Show Email

Tělo:

   politika <https://www.pokec24.cz/category/politika/>

   Po odchodu USA z Afghánistánu, svět čeká nová „zlatá

horečka“

     9. 9. 2021

 

 <https://www.pokec24.cz/politika/po-odchodu-usa-z-afghanistanu-svet-ceka-nova-zlata-horecka/><https://www.pokec24.cz/tag/zlato/>

   Jurij Gorodnenko

   <https://ren.tv/blog/iurii-gorodnenko/877408-afganistan-zoloto>

   *Předchozí „velká porážka“ USA na mezinárodní scéně

– vietnamská

   válka – stála přední světové země tisíce tun zlata.*

   Po evakuaci Američanů z Afghánistánu světové burzy

očekávají

   zopakování situace, která nastala při evakuaci americké

armády z

   Vietnamu.

   Přesně před 50 lety, během vietnamské války v letech

1964–1975,

   došlo k „rošádě“ mezinárodního finančního systému,

která vešla do

   dějin jako „opuštění systému Bretton Woods“.

   Stane se teď něco podobného? A pokud ano, co očekávat od

nové „rošády“?

   Brettonwoodský systém je mezinárodní systém pro organizaci

měnových

   vztahů a obchodních dohod, který formálně existoval v letech

1944 až

   1971. Spojené státy jej uložily západním ekonomikám během

měnové a

   finanční konference v Bretton Woods (USA).

   Nový systém zahrnoval použití dolaru jako „světové

měny“ garantované

   zlatem.

   Během druhé světové války převáděly centrální banky

předních

   evropských, asijských a afrických zemí své zlaté rezervy do

   Spojených států. Výsledkem bylo, že v trezorech

Federálního

   rezervního systému v roce 1945 bylo 20,2 tisíce tun žlutého

kovu,

   což představovalo více než 2/3 zlatých rezerv celého

světa.

   Státy, které převáděly svá zlatá aktiva, se řídily

skutečností, že

   Spojené státy byly daleko od válečných divadel a americká

ekonomika

   byla na vzestupu. Spojené státy se zase zavázaly stimulovat

   ekonomický rozvoj svých „partnerů“ po válce tím, že jim

otevřou

   americký trh. Přesto Washington tuto dohodu porušil i tím,

že

   neotevřel svůj trh jiným zemím.

   Spojené státy také porušily své závazky vrátit zlato,

které bylo do

   USA převedeno k uskladnění. Spojené státy si jednoduše

přivlastnily

   zlato někoho jiného a tvrdily, že drahé kovy „půjdou jako

investice

   do americké ekonomiky“.

   Nastala situace, kdy každý chápe, že existuje dlužník, ale

nikdo ho

   nemůže donutit dluh splatit, ani výhrůžkami, ani silou. V

takové

   situaci musíte vyjednávat. Místo toho, aby FED zlato vrátil,

nabídl

   svým protistranám nákup zlata. Ve skutečnosti koupit

vlastní drahé

   kovy.

   K tomu bylo třeba nashromáždit velké množství dolarů,

které byly

   vyhrazeny pro obchodní operace se Spojenými státy, a poté

   „konvertovat“ (směnit) americkou měnu na drahé

kovy. Výměna měla

   proběhnout za pevný kurz stanovený londýnskou a newyorskou

burzou.

   V roce 1965 se Francie, následovaná dalšími evropskými

zeměmi,

   pokusila „konvertovat“ dolary na zlato. A v tom se ukázalo,

že v

   trezorech FEDu místo 20 tisíc zbylo na krytí devizových

rezerv jen

   2,8 tisíce tun. Zbytek drahých kovů byl buď rozprodán, nebo

byl

   přislíben jako závazek vůči nadnárodním finančním

skupinám.

   Američané odmítli směňovat dolary i za ta zlatá aktiva,

která byla

   stále v trezorech FEDu. Washington se vymlouval na vietnamskou

   válku, do které se zapojil „velmi včas“.

   Prezident USA Richard Nixon 15. srpna 1971 oficiálně oznámil

   odmítnutí převodu dolarů na zlato a /„uzavřením zlatého

okna“/ 

   brettonwoodský systém zrušil. Legálně bylo opuštění

systému Bretton

   Woods formalizováno v roce 1976. Washington tedy své

„partnery“ opět

   odhodil.

   Američané by nebyli Američany, kdyby se neuchýlili ke své

oblíbené

   metodě vydírání.

   Nixon připomněl celému světu, že Spojené státy jsou

jadernou

   mocností schopnou spálit celý svět.  Spojené státy přitom

přispěly

   ke vzniku energetické krize, která zasáhla ekonomiky

„partnerů“

   Federálního rezervního systému.

   Poté FED navrhl státům-protistranám nové schéma

vztahů. Spojené

   státy se zavázaly navýšit zlaté rezervy prodejem jeho

části

   státům-protistranám podle „plovoucího“, tzn. neustále

rostoucího,

   kurzu.

   „Partneři“ Federálního rezervního systému neměli právo

vyvážet

   nakoupené ingoty z trezorů Fedu.  Všechno nakoupené zlato

muselo

   zůstat v USA – „ve skladu“. Transakce tedy ve

skutečnosti probíhaly

   pouze na papíře. Díky tomuto schématu se Spojené státy

společně s

   Velkou Británií změnily ve světovou burzu pro obchodování s

drahými

   kovy.

   *A nyní pojmenujeme zdroje zvyšování zlaté rezervy USA. Je

to

   podplácení elit, provokování vojenských konfliktů,

organizování

   státních převratů.*

   *Zlato Asie*

   V roce 1973 při evakuaci z Vietnamu si USA přivlastnily 17 tun

   drahých kovů z jihovietnamské centrální banky. Dalších

5,7 tuny

   „zamrzlo“ v jihovietnamských depozitech v zahraničí.

   Po obsazení Iráku v roce 2003 Spojené státy zabavily téměř

všechny

   irácké zlaté rezervy, které dosahovaly 127,5 tuny.

   /

   /

   *Zlato Jižní Ameriky*

   V roce 2013 Západ odmítl uznat legitimitu vlády Nicolase

Madura. Od

   té doby je 201 tun venezuelského zlata uložené v zahraničí

   „zmrazeno“. Během války o Falklandy v roce 1982 USA a

Británie

   zablokovaly zámořská aktiva Argentiny. „Zmizelo“ 135,5

tuny

   argentinského zlata.

   *Zlato Afriky*

   V roce 1986 Spojené státy uvalily na svého spojence

Jihoafrickou

   republiku (JAR) ekonomické sankce a obvinily ji z „politiky

   apartheidu“. Jihoafrické zlaté rezervy uložené v zámoří

klesly o 467

   tun. Stejný osud potkal i zlaté rezervy Libye, z kterých se

po

   vojenské intervenci Západu v roce 2011 „vypařilo“ 144 tun.

   *Zlato východní Evropy*

   Během zničení Varšavského bloku ztratily centrální banky

   socialistických zemí:

   Bulharsko – asi 160 tun; Maďarsko – přes 60

tun; Československo – 56

   tun; Rumunsko – až 50 tun; Polsko – až 10 tun; Bulharsko

– 5

   tun. Největší ztráty utrpěl SSSR. V letech 1989–1992

bylo z jeho

   území na Západ vyvezeno více než 1 000 tun.

   Oficiálně toto zlato šlo „na splacení dluhů“, které

nejenže

   neklesaly, ale naopak prudce vzrostly.

   V roce 2014 po převratu v Kyjevě Spojené státy stáhly z

ukrajinské

   centrální banky 14 tun „na splacení dluhů“.

   Toto zdaleka není úplný seznam států. Poslední případ

„vyvlastnění“

   zlata je spojen s Afghánistánem, při jehož evakuaci

Američané

   zabrali 22 tun vzácného kovu.

   Celkem si Spojené státy od roku 1971 přivlastnily 5 až 6

tisíc tun

   zlata, což umožnilo deklarovat „nárůst“ svých zlatých

aktiv z

   necelých 3 tisíc na více než 8 tisíc tun.

   Dodáváme, že pandemie COVID-19 urychlila vznik nového

finančního

   podvodu. Hovoříme o emisi pandemických dluhopisů

   (obligací). Pandemické dluhopisy (obligace) jsou cennými

papíry

   Světové a dalších bank, z nichž výnosy musí být

investovány do

   nadnárodních farmaceutických korporací.  Formálně by

investice měly

   směřovat do „vývoje vakcín proti novým virům“. Ve

skutečnosti je to

   daň za život, která by měla být zaplacena ve prospěch

   farmaceutických gigantů. Prostřednictvím farmacie bude

postavena

   nová finanční pyramida. Lidstvo je vyzváno k výměně

„svého“ zlata za

   život.

   Jurij Gorodnenko

   <https://ren.tv/blog/iurii-gorodnenko/877408-afganistan-zoloto>