Show Email
Rozhovor s vědkyní Irenou Koutnou, publikovaný na seznamzpravy.cz a komentáře z diskuze k němu. Lidé musí převzít zodpovědnost sami za sebe a ne slepě věřit jen v očkování. Očkování nenakažených je postavené na hlavu, stejně jako šikanování těch, kteří nemoc prodělali a mají protilátky, ale nejsou očkovaní. Měla by se očkovat riziková část populace, neměli by se nechat očkovat mladí, protože nevíme, jestli se za 10 nebo 15 let neprojeví nějaké dlouhodobé účinky.
Subject: Fwd: FW: Po dlouhé době kvalitní článek
Dostal som z ČR:
„Lidé musí převzít zodpovědnost sami za sebe a ne slepě věřit jen v
očkování, které, ať je to myšleno sebelépe, není samospásné,“ říká vědkyně
Irena Koutná, co už rok v Brně vede tým zkoumající imunitu na covid-19.
Článek
Vědecký tým vedený doc. Irenou Koutnou v laboratořích Centra buněčného a
tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty
Masarykovy univerzity své výsledky o výzkumu imunity u lidí, kteří
prodělali
covid-19, prezentoval loni. Nyní je už ale v pokročilejší fázi druhého
výzkumu, který se zabývá imunitou po očkování.
Můžete nejprve popsat, v jaké fázi výzkumu se aktuálně nacházíte?
Raději začnu od úplného začátku. My jsme na jaře 2020 zavedli metodiku
testování paměťové imunity po covidu-19. Na to jsme měli stanovenou první
klinickou studii, v rámci níž u asi stovky pacientů dlouhodobě sledujeme,
jak se po prodělané nemoci paměťová stopa vyvíjí a jak klesá v čase. A to
je
cíl té první studie.
Druhou studii jsme zahájili na konci roku 2020, těsně před tím, než lékaři
z
naší nemocnice dostali první dávku očkování. Ta zjišťuje, jak se po
očkování
vyvíjí paměťová imunita. Testovali jsme vakcínu Pfizer.
Chci ještě říct jednu důležitou věc, co nevím, jestli je úplně veřejnosti
známá. Princip je takový, že tělo si pro zvládnutí infekce nejdřív vybuduje
armádu T-lymfocytů, ty pak aktivují B-lymfocyty, které následně produkují
protilátky. T- a B-lymfocyty jsou paměťové buňky. Tato paměťová imunita je
něco, co v těle člověka může přetrvávat i roky, takže pokud si ji
vybudujete, tak je vás schopna nějakou měrou chránit od těžkého průběhu
nákazy delší dobu. A očkování má navodit podobný stav. To znamená, že tam
nejde o to, aby se člověk vůbec nenakazil, ale o to, že pokud se nakazíte,
nemáte průběh, který je fatální.
Co jste dosud stihli nashromáždit za poznatky?
Z první fáze jsme studii již publikovali. Měli jsme pacienty po několika
týdnech od nákazy, po půl roce a po devíti měsících od nákazy. A zjistili
jsme, že toto onemocnění, ne u všech, ale u většiny, navodí kvalitní
paměťovou imunitu. Získané paměťové buňky klesají postupně a nedochází k
nějakému hlubokému propadu v čase. Pravdou je že, hladina buněk v těle v
prvních měsících klesá rychleji, ale pak se klesání zpomalí a vidíme mírný
pokles v čase.
Naše pracoviště má zkušenosti s paměťovou imunitou jiných virů, např.
cytomegaloviru, a víme, že určitá hladina dokáže v těle po kontaktu s virem
nastartovat tu správnou a účinnou imunitní odpověď. A na základě toho, co
víme a vidíme nyní u covidu-19, věříme, že to bude podobné.
Takže většina pacientů podle vás měla nejspíš dobrou imunitu i 9 měsíců po
nemoci. Už dříve jste uváděla, že se nedalo vypozorovat, že by kvalitu
imunity nějak ovlivňovala závažnost průběhu nemoci, na tom se nic
nezměnilo?
Ano. Třeba hypotéza, že horší průběh rovná se lepší následná imunita, se
vůbec nepotvrdila. Spíš naopak. Měli jsme menší kohortu lidí, co byli na
JIP
a jejich imunita byla spíš nižší než třeba u těch, co měli slabší průběh
nemoci. Tohle s tím vůbec nesouvisí. To opravdu souvisí s tím, jaké máte
genetické dispozice a jak si udržujete svůj imunitní systém. Na to se málo
upozorňuje. Lidé musí převzít zodpovědnost sami za sebe a ne slepě věřit
jen
v očkování, které ať je to myšleno sebelépe, není samospásné. Upřímně si
myslím, že je to i jedna z příčin toho, proč jsou teď průběhy nemoci tak
těžké. Jednak je tu samozřejmě britská mutace, která je mnohem
agresivnější,
ale velkou roli hraje i fakt, že máme 62 % občanů s nadváhou a až 25%
obézních. Dále pak to, co se tu kolem nás děje, nám na zdraví a kondici moc
nepřidá.
Myslíte tím, co se děje za poslední rok, kdy se lidé nestýkají?
S tím, že se lidé masově nestýkají, bych to úplně nespojovala. Ale že
nemáme
aspoň trochu normální sociální život, určitě ano. Viz švédský model.
Co tedy hraje hlavní roli a jak má člověk co nejlépe pečovat o svůj
imunitní
systém?
Začít se musí u fyzické zátěže. Je potřeba, aby člověk měl dostatečnou
fyzickou aktivitu. Není potřeba, aby byl nějak extra hubený, to z hlediska
imunity také není dobré. Člověk prostě musí mít zdravou svalovou hmotu i
zdravou vrstvu tukové tkáně. Ne příliš hubený, ne příliš tlustý. O lidech,
co mají vysoké BMI, ostatně víme, že na ně nefunguje ani očkování. To už
ukázala italská studie. Velká vrstva tukové tkáně u člověka velice limituje
funkce imunitního systému. Svalovina naopak je metabolicky velmi aktivní a
nutí tělo neustále fungovat a s tím běží i imunitní systém. Fyzická
aktivita
navíc, alespoň u většiny lidí, vyplavuje hormony štěstí, které velice
příznivě působí na imunitní systém.
Další věc je strava. Ta musí obsahovat dostatek vitamínů, neměla by v ní
být
nadmíra masa, nemělo by v ní být moc potravin s konzervanty. Česká
společnost není zvyklá kvalitně se stravovat.
Důležitý je i pobyt na čerstvém vzduchu. To, že jsme zavření, je úplně
špatně, protože nedostatek kyslíku zase vede k horší funkci imunitního
systému. Takže celkové nastavení dnešní společnosti je takové, že náš
imunitní