Show Email

Tělo:

Obrázek byl odebrán odesílatelem. Jiří Paroubek: Rozdělování koryt

Foto: archiv red, tan

Popisek: Jiří Paroubek

Některá uvažovaná jména mě vskutku překvapují a vzbuzují můj hluboký despekt

a současně obavy o budoucnost České republiky. Ministrem financí má být prý

Zbyněk Stanjura. Nechápu, jakou kvalifikaci pro výkon této funkce tento

dlouholetý věrný stranický funkcionář ODS má. Možná tu věrnost.

Ministrem zahraničních věcí má podle všeho být Ondřej Kolář, takto zatím

starosta za TOP 09 Prahy 6, proslulý celkem nechutným rusožroutsvím a

odstraňováním sochy maršála Koněva z veřejného prostranství.

Ani Olga Richterová z pirátské strany, která má být ministryní práce a

sociálních věcí, není právě odbornicí v tomto oboru. Její jedinou

kvalifikací pro řízení tohoto ministerstva se zdá být hojná účast v

televizních debatách s úspěšnou ministryní práce Maláčovou.

Jana Černochová z ODS, presumptivní ministryně obrany, je příjemná dáma, ale

velmi zatvrzelá militaristka. Jejím toužebně přivolávaným cílem je dosáhnout

v rozpočtové kapitole obrany 2% výdajů z HDP. To bude znamenat během

několika málo let zvýšení rozpočtu v kapitole ministerstva obrany o desítky

miliard korun. A tyto peníze budou pak chybět ve školství, zdravotnictví,

sociální oblasti, ve výzkumu atd.

Také presumptivní ministr školství za STAN Gazdík, je ve srovnání se svým

technokratickým předchůdcem Plagou, krokem zpět. Snad byl kdysi učitelem na

venkovské škole, což je jistě cenná zkušenost, ale ke kvalitnímu vedení

ministerstva školství to těžko postačí.

Zkrátka, bude to podařená vláda, máme se na co těšit. Vlastně nevím, jestli

mám takovou vládu lidem přát. Někdo by řekl, koho jste si zvolili, tak toho

máte, ale obě dvě pravicové volební formace nezískaly ve volbách absolutní

většinu hlasů, ale jen absolutní většinu mandátů. Připomínám, že milion

hlasů těch lidí, kteří nechtěli volit pravici, propadlo.

A ministryní zejména čehokoliv by se mohla stát předsedkyně TOP 09, Pekarová

Adamová. Ta je zřejmě universálním vojákem české pravice. Mohla by být prý

ministryní práce anebo ministryní zahraničí. Samozřejmě mi uniká, jaké k

tomu má, kromě dobrého outfitu, kvalifikační předpoklady. Řeknu to jedním

slovem: Žádné. To snad jako předsedkyně sněmovny by udělala menší škodu.

Zatím všechny vlády české pravice skončily větším či menším debaklem.

Klausova vláda přivedla zemi do morálního marasmu a skončila v okamžiku

prošetřování nelegálního financování ODS a rozpadu této strany na

klausovskou a antiklausovskou část. A hospodářství Česka do té doby vydávané

za vzor pro všechny neoliberály světa, se propadlo do stagnace.

Topolánkova vláda měla skandálů jak máku a podílely se na tom svorně všechny

její koaliční strany. Vše vyvrcholilo tím, když se hlavní milec,  poradce a

vůbec kámoš premiéra Topolánka snažil zabránit odvysílání reportáže České

televize o poslanci přeběhlém z ČSSD k vládní pravicové vládní koalici

(Wolf), bez něhož se Topolánkova vláda nemohla obejít. Vláda neobstála v

hlasování o důvěře, neboť proti ní hlasovali také čtyři poslanci vlastní

koalice.

Nečasova vláda skončila v kotrmelcích po policejním zásahu, který nese rysy

burlesky a frašky, neboť v síti kriminalistů uvízla vedoucí premiérova

sekretariátu a jeho současná manželka kvůli darovaným kabelkám… Zásahy

policistů by, podle mého názoru, neměly ukončovat činnost jakékoliv vlády,

byť by byla jakkoliv špatná. A Nečasova vláda opravdu špatná byla. Přivedla

zemi k hospodářskému poklesu, stagnaci a k vysokým dluhům.

A podívejme se na tristní výsledky vládnutí stran pravice v letech 2007 –

2013. Státní dluh dokázali tito „odborníci“ a političtí Einsteini zvýšit o

700 mld. Kč. A o dalších 158 mld. Kč by byl státní dluh ještě vyšší, kdyby

Topolánkova vláda nezkonzumovala 158 mld., Kč rozpočtových rezerv, které jim

zanechala na konci svého vládnutí v roce 2006 vláda pod mým vedením.

Tedy, chlapci a děvčata, kteří zasedli v pravicových kabinetech v letech

2007 – 2013, dokázali republiku zadlužit částkou přesahující 850 mld. korun.

A k podobným hodům se chystají jistě i nyní. Budou mít nemalou podporu

neoliberálních ekonomických beletristů typu Lukáše Kovandy, kteří umně

žonglují s fakty. Tu a tam některá fakta zamlží, o jiných nemluví a některá

naopak zdůrazní.

Vláda sociální demokracie a hnutí ANO v letech 2014 – 2019, tedy před

covidovou pandemií dokázala zvýšit HDP země o cca 1,6 bilionů korun. A

přitom zadlužení kleslo o 20 mld. korun. To je v dějinách státu nikdy

nepoznaná efektivita hospodářství. Pro pravicové ekonomické kutily

nedosažitelná meta.

Teď je potřeba je všechny pěkně sledovat a vyhodnocovat plody jejich práce.

Bude to ale smutné představení.