Show Email

Tělo:

Pamatujete tenkrát v devadesátkách, když začali zavírat a rušit všechny ty

naše Poldovky, ČKD a další podniky? 

Když začali vyhazovat na dlažbu desetitisíce soustružníků, frézařů, valcířů,

horníků a dalších dělníků? 

Říkali nám, že je to nutné, protože naše závody jsou neefektivní, lidi mají

příliš nízkou produktivitu práce 

a naše výrobky jsou prostě příliš drahé. 

Pračky z Itálie jsou levnější, auta z Německa jsou mnohem lepší a bonbóny z

Holandska jsou z lepší čokolády. 

Stejně tak houfně krachovaly vesnické obchůdky ve prospěch zahraničních

hytlermarketů, 

lesy se zbavovaly hajných i vlastních dřevorubců a velké strojírny se měnily

v karikatury sebe sama. 

Nikdo samozřejmě neřekl, že za to mohou ti nahoře, protože se nikdy ani

nepokusili o nějakou efektivitu 

a nová technická řešení. 

Kapitalismus se stal synonymem pro propouštění a ořezávání výplat. 

Takhle jsme se se Západem seznámili my dole.

Ztrátou práce, ztrátou postavení a zvykáním si na nižší životní úroveň. 

Tehdejším Klausovcům ale nemohu upřít jednu věc – ano dovolili, 

aby zahraniční kapitál za babku skupoval naše rodinné stříbro a pak ho

nechal zkrachovat, 

dovolili, aby statisíce lidí přišli o práci, aby se celé regiony potopily do

chudoby, 

ale na druhou stranu to okecávali docela inteligentně.

V televizích vystupoval ekonom za ekonomem, ti mávali různými grafy,

citovali čísla, 

ekonomické deníky se naplnily různými kolonkami o produktivitě,

začaly se používat cizí termíny, všichni jsme se seznamovali s tržními hesly

i tržními postupy. 

Tu a tam to vygenerovalo úspěšného podnikatele, který zaplnil novým způsobem

díru na trhu… 

a těch děr tu bylo. 

K tomu pak nastartovali obrovskou přeměnu státní správy, 

která začala chrlit zákony ve velkém začala měnit pravidla tak rychle, 

že leckterý zákon ani nevešel v platnost a už měl novelizaci, 

přibývalo papírových povinností a nikdo se v tom bez pomoci odborníka

nevyznal. 

Trvalo nám dlouhá léta, než jsme pochopili, že je to prostě jev globalizace,

 který vyhovuje několika bohatým, kteří mají dost peněz na to, 

aby továrny přesunuli do Číny, centrály firem do daňových rájů 

a byli schopni korumpovat politickou reprezentaci napříč stranami. 

Ty grafy o efektivitě a produktivitě na nás prostě fungovaly. 

Dlouhá léta jsme se do nich snažili nacpat. 

Dlouhá léta jsme se fakt snažili o západní produktivitu 

a až v roce 2008 jsme zjistili, že ta americká produktivita znamená, 

že si tam navzájem velmi efektivně přeprodávají úvěry. 

Dlouhá léta jsme díky těm grafům a ekonomům věřili, 

že je zapotřebí makat kapitalisticky šestnáct hodin denně za mizerný plat 

a pak se dostaví ta kýžená prosperita. 

Věřili jsme, že komunismus dojel na ležérnost, nedostatek výkonnosti a

špatné řízení. 

Opět musela přijít krize v roce 2008, kdy se ukázalo, 

že to západní řízení je sice více propracované, 

ale jen směrem k zisku a nikdy ne směrem k lidem. 

Do té doby ale lidi víceméně věřili všem těm západním kecům. 

Ale jinak to byla prostě globalizace a ta použila poměrně chytrý marketing, 

kterak udržet obyvatelstvo v klidu, i když bylo okradeno jako nikdy v

dějinách… 

Stalo se, proběhlo to, většina lidí tomu vlastně ještě tleskala 

a ti staří hloupí a oškliví, kterým se to nelíbilo, těch bylo vlastně jen

pár. 

Navíc i ti nesouhlasící měli co dělat, aby dokázali polemizovat s argumenty

o výhodách globalizace, 

nebyl snadné zformulovat myšlenky, proč je to celé blbě.  

Dneska se dá říct, že pro průmysl a dělnické obory už je po všem. 

Co se vyplatilo dělat v Číně, to už se tam dělá. 

Kdyby se v Číně vyplatilo skladovat obilí, už se tam skladuje. 

Kdyby se vyplatilo dělat Škodovky v Číně a pak je vozit přes půl planety sem

a tady je prodávat levněji, 

tak už se to dávno stalo.

Kdyby se vyplatilo maso porcovat Šanghaji, pak ho mrazit a vozit sem, už se

to dávno dělá. 

To co tu zůstalo, to tu zůstalo jen proto, že se to nevyplatí tahat takovou

dálku a mít na tom dostatečný zisk.  

My dělníci už máme tak nějak globalizaci za sebou. 

Ovšem teď začíná druhé kolo. 

Dělníci už byli obráni a na to jejich obrání vznikla velmi široká úřednická

vrstva. 

Ve státní správě, ve firmách, ale hlavně na soudech. 

Normální člověk se prostě nesměl v právu vyznat a bylo nutné sestavit co

nejsložitější pravidla, 

ve kterých byl doma jen ten, kdo si mohl zaplatit právníky a další experty. 

Zároveň se ze stejných důvodů musela pravidla co nejrychleji měnit,

znepřehleďnovat, 

ale také se v tom musel vyznat, alespoň ten, kdo globalizoval. 

Miliony úředníků, právníků, expertů na ISO, kontrolorů a auditorů. 

Milony lidí nedělajících nic ziskového, ale starající se o to, 

aby se globalizovalo snadno, rychle a efektivně. 

Nejen u nás. 

Na celém Západě. 

Teď dochází na ně. Leckde už vlastně nevíte, jestli se bavíte s reálným

operátorem nebo s umělou inteligencí. 

Ukazuje se, že úřední styk se dá dělat přes nějakou Siri mnohem levněji než

doposud. 

Ukazuje se, že totéž platí pro drtivou většinu právních služeb. 

Není divu, průmysl už je pryč, už není co ukrást, není třeba si držet tolik

pravdoláskařů pracujících v neproduktivních profesích. 

Už se nemusí lidem říkat, že globalizace je pro jejich dobro. 

Nemusíte lidem ukazovat úspěšného globalizovaného Čecha. Už jsou

vydrancovaní. 

K čemu je to celé velké propagandistické vojsko vysokých úředníků,

tajemníků, 

politických neziskovek, různých konzultačních firem a podobně? 

Už je nepotřebují, už není koho obrat, už není co vyvézt do Asie. 

A všimněte si… na tyhle bojovníky globalizace už nejdou přes inteligentní

grafy, 

už se neohánějí žádnou produktivitou práce, nemluví o nutnosti soutěže jen

těch nejlepších… 

na ně jdou už velmi přímočaře. 

Moc nakupují, moc spotřebovávají, mají moc velkou uhlíkovou stopu. 

A ti debilové jim to žerou… 

Chtěl bych vidět, kdo by si v roce 1995 dovolil přijít před ostravské

dělníky a říct jim, 

že ničí životní prostředí, že žerou moc masa, že spotřebují moc energie na

topení a proto je nutné je zavřít. 

Nevyvázl by živý. 

Na ostravské dělníky se muselo jít s tím, že ocel z Číny je levnější a

zatajit, že je také patřičně horší. 

A dneska? Žádný problém. 

Postavíte Grétu na náměstí, ona jim zcela nepokrytě říká, že jejich život je

příliš drahý, 

že mají auta, že mají byty a zábavu, že tohle všechno nepotřebujou… a oni jí

tleskají ve stoje. 

No jasně, že všichni ti ojroúředníci, neziskovkáři a další nic nepotřebujou.

Nač by jim byly byty, auta a vysoké postavení?  

Mouřeníni už svojí práci udělali, obrali všechno a všechny, vyvezli to pryč,

pomohli vybudovat nový světový řád, 

vyzdvihli Čínu tak vysoko, že si to soudruh Mao nedovedl nikdy ani

představit… a teď už k ničemu nejsou. 

Už jen spotřebovávají. 

Mají moc velkou uhlíkovou stopu. 

Žerou naprázdno. Jen si mezi kancelářemi předávají lejstra. 

Umějí anglicky, jenže se s nimi není o čem bavit. 

Umějí sice krásný newspeak, ale o ten už není zájem.

Už není co vydrancovat. Jejich práci už teď zastane nějaký softwarový robot.

Marketing se také udělá kusem počítačového kódu. 

Většinu věcí se dá zařídit snadno přes internet. 

A dělníků, co v Amazonu strojovými pohyby balí zásilky, těch je dost a dost…

nějaká kancelářská krysa by to stejně nezvládla. 

Celá ta dnešní ekodebilizace není nic jiného než druhá fáze globalizace – 

 – okupační armáda dokončila drancování a teď je třeba ji rozpustit. 

Nejlépe tak, aby se na tu cestu do prdele ještě těšila…. 

Mimochodem – všimněte si, že právě takhle vrstva úředníků  byla opravdová

nepřátelská armáda i když se její příslušníci narodili tady – jsou vysoce

vycvičení, jejich pracovní doba byla po celý den a k dispozici byli i v

noci. 

Často jim dělali různá cvičení, školení a vymejvání mozků… a prakticky

nemají děti. 

Celý svůj život věnovali boji za globalizaci. 

Teď začínají velice pozvolna zjišťovat, že jsou jen obyčejný laciný frontový

materiál. 

A protože mají hlavy řádně vypláchnuté, tak už není zapotřebí používat na ně

  žádný inteligentní marketing. 

Prostě moc žerete holoto. 

Moc jezdíte autem a chcete takové zbytečnosti jako je ZOO nebo welnes.  

A ještě máte tendenci chtít někde bydlet a sníte o domečku. 

Brloh vám bude stačit, protože kvůli vám tají ledovce. Kolik je mezi nimi

asi lidí, 

kteří ve jménu planety odmítli mít děti úplně… 

Když mluvím o idiotech na vysokých postech, tak myslím právě tohle. 

Nás dělníky globalizovali pomocí poměrně sofistikovaného marketingu

a museli kvůli tomu vybudovat milionovou úřednickou vrstvu. 

Museli chrlit zákony, museli komplikovat pravidla a zároveň museli zařídit,

aby se v nich vyznali alespoň ti vítězové.  

A stejně občas museli i zhasnout a obětovat nějaké svoje jednotky… jinak by

tuhle zem nevydrancovali. 

Ale na dnešní bílé límečky už  nic takového nepotřebují. 

Ty zglobalizují úplně jednoduše. 

Natvrdo jim řeknou, že jsou tu navíc, že žerou, že spotřebovávají, že se

mají moc dobře, 

že mají doma elektriku, mají doma teplo a že o tohle všechno přijdou… 

A oni jim tleskají. 

Mají z toho radost, hrdě dávají vlastní hlavy pod gilotinu a vůbec jim

nedochází, jak vymaštění jsou. 

Teď přichází globalizace na Pražáky, ale i na bruselské úředníky.  

Na lepšolidi. Kteří jsou tak blbí, že pokud jim necháte jejich pocit

nadřazenosti, tak jim klidně můžete vypnout proud. 

Můžete jim sebrat všechno co měli, můžete jim jejich malé domečky ještě víc

zdražit, můžete jim to zdanit, 

můžete jim zdražit hypotéky, můžete cokoliv a oni jsou vlastně rádi, protože

příroda. 

Že zatím v Číně denně spouštějí novou elektrárnu a Rusové tam ostošest

tahají plynové roury, to je jen hoax. 

Před tím zavírají oči. 

To nevadí. Hlavně že oni sami nebudou mít děti, nebudou mít auto, televizi

budou sledovat při svíčkách a nechají se zeleně pohřbí. 

Kreténi nejvyššího kalibru. 

Jsou dokonce tak moc blbí, že ty skutečné elity vlastně mohou celkem v klidu

věřit, že jim to fakt nedojde. 

Že se nenaštvou, nevezmou do ruky zbraně a nebudou se bránit. 

Že naprosto spořádaně pochcípají ve jménu planety Země a ani na velmi

studené smrtelné posteli jim nedojde, 

že tu byli jen pro to, aby vyrostla Čína a pár západních mocipánů. 

Proto mluvím o idiotech. Je úplně jedno, kolik umějí jazyků, kolik hodin

denně makali 

a kolik kontaktů a informací udrželi v hlavě. Je úplně jedno, s kým se

potkali a na jak skvělé dovolené byli. 

A je vlastně i úplně jedno, že jejich děti chodily do nejlepších škol. 

Už je nepotřebují. 

Jejich angličtina se hodila, dokud bylo co brát. 

Teď se s nimi nikdo už bavit nebude ani v angličtině. 

Jejich děti se sice dokonale vyučily v drancířství… ale už není co

drancovat. 

Vycvičený voják je k ničemu, když se nebojuje, ale je třeba pást vepře. 

Už teď jsou montážní linky v automotive plné lidí, co umějí bezvadně

anglicky… 

má to asi stejný smysl, jako umět latinsky – i dělník ve šroubárně si může

přečíti Vergilia v originále. 

Nic proti znalosti jazyků.

Já už několik let sleduju, jak dobře se mají řemeslníci, instalatéři, jak se

dobře platí podkovářům, ba i zedníkům. 

Ale na těch oborech je pořád ještě prázdno. 

Pražákům nedošlo, že sice tu a tam někoho s angličtinou vytáhnou nahoru, 

ale většina se bude muset po angličtině doučit jak správně  míchat maltu. 

Když jsem řekl že chci svého syna dát na kováře, tak se na mě ještě pořád

hodně lidí koukala divně. 

Přitom ti tři kováři, co znám, ti jezdí fakt velkými auty, platí za celou

hospodu a na své zákazníky jsou neskutečně arogantní. 

Mohou si to dovolit. 

A bílí límečkové se teď pěkně uskromní, protože jejich armáda je právě

rozpouštěna jako nepotřebná. 

Teď zjistí, že pro vojáka globalizace není rozdíl mezi vítěznou nebo

prohranou válkou. 

Jakmile začne mír, jsou to právě oni, kteří jsou zbyteční.

 A ještě jsou tak vymaštění, že se jim to dá říkat zcela nepokrytě. 

* Vidlák a.a.(https://www.vidlakovykydy.cz/autori/vidlak-aa)