Show Email

Tělo:

Fotky ruských vojsk? Je to jinak. Šándor a „útok na Kyjev“

26.01.2022 8:03 | Analýza

Ruská vojska jsou sice soustředěna u hranic s Ukrajinou, ale jsou daleko od základen a nic nenasvědčuje tomu, že by se chystala k útoku, všiml si někdejší náčelník vojenského zpravodajství, generál v záloze Andor Šándor. „Rusové si také velmi dobře pamatují, jak velké partyzánské hnutí působilo na Ukrajině za druhé světové války v týlu německé armády, ale někteří bojovali i proti Rudé armádě,” sdělil ParlamentnímListům.cz další důvod, proč dle něj Putin nestojí o plnou invazi na Ukrajinu. Humbuk kolem celé věci přičítá Šándor domácím problémům Joea Bidena a Borise Johnsona.

Od listopadu se stále více mluví o napětí mezi Ruskem a Ukrajinou. Německu je vyčítáno, že zdržuje dodávky zbraní na Ukrajinu, a ti, kteří chtějí bránit Ukrajinu, naříkají, že západní státy se Ruska tolik nebojí, zatímco ty východní s tím mají zkušenost. „Kdyby byla skutečně pravdivá tvrzení o tom, že Rusko skutečně hodlá napadnout jihovýchodní Ukrajinu, nebo dokonce obsadit celou Ukrajinu, jak tvrdí britské ministerstvo obrany, pak by postoj Německa byl takový, jak se ozývá – že podkopává spojenectví a solidaritu. Problém ovšem je, jestli to, co nám předestírají západní média, k čemuž se také přidává řada politiků u nás, je pravda. A to my nevíme,“ upozornil generál Andor Šándor.

„Německo má zdrženlivý postoj, protože je ve hře více věcí. První je psychologický aspekt toho, že Německo by se blížilo vojenské konfrontaci s Ruskem. Reminiscence druhé světové války je zcela namístě. Druhý fakt je – a kancléř Scholz to řekl jasně – že Nord Stream 2 není otázka politická, ale hospodářská. Němci nechtějí přijít o plyn, kterým chtějí sanovat svoji zelenou politiku, pokud jde o odstavení jaderných elektráren a konec uhlí. Na druhou stranu Němci řekli, že pokud padne výstřel (myslím teď obrazně), končí Nord Stream 2. Tohle Rusové velice dobře vědí,“ domníval se.

Určitou neblahou historickou zkušenost s Ruskem, respektive Sovětským svazem, mají nejen státy Pobaltí, ale také právě Ukrajina. „Nejde jen o rok 2014, kdy Rusové anektovali Krym, ale i před druhou světovou válkou, kdy Stalin brutálně Ukrajinu drancoval. Pak je tu historická zkušenost Polska, která je nemalá a nijak zářná. Je ovšem třeba říci, že polská hysterie je přehnaná. Deklaroval bych ji na jednom faktu – v roce 2014 prohlásil polský ministr zahraničních věcí Sikorski, že mu volal Putin a řekl mu, že když bude chtít, tak do dvou týdnů je v Kyjevě. Poté Sikorski přiznal, že si to vymyslel,“ připomněl generál. „Všechny strany by se měly zklidnit ve věcech, které dělají. Jak Rusové, tak i Západ, protože konflikt na jihovýchodní Ukrajině, do kterého by NATO zcela jistě nezasáhlo, by měl dalekosáhlé dopady minimálně na Evropu, Českou republiku nevyjímaje,“ je si vědom Šándor.

Byla by to velká řežba a Rusové by získali rozvrácenou zemi

Už měsíce slýcháme, že se Putin připravuje na invazi na Ukrajinu. Jaký to však dává smysl z vojenského hlediska? Ukrajinci se vyzbrojují, byla by to asi pěkná řežba, stojí mu to opravdu za to? „Smysl to nedává žádný. Kdyby Rusko chtělo zabrat jihovýchodní Ukrajinu, mohlo to udělat už dávno a nikdy nic takového nevykazovalo. Všichni ti, co čtou satelitní snímky a rozumějí tomu, musejí dobře vědět, v jakém rozložení ruská armáda na té hranici je. Jak daleko jsou od svých domovských posádek, zda se budují nějaké mezisklady pro zásobování, což by vykazovalo známky nějakého konfliktu. Když se dívám na těch málo snímků, které vidíme, ruská armáda ani není rozmístěná takzvaně mimo boj. Je seřazena jakoby na nástupišti. Po mém soudu to nevykazuje žádný prvek toho, že by byla připravena k útoku tak, aby zaútočila na jihovýchodní Ukrajinu. Na druhou stranu by nebylo zase tak složité, aby se do této situace přetransformovala. Útočit z Bělor