Show Email
.pdf dokument - "Američtí osvoboditelé 1945 nám za tři měsíce osvobozování bombardováním zničili stovky továren a zabili tisíce lidi ....to se nepodařilo fašistům ani rudé armádě". Nepodepsaný dokument, ovšem podle náhledů jde o text údajného historika (a spolčence s STB) Oskara Krejčího.
---AMERIČTÍ OSVOBODITELÉ 1945 NÁM ZA TŘI MĚSÍCE
OSVOBOZOVÁNÍ BOMBARDOVÁNÍM ZNIČILI STOVKY TOVÁREN A
ZABILI TISÍCE LIDI ... TO SE NEPODAŘILO FAŠISTŮM ANI RUDÉ
ARMÁDĚ. NYNÍ SE NASKÝTÁ OTÁZKA:
PROČ A ZA CO LEZEME AMÍKŮM DO PRDELE ...
---Přepis přílohy---
1
1
Pravda o bombardování území ČR
na konci války
I když šlo „jen“ o dva nálety na Prahu, o kterých se navíc dodnes už ví spíše
méně než více, ve své době představovaly z hlediska vcelku poklidného života v
protektorátní Praze skutečný šok.
První nálet 14. února byl údajně důsledkem navigační chyby. Bombardéry
původně letící na Drážďany bombardovaly prý omylem Prahu. Útočilo 62 letounů B17, které shodily během pouhých pěti minut přes 152 tun bomb. Zahynulo na 700
osob, zničena byla velká část benediktinského opatství Na Slovanech (Emauzy),
zasažena byla ale celá oblast na pravém břehu Vltavy směrem k Vinohradům,
Nuslím a Vršovicím.
Druhý nálet 25. března byl už záměrně cílený na Prahu, na průmyslové
centrum na severovýchodě města. Provedlo ho více než 500 (!!) strojů B-17 a B-24 v
celkem třech vlnách mezi 11.40 až 13.20. Při náletu byly těžce poškozeny
vysočanské objekty Českomoravských strojíren (bývalá ČKD) a Pragy. Záměrem
útoku bylo zabránit další výrobě lehkých stíhačů JgdPz 38 Hetzer v
Českomoravských strojírnách. Bomby padaly ale i na letiště na okrajích Prahy, kam
2
2
se stahovaly proudové letouny Me 262 Schwalbe. Celkem zahynulo při druhém
náletu na 370 osob.
Únorový a březnový nálet na Prahu
1. Toho únorového dne – tedy 14.února 1945 se na nebi objevilo 62 spojeneckých
letadel. Každé ve svých útrobách neslo šestnáct 227kilových bomb.
Důsledek bombardování byl katastrofální. Žádná z bomb nezasáhla fabriky na kraji Prahy,
ale všechny dopadly do centra na obydlené domy. Přitom zahynulo 701 civilistů, 1184 bylo
zraněno, 183 domů bylo zničeno, dvě stě bylo poškozeno. Nebyly ušetřeny ani památkové
objekty. Již vzpomenuté únorové bombardování Prahy je označováno jako „omyl“, piloti si
„prý spletli“ Prahu s Drážďany… Názor si udělejte sami.
2. Znovu začaly bomby padat na Prahu 25. března 1945. Bylo to za měsíc už podruhé –
a lidé po minulé zkušenosti věděli, že Američané bombardují plošně. Březnový nálet byl
naštěstí mnohem menší než ten, ke kterému došlo 14. února. Američané útočili přesněji, za
cíl si vybrali především průmyslové čtvrti. Nejvíc bomb padalo v Libni a Vysočanech, kde
tehdy stály rozsáhlé průmyslové komplexy vyrábějící zbraně. Bomby ale 25. března padaly
také ve Kbelích a Letňanech, kde stála strategická letiště. Při tomto útoku bylo zabito
dalších 235 osob a dalších 417 bylo zraněno.
3
3
Celkem bylo v Libni a Vysočanech zničeno nebo vážně poškozeno na šedesát
továrních objektů. V sutiny se mj. proměnily :
Českomoravské strojírny,
Českomoravská Kolben Daněk,
Vysočanská mlékárna,
hlavní sklady firmy Julius Meinl,
továrna na stroje bratří Prášilů,
Ottova chemická továrna,
libeňský lihovar,
parní mlýny Františka Odkolka nebo
továrna na celuloidové zboží a další.
škola fy Philips
Značná
část zasažených továren sloužila německému zbrojařství, přesto se dodnes vede mezi historiky
diskuse o motivaci a oprávněnosti akce takové intenzity na samém konci války.
Během půldruhé hodiny přes poledne dopadlo na Prahu 12 tisíc bomb o průměrné váze 250
kilogramů. Krutou daň si bombardování vybralo také mezi obyvateli obcí Letňany, Satalice, Kbely a
Čakovice, které v roce 1945 ještě ležely za hranicemi Prahy. Tisk v následujících dnech nepřinesl o
náletu žádné zpravodajství, což je možná jeden z důvodů, proč se na něj postupně zapomínalo a
informace o něm se z různých zdrojů liší.
4
4
České Velenice
V malém pohraničním městě České Velenice na Třeboňsku bylo koncem války velmi živo.
Jelikož se zde křižovaly významné železniční tratě do Vídně, Prahy, Plzně a Lince, bylo především
zdejší nádraží stále plné vojáků, zajatců i uprchlíků. Navíc ve městě fungovaly velké železniční
opravny, které zaměstnávaly stovky dělníků.
První bombardéry se nad Velenicemi objevily 23. března krátce před polednem. Během
necelých dvaceti minut celkem 138 letounů B-24 Liberator 55. bombardovací perutě amerického
letectva z jihoitalské základny shodilo na město kolem 2600 pum různé hmotnosti od 50 do 500 kg.
Následky byly tragické. Zahynulo kolem 1250 osob (150 místních obyvatel a přes 1100
vojáků, zajatců, děln
Podobné e-maily
10397 | Američtí osvoboditelé 1945 nám za tři měsíce osvobozování bombardováním zničili stovky továren a zabili tisíce lidi ....to se nepodařilo fašistům ani rudé armádě | 2021-05-26 17:22:00 |