Show Email

Tělo:

---Přepis přílohy Jana Hamplová.docx---

Jana Hamplová:

Normální je stále více nenormální - a to není normální

Když se člověk podívá na dnešní svět, musí začít pochybovat o svéprávnosti jeho tvůrců, píše na svém blogu advokátka Jana Zwyrtek Hamplová.

Jana Zwyrtek Hamplová, advokátka

4. září 2019 - 08:20

Protože kam nahlédnete, abyste kroutili hlavou. Vše, co má hlavu a patu, tedy vše, co bychom měli nazvat zdravým rozumem, je potlačováno, a přednost dostávaji věci absurdní, trapné, nelogické a dokonce až nebezpečné. Proč nebezpečné? Protože když hloupost a Absurdistán schopný všeho uspějí, v čele se taky ocitají hlupáci a lidé schopní všeho. A není snad dnes oblasti, která by nebyla ohrožena.

Připomenu některé z úletů doby, které nás svou nenormálností ohrožují.

Příliv migrantů. Neuvěřitelné přesvědčení některých skupin, že náš světadíl musí být otevřen dokořán každému, kdo si to umane, je zcestný, patologický a ohrožující samu podstatu Evropy. Davy lidí, kteří sem prostě nepatří - historicky, inteligencí, náboženstvím, zvyky - si osobují právo přivlastňovat si naše po staletí budované hodnoty, naše území, náš majetek, zabírají to, co patří jen nám Evropanům, a my namísto abychom je hnali mílovými kroky, strkáme jim naši nejvyšší hodnotu - domov a jeho bezpečí. A rozhodujeme o tom ne my, Evropani, ale naši tzv. představitelé, představitelé vlád, a zástupci tzv. neziskovek (ovšem bohatě placení opět z veřejných rozpočtů) kteří už za to, co v této věci provedli, měli dávno sedět v celách, ne být navrhování skandálně na jakákoli ocenění. Jako ti kamionisti, kterým pár migrantů vlezlo pod plachtu, dnes sedí. Tak proč ne ty neziskovky, které to přímo organizují? Zkrátka přestalo se odlišovat, co je skutečná humanitární pomoc, a co bezohledná invaze lidí, kteří si ve svých zemích neumějí poradit, a tak přišli ničit ty naše. Nehorázné, protievropské a na úrovni vlastizrady. Normálního na tom není nic.

Menšiny jsou stavěny nad většiny jen proto, že jsou řízením přírody něčím jiné. Dnes se to ovšem staví tak, že menšiny mají mít nějaká výjimečná práva, a o to se nyní hraje. Ne o rovnost, ta už je dávno vybojována. Takže tu máme menšiny, které nemusejí pracovat, a přece jim cpeme peníze a pozitivně je diskriminujeme na úkor poctivě pracující většiny, a ta sexuální menšina vystavuje v ulicích to, co je pro heterosexuální většinu intimní záležitost, patřící za zdi bytů a domů. Je to tedy de facto tak, že diskriminujeme pracující většinu a heterosexuální většinu, které nemají takovou pozornost společnosti jako ti, co vybočují. Ti, co vybočují, ale musí přijmout to, že prostě vybočují, a proto jejich život může být holt jiný, než ten většinový. Rodinu prostě tvoří táta a máma, a vše