Show Email

Tělo:

: Petr o Číně - velice zajímavé a - I o rozvojové......

"Přečti,  ať nejsi za blbečka  ....

---Přepis přílohy---

◦ Petr Štěpánek .Minut čtení: 8

◦

• Říše středu: všechno je jinak?

Po návratu z Číny jsem napsal několik článků o tom, co jsem na vlastní oči viděl, slyšel, ochutnal, cítil a prožil. Reakce na ně byly dvojího typu. Někteří mi spílali do propagandistů, manipulátorů a bolševiků. U většiny čtenářů se moje texty naopak setkaly s nadstandardně vstřícným přijetím, ba dokonce s vděkem, že někdo ještě používá svou vlastní hlavu. Čína je jiná. Má jinou historii, jinou tradici, jiné zvyklosti, jiná kritéria, jiné zkušenosti. Jde si svou cestou. To jen my, myslím tím euro-americkou civilizaci, respektive její současné režimy, žijeme v iluzi, že náš způsob života je ten jediný správný, a proto také hodný následování. Jak tenhle vývoz našeho způsobu života dopadá, můžeme dnes a denně vidět na Blízkém východě, který má za sebou sérii revolucí Arabského jara, jež spojitě přešly do řady válečných konfliktů, masové migrace, expanze islámu a vlny teroristických útoků. V Číně to nepochybně vidí také. Vidí, k čemu vede tenhle tupý přenos zvyklostí jednoho civilizačního okruhu do druhého, zcela odlišného.

Noční Šanghaj

Podoby jinakosti Číny si mnohdy ani neuvědomujeme. Tak kupříkladu čínská politika jednoho dítěte. Sice již byla oficiálně zrušena, ale setrvačností vlastně běží dál. Co to sociologicky znamená? Během dvou generací se Čína proměnila tak, že většina obyvatelstva vůbec neví, co je to mít sourozence. Neexistují tu bratři a sestry. To je něco, co naše společnost nezná.

Terakotová armáda

V Říši středu má všechno úplně jiný rozměr. Nejen pod sluncem, jako třeba Velká čínská zeď, nýbrž i v záhrobí. Kupříkladu Terakotová armáda. To si tak jednou jeden místní zemědělec, pan Jang, kopal studnu, když tu v hloubce 25 metrů narazil na válečníka. Stalo se to v roce 1974, asi 30 kilometrů od města Si-an a nakonec z toho byl jeden z největších archeologických objevů světové historie. Terra znamená země nebo hlína, cotta je pec.

Terakotová armáda je podzemní vojsko prvního čínského císaře, sjednotitele země ze 3. století před Kristem, které střeží jeho hrobku. O té se ví, kde se nachází, ale dosud do ní nikdo nevstoupil. Zatím byla odhalena tři pole vykopávek (dnes zastřešená) s tisíci hliněných válečníků v životní velikosti, ale takových polí je prý v okolí 180 (!!!). Jojo, v Číně nikdy a v ničem netroškařili.

To i největší z Čechů, tedy alespoň podle jedné televizní ankety, náš Otec vlasti Karel IV., král český a císař římský, se i s celým chrámem svatého Víta, pod nímž se nachází jeho hrobka, jeví jako chudý příbuzný. Ale uznávám, je to poněkud potměšilé, a navíc časově dost mimoběžné srovnání. Ta starší by ovšem dopadla ještě hůř.

Terakotová armáda

Stavební boom

Ať už jedete přes Čínu autobusem nebo vlakem, nemůžete si nepovšimnout naprosto šíleného stavebního boomu. Dálnic, pro jistotu obvykle rovnou šesti či osmiproudých, tu budují neuvěřitelných 9000 kilometrů za rok. Všude rostou třiceti i více podlažní obytné domy. Kultura bydlení tu ale moc vysoká není. Ono se ostatně není co divit. Superrychlý vývoj společnosti přesouvá vesničany i městské obyvatele někdejších přízemních chu-tchungů do nového. Ti lidé v tom ale neumějí bydlet. Možná až za generaci.

Stará zástavba, úzké křivolaké uličky chu-tchungů nenávratně mizí. Existuje iniciativa, která se přes UNESCO snaží zachovat alespoň část téhle staré svérázné Číny. Na rozdíl třeba od Šanghaje, kde vedle mrakodrapů a jiné supermoderní zástavby existují také staré čtvrti, v Pekingu nemáte žádný pocit časové kontinuity. Vše staré (kromě historických památek z doby císařství) tu zbořili, boří či se chystají zbořit a namísto toho budují široké bulváry, dálnice a moderní budovy. Je to téměř vždy velmi vkusné, někdy i origin