Hodně, nebo málo na vymazání

paměti? Vojska - včetně německých - opět stojí na ruských hranicích. Zkusí

4. říše, co se nepovedlo Hitlerově Třetí? Němci si ještě pamatují. My kácíme

pomníky osvoboditelů. Zešíleli jsme? Antonín Minarský se nestačí divit, co

se děje se světem, v němž musí německý prezident připomínat rusofobům 4. ř

íše, že není radno snít dál Hitlerův sen.Před osmdesáti roky napadlo Německo

Sovětský svaz. Jednotky Wehrmachtu soustředěné na hranicích se daly na

pochod, aby vyhladily Slovany a další "podřadné" národy. Aby rozšířily

"německý životní prostor" a zmocnily se obrovského přírodního bohatství.

Skončilo to rudou vlajkou nad Reichstagem a rozdělením Německa na okupační

zóny.O pětačtyřicet roků později "tenhle Gorbačov, co ho znal celý Dlabačov"

(viz Ondřej Hejma) "prodal" za hubičku sovětskou okupační zónu Američanům,

aby se Německo opět "sjednotilo". Ta hubička od prezidenta Bushe obsahovala

závazek Západu, že nerozšíří NATO do bývalých sovětských satelitů. Britská

premiérka Thatcherová z toho byla zděšená. Konstatovala, že tak vznikne 4.

říše. Stalo se, máme ji zde, dokonce jsme její součástí. Jmenuje se Evropská

unie. NATO se roztáhlo do všech zemí někdejšího sovětského bloku, sliby-

nesliby. A vojska dnes stojí na ruských hranicích - včetně vojáků obnoveného

wehrmachtu (bundeswehru). Propaganda žene do nejvyšších obrátek protiruskou

fóbii - a zcela otevřeně tak připravuje obyvatelstvo na další pokus o dobytí

země, o níž bývalá americká ministryně zahraničí Allbrightová pravila, že má

"nespravedlivě" mnoho přírodního bohatství. Je osmdesát let hodně, nebo málo

na vymazání historické paměti z hlav nových generací? Naše školy a média se

o to usilovně snaží. Pamětníci vymírají. Kácejí se pomníky osvoboditelů Rudé

armády, oslavují se Hitlerovi Vlasovci. A tak je to nakonec samo Německo,

které muselo něco připomenout. Německý prezident Frank-Walter Steimeier dal

svým pátečním projevem v Německo-Ruském muzeu v Berlíně-Karlshorstu

pomyslnou facku všem evropským, americkým a také českým zavilým rusofobům a

přepisovačům historických událostí druhé světové války .Prezident připomněl

osmdesáté výročí dne, kdy přes 3 milióny německých vojáků 22. června 1941

zaútočilo na tehdejší Sovětský svaz. Zahynulo 27 milionů sovětských občanů,

z toho 14 milionů civilistů, Steimaier zdůraznil, že nikdo neutrpěl za druhé

světové války tolik obětí jako národy tehdejšího Sovětského svazu. Statisíce

sovětských vojáků bylo zabito, vyhladověno nebo zastřeleno již během prvních

měsíců. Připomněl popravčí čety, které zabíjely ženy, muže i děti, a další

zločiny proti civilnímu obyvatelstvu. Jak řekl, to, co začalo 22. června

1941, bylo rozpoutání násilí směřující k totálnímu vyhlazení. Německé tažení

bylo od prvního dne vedeno nenávistí: antisemitismem a antibolševismem,

rasovou mánií vůči slovanským a asijským národům Sovětského svazu.Ti, kdo

vedli tuto válku, zabíjeli všemi možnými způsoby, s nebývalou brutalitou a

krutostí. Ti, kteří za to byli zodpovědní a kteří se ve svém

nacionalistickém blouznění odvolávali dokonce na německou kulturu a

civilizaci, znesvětili veškerou civilizaci, všechny zásady lidskosti a

práva. Německá válka proti Sovětskému svazu byla vražedným barbarstvím. Ať

je to pro nás jakkoli těžké, musíme na to pamatovat! Vzpomínka na toto

peklo, na absolutní nepřátelství a odlidštění druhého - tato vzpomínka

zůstává pro nás Němce závazkem a pro svět mementem. V prvních měsících

války, v létě 1941, byly zabity, vyhladověny a zastřeleny statisíce

sovětských vojáků. Ihned s postupem německých vojsk začalo také vraždění

židovských mužů, žen a dětí popravčími četami SD, SS a jejich pomocných

jednotek. Tato válka byla zločinem - zrůdnou, zločinnou agresivní a

vyhlazovací válkou. Kdo v Německu ví o Malém Trostinci u Minsku, kde bylo v

letech 1942-1944 zavražděno nejméně 60.000 lidí? Nebo vesnici Chatyň, která

byla v létě 1943 srovnána se zemí a všichni její obyvatelé - z toho polovina

dětí - byli zabiti? Kdo ví o Korjukivce na severu Ukrajiny, kde během dvou

dnů padlo za oběť největší a nejbrutálnější „trestné“ akci druhé světové

války 6.700 mužů, žen a dětí?  Válka se vymykala jakýmkoli lidským měřítkům.

Byli to však lidé, kteří ji vymysleli a uskutečnili. Byli to Němci. A tak v

nás, generaci po generaci znovu a znovu zanechává s mučivou otázkou: Jak k

tomu mohlo dojít? Nic z toho, co se tehdy stalo daleko na východě, se

nestalo náhodou. Einsatzgruppen bezpečnostní policie, SD, Waffen-SS a jejich

pomocníci nevraždili a nedrancovali náhodně. Sledovali vyhlazovací mánii a

vražedné plány, které byly vypracovány v Hlavním úřadu říšské bezpečnosti a

na příslušných říšských ministerstvech. Úředníci plánovali vyhlazování s

cynickou pečlivostí. Plánovali válku, v níž za nepřítele prohlásili veškeré

sovětské obyvatelstvo od novorozenců až po starce. Tento nepřítel neměl být

poražen pouze vojensky. Za válku, která mu byla vnucena, měl zaplatit svým

životem, svým majetkem, vším, co tvořilo jeho existenci. Celá evropská část

Sovětského svazu, celé oblasti dnešní Ukrajiny a Běloruska, měly být

"vyčištěny" a připraveny na německou kolonizaci. Milionová města jako

Leningrad, dnešní Petrohrad, Moskva nebo Kyjev měla být srovnána se zemí. 

Zločiny spáchané Němci v této válce nás stále tíží, až do dnešního dne. Tíží

nás, že to byli naši otcové, dědové, pradědové, kteří vedli tuto válku,

kteří se podíleli na těchto zločinech. Tíží nás, že příliš mnoho pachatelů,

kteří se dopustili nejzávažnějších zločinů, nebylo postaveno před soud. Tíží

nás, že jsme obětem příliš dlouho upírali uznání. Skutečnost, že po tom

všem, co se stalo, jsou dnes Němci v Bělorusku, na Ukrajině nebo v Rusku

pohostinně přijímáni, že jsou vítáni, to není nic menšího než zázrak.

Nedovolme, abychom se znovu setkávali jako nepřátelé; nedovolme, abychom v

druhém přestali rozpoznávat lidskou bytost. Nedovolme těm, kteří mluví o

národní aroganci, pohrdání, nepřátelství a odcizení, aby měli poslední

slovo. Skláním se před ukrajinskými, běloruskými a ruskými oběťmi - před

všemi oběťmi na území bývalého Sovětského svazu. Tolik z projevu Frank-

Waltera Steimeiera....A co reakce? Vzpomínkovou akci bojkotovalo sedm z

patnácti velvyslanců nástupnických států Sovětského svazu, včetně

velvyslanců tří pobaltských států Litvy, Lotyšska a Estonska. Tato neúcta k

vlastním předkům a jejich heroickému boji proti německým útočníkům je velkou

hanbou a podlostí, kterou předčí jen málo co. Ale co bychom se divili, že?

Za blahosklonného přihlížení vlády naši „chrabří“ starostové bourají

sovětským osvoboditelům sochy, sundávají z pražské radnice pamětní desky,

případně staví pomník válečným zločincům vlasovcům. Ve snahách o

překrucování či zamlčování historie se snaží i Česká televize. Ta si jako

připomínku na napadení Sovětského svazu Německem v den 22. června

naplánovala na druhém programu odvysílání dokumentu Normandie: 85 dnů v

pekle. Kdy konečně všichni dědici německého (národního) socialismu, jimiž se

teď u nás i ve zbytku 4. říše (pod hlavičkou Zelených, Pirátů, všech těch

"sexuálních" a dalších "menšin") přímo rojí, pochopí: Rusko nelze nikdy

porazit a dobýt. Stalo se nyní naopak výspou uchování základů evropské

civilizace, kterou současní mocní na Západě likvidují s revolučními písněmi

někdejšího Sovětského svazu na rtech A musí to být německý prezident, který

připomene "historickou zkušenost".....! To jsme se již úplně pomátli?