Show Email

Tělo:

Lubomír Vylíčil : V posledních dnech se množí polemiky o Janu Lipavském. To

je ten kontroverzní nominant na post ministra zahraničí v budoucí Fialově

vládě. Velká část progresivních, mainstreamových médií se durdí, co si to

president Zeman dovoluje. Že ho budoucímu premiérovi Fialovi nechce

jmenovat. A že se taková svévole musí Hradu zarazit.

Proto se pojďme na Jana Lipavského společně podívat. Abychom mohli sami

posoudit, jestli mu pan president nekřivdí. Takže: Jan Lipovský se narodil v

 roce 1985. Vystudoval bakalářský obor mezinárodní teritoriální studia na

Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Ano, už tohle může

některým lidem stačit. Protože mají praktické zkušenosti s tím, co tyhle

humanitní pa-katedry produkují. Ale nesuďme předčasně. 

Jeho bakalářská práce nese název

(https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/28041/130012108.pdf?sequence=1&isAllowed=y)

 „Politizace ruských energetických dodávek na příkladu zemního plynu.” Je

vidět, že jej škola „správně” nasměrovala. Ale že i on sám aktivně chytil

vítr doby do pirátských plachet. Obsahem práce je, ve stručnosti, že bychom

se měli na Rusko a jeho zdroje… vydiverzifikovat. Aby si Rus nemohl v Evropě

vyskakovat. Zajímavé je, že ani oponentura

(https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/28041/130014480.pdf?sequence=4&isAllowed=y)

 jeho dílo nijak zvlášť nechválí. Nevysloveným pojmem, táhnoucím se celým

oponentním posudkem, je slovo slabota. 

Nicméně ta správná trajektorie, nalajnovaná už v době studií, ta už

Lipavskému zůstala. Během svého poslancování za Pirátskou stranu (2017 -

2021) byl jedním z nejhorlivějších bojovníků proti Rusku. Jako lev se bil za

zákon, zakazující účast ruských (a čínských) firem v tendru na dostavbu

jaderných elektráren. Jeho boj za přerušení jakýchkoli styků s Ruskem zašel

až tak daleko, že bouřil

(https://zpravy.aktualne.cz/domaci/velvyslanec-pivonka-se-zucastni-prehlidky-v-moskve-skandalni/r~a3fab568aff111eb89ccac1f6b220ee8/)

 i proti účasti českého velvyslance na oslavách jednoho z hlavních státních

svátků oné země: “Považuji za skandální, že se český velvyslanec v Moskvě

Vítězslav Pivoňka chystá v neděli 9. května účastnit vojenské přehlídky

Ozbrojených sil Ruské federace na Rudém náměstí v Moskvě.” Z hlediska

slušnosti (a diplomatického úzu) je to něco podobného, jako vytýkat někomu,

že chce kondolovat sousedovi při úmrtí v rodině. Protože se nám nelíbí, co

si ten soused ve svém skleníku na své zahradě pěstuje…

Krom Ruska a Číny má Jan Lipavský problém i s Izraelem. Výslovně například

odmítl plán prezidenta Zemana na přestěhování české ambasády v Izraeli z Tel

Avivu do Jeruzaléma, protože podle něj: „Zřízení velvyslanectví v Jeruzalémě

jako takového by bylo v rozporu se společným postojem EU. Což je argument

hodný bezprávné kolonie. Na druhé straně však s Palestinci, nepřáteli

židovského státu, je prakticky jedna ruka. Po celou dobu svého poslaneckého

působení v Zahraničním výboru usiloval

(https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Koho-Zeman-odmita-Teroriste-Zla-svedectvi-Jde-o-Piraty-683970)

 o vytvoření „Meziparlamentní skupiny ČR – Palestina”. Nijak mu přitom

nevadilo, že ti „bytostní demokraté” z tak zvaného Palestinského parlamentu

měli volby naposledy v roce 2006, tedy před patnácti lety. Od těch dob se

bez nich obešli. Navíc ten jejich parlament už 10 let nezasedl. Možná to

bude i tím, že Hamás(https://cs.wikipedia.org/wiki/Ham%C3%A1s), jeho

nejsilnější frakce, je na seznamu teroristů USA, EU, Kanady…

Podobně vášnivou láskou jako k Palestincům, hoří Jan Lipavský také k Němcům.

 Se zvláštním přihlédnutím k Němcům sudetským. V roce 2019 odpověděl na

otázku Práva, jak by se díval na uspořádání Sudetoněmeckých dní v ČR, takto

(https://cz.sputniknews.com/20211109/zahradil-vytahl-na-lipavskeho-spinu-chce-vitat-sudetaky-v-jejich-puvodnich-domovech-16450090.html)

: „Přivítat bývalé obyvatele a jejich potomky v jejich původním domově je

krásné gesto. Dá se očekávat, že jak čertíci z krabičky vyskočí různí pseudo

národovci. Jejich nenávistí a poštváváním by se ale organizátoři ani český

stát neměli nechat zastrašit.”

A aby bezelstné a naivní občany ČR před působením těchto „různých pseudo

národovců” ochránil, zasadil

(https://blog.aktualne.cz/blogy/jan-lipavsky.php?itemid=37126) se Jan

Lipavský během svého poslancování o zřízení stálé parlamentní Komise pro

hybridní hrozby. Její náplní má být odhalování rejdů ruských a čínských

piklů tajných služeb. Protože jiné u nás nepůsobí. Posvítit si má také na

jejich domácí pomahače, jakož i na šiřitele nepřátelských názorů. Aby bylo

tak nějak oficiálně jasné, koho cenzurovat, koho smáznout a komu ubrat

kyslík.

Ve vztahu k V 4, k našim přirozeným spojencům, je Jan Lipavský, podle svých

vlastních slov, rezervovaný a pragmatický. Jak si tu pragmatičnost

představuje, ukázal před pár dny na případu Polska. Striktně odmítnul právní

názor Polského ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost evropského

práva nad polským. Takový výklad, podle páně poslancova pohledu, zpochybňuje

svrchovanost stále těsnější Unie a „velení z Brusele”, a proto je

nepřípustný.

V případě Maďarska zašel pan poslanec ještě dál. Na pirátské Evidenci

kontaktů a schůzek je o tom zajímavý záznam

(https://evidence.pirati.cz/author/233/4/) ze dne 21. 10. 2019: Schůzka

poslance Jana Lipavského s Andrászem Radnótim.  Poslanec českého parlamentu,

Jan Lipavský, se ten den sešel s tak zvaným „bezpečnostním analytikem

maďarské liberální strany Momentum Andrászem Radnótim….” Co to má být?

Bezpečnostní analytik opoziční pro-bruselské strany? Pamětníkům a historikům

to může nehezky připomenout  tzv. Evidenční odbor ÚV KSČ, který před únorem

1948 maskoval špionáž komunistů. Jejich „krtky” v řadách ostatních stran,

jejich vlivové skupiny v bezpečnosti a armádě… až po držitele klíčů od

tajných skladů zbraní budoucích Lidových milicí. Samozřejmou součástí jeho

činnosti byla i „informační výměna” s řídícím centrem v zahraničí. Tehdy to

byla Moskva.

Ale zpět k názorům pana poslance. Co by to bylo za pokrokového člověka,

kdyby nepodporoval úchylárny? Ne, nebojte se. Ani v tomto oboru nenajdeme na

progresivním profilu Jana Lipavského sebemenší skvrnku. Tak zvané

„manželství pro všechny” propaguje po celou dobu svého působení v politice.

Jak napsal

(https://www.piratskelisty.cz/clanek-2452-jan-lipavsky-laska-je-laska-rozbijme-tabuli-nenavisti-ignorace-a-predsudku-rozdelujicich-spolecnost)

: „Láska je láska. Rozbijme tabuli nenávisti, ignorace a předsudků

rozdělujících společnost!” A o kousek dál: „Věřím, že jednoho dne se nám

podaří dosáhnout vítězství pro všechny páry, které zatím stále neúspěšně

bojují za svá základní občanská práva.” Jistě. Vzít si svého homo partnera a

časem možná i ovci nebo komodu, je přece lidské právo. Tedy alespoň v 

Europarlamentu to říkali.

Do kompletního portfólia progresivního evropského politika je však třeba

doplnit ještě jednu ingredienci. Každý uchazeč o podrbání za ouškem z 

Bruselu musí neustále tepat  český národ a vzdávat hold jiným rasám než

evropské. Obou úkolů se Jan Lipavský zhostil přímo brilantně. Spojil to

dohromady. Využil nedávné aférky s tak zvaným „rasismem ve fotbale” a hřímal

(https://blog.aktualne.cz/blogy/jan-lipavsky.php?itemid=37202): „Rasismus je

u nás bohužel stále velký problém. A to nejen ve fotbale. Český rasismus se

týká především romské a muslimské menšiny. Smutné dopady tohoto problému

jsou patrné všude kolem nás.”

A co by s tím chtěl dělat? I v tom má Jan Lipavský jasno: „…v neposlední

řadě je třeba také podporovat práci neziskových organizací a sdružení, která

se rasovým otázkám věnují. Tedy ukončit ten nesmyslný boj proti nevládkám.”

Jinými slovy – víc bonzáků, více cenzorů, více vymývání dětských hlav ve

školách, více mazání na síti, větší tlak na firmy, aby vyhodily nesprávné

lidi… dokud konečně nezavládne všeobecná láska.

Dalo by se pokračovat dál. Ale i těchto pár předložených bodů stačí ke

shrnutí. 

Kandidát na ministra zahraničí je zaťatým, protiruským, protičínským a

protiizraelským horlivcem. Nehodlajícím brát ohled na to, že jde o (v zásadě

nenahraditelné) zdroje surovin, odbytiště zboží, dodavatele nenahraditelných

komponentů a (v případě Izraele) tradičního politického a hi-tech partnera. 

Na druhé straně nemá problém s lísáním se k organizacím považovaným za

teroristické. Mimo jiné i v jeho milované EU. Lipavského devótnost k Bruselu

pak překonává všechny, i ty nejhorší předchůdce. Skýtá jistotu, že

zahraniční, protičeská a protibělošská linie bude prosazována s dosud

nevídanou horlivostí. Jakož i všechny moderní rozkladné úchylárny. 

Způsobilost takového člověka zastupovat zájmy České republiky si vyhodnoťte

sami.

 

Jan Lipavský – Wikipedie (wikipedia.org)

(https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Lipavsk%C3%BD)