Show Email
V příloze je řeč plk. Václava Vaška z pietního aktu 15.9.2021 v Žatci. Projev obsahuje narážky jak na to, jak dřív bylo líp, a jmenuje viníka - EU. Napadá také takzvanou korektnost, obhajuje vlastenectví. V projevu Václava Vašek napadá to, co považuje za Nový světový řád, nadvládu menšiny, vládu Velkého bratra apod. Nejmenuje konkrétně proti komu se vymezuje, pouze naznačuje dost neurčitě tak, aby to nebylo napadnutelné, ale aby zasvěcení věděli (kromě Věry Jourové - komisařky pro spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví v Junckerově evropské komisi a od prosince 2019 místopředsedkyni Komise a komisařku pro hodnoty a transparentnost v komisi Ursuly von der Leyenové.) Také se vymezuje proti muslimům, imigrantům, LGBT, atd. aniž by přímo jmenoval. Je to text typu "však si rozumíme", plný narážek, který zmiňuje i konspirační narativy.
PIETNÍ AKT ŽATEC - brilantní řeč-autor plk. Václav VAŠEK
Kdo je Václav Vašek
Životopis
Sloužil ve vysoké funkci u stíhacího letectva. 22. února 1994 vykonal
poslední let jako vojenský pilot a krátce na to se mu uzavřela jedna jeho
životní a profesní etapa vojenského pilota. V té době na postu náčelníka
odboru bojové přípravy letectva GŠ AČ a odešel jako plukovník do zálohy.
Následovala další profesní více než patnáctiletá etapa civilního dopravního
pilota-kapitána. Jeho další působení opět souvisí s letectvím a může zde
uplatnit zkušenosti v míře vrchovaté. Zastává funkci inspektora bezpečnosti
na Úřadu civilního letectví.
Pietní akt 15.9.2021, Žatec
Vážení kamarádi, kteří nám, současným aviatikům, držíte místo u nebeského leteckého báru.
Tak, jako loni a devětkrát předtím touto dobou, i dnes hovořím především k Vám, neboť právě Vy jste schopni se na to naše současné, trapné hemžení a hašteření tady na zemi podívat s nadhledem. Nedávno jsem si prohlížel asi 60 snímků zeměkoule, pořízených astronautem Douglasem Wheelockem. Z výšky zhruba 400km je ta naše modrá kulička nádherná. Čím však níže, tím je to žalostnější. Prosím, kamarádi, na chvilku odložte sklenky a vyslechněte moje vyznání. Těch pár minut Vás už určitě nezabije. Dozajista si vzpomenete, že například loni jsme si společně všimli, jak si někteří čeští zakomplexovaní kvazipolitici vylepšovali svoje pošramocené Ego likvidací bezbranných soch. I dneska mám v úmyslu se pozastavit nad tím, čeho jsme aktuálně svědky. Přiznám se, mám toho na srdci docela dost.
Před měsícem jsem moderoval již sedmý Pietní akt u památníku na Ruzyňském letišti. Právě Vám, kteří jste se vrátili z Albionu v roce 1945, byl vytvořen v roce 2015 a odhalen v srpnu téhož roku. Tenkrát po válce jste se vraceli do rozbolavělé vlasti, plni očekávání lepších časů pro Vás a v přeneseném slova smyslu i pro Vaše kamarády, kteří přinesli oběť nejvyšší. Nikdo z nás, jak tady dneska stojíme, si neumí ani náznakem představit, jak velkým zklamáním a ponížením muselo být pro vás procitnutí do neskutečné zvůle, kterou proti Vám zakrátko rozpoutali ti, kteří si začali hrát na komunisty, jakési lepšolidi. Přitom to v řadě případů byli tehdy právě oni, kdo za války kolaboroval s Němci a potřebovali odvést pozornost od svého zrůdného provinění. Osobně jsem se s většinou z Vás znal od roku 1982, odkdy jsem vás každoročně touto dobou - na Den letectva, zval na svoje letiště Korea. To letiště právě zažívalo poslední dekádu svojí slavné existence. Rovněž si velmi zřetelně vzpomínám, s jakým zadostiučiněním jste Vy, jimž bylo dáno se toho dožít, vítali změny, které po převratu na sklonku roku 1989 oběma národům Československa nově příchozími mocipány byly slibovány.
Ale, slovy Jana Wericha, opět bylo a je všechno jinak. Namísto odstranění totalitních metod života a vytvoření lepší společenské a ekonomické nadstavby v sice nijak zvlášť bohatém, leč naprosto nezadluženém a ve všech základních atributech soběstačném státě, se Československo a následně Česko, za jehož svobodu jste bojovali, neskutečně rychle proměnilo v Klondajk, plný zlatokopů a zlodějů ve velkém. Dnes Čechům v Česku nepatří takřka nic a jsme doslova nuceni se řídit nesmysly, vzešlými z choromyslných mozků Evropské komise a Evropského Parlamentu, po vzoru dřívější RVHP.
Čeho jsme se po 30 letech tzv. demokracie, svobody slova, tržního hospodářství a všech dalších slibovaných honosných pojmů, dočkali?
Vážení, již bohužel nežijící, kamarádi. Často se mi nechce věřit svým smyslům, když čtu nebo poslouchám „vyjádření“ některých politiků, komentátorů, novinářů, umělců či studentů, kteří agresívním způsobem atakují nás, co nestojíme s nimi v jednom šiku a nechceme převrátit svět naruby. Nebudu tu vyjmenovávat, o jaké postoje vlastně jde. Každý