Show Email

Tělo:

To sme netušili, alebo rok 1968 inak

Date: št 27. 9. 2018

Šedesátý osmý jinak, než jsme si zvykli.

Čo všetko je možné – či nemožné ????

Největší “demokrati” lžou národu o pozadí státního

převratu 1968, který měl do roku 1975 udělat z

ČSSR členský stát NATO! Tady je i částečné

vysvětlení "záhadné" a nikdy nevyšetřené

smrtelné havárie automobilu s Dubčekem po

převratu v roce 1990 u Jihlavy.

Miloš Zeman pochopil, že 50. výročí převratu

není důvod připomínat, protože je připomínkou

nezdařeného neomarxistického puče.

Pravda o roku 1968 je největší fackou do tváře

všech, kteří usilovali o demokracii a svobodu,

protože rok 1968 byl pouze nezdařeným

prototypem pozdější a o 21 let realizované

Sametové revoluce.

Celé Pražské jaro 1968 začalo jako brutální

vnitrostranický puč uvnitř Ústředního výboru

KSČ, kdy došlo k sesazení prezidenta Antonína

Novotného, který byl v březnu 1968 násilným

způsobem pod hrozbou likvidace vlastní rodiny

donucen k odstoupení z pozice prezidenta a

vrchního velitele ozbrojených sil ČSLA.

Podle dokumentů KGB měl Antonín Novotný

odposlouchávaný telefon již od listopadu 1967

lidmi z okolí pozdějších prominentů Pražského jara

a k odstavení Novotného z funkce byly použity

zpravodajské informace a kompro o propojení

Antonína Novotného na generála Jana Šejnu.

Ten utekl na počátku Pražského jara 1968 do

USA, kde začal pracovat pro americkou CIA a

poskytl americké armádě podrobné informace o

operačních silách ČSLA, o rozmístění vojsk a

poskytl i materiály pro kompro účely na těžbu a

získávání informací od českých generálů.

Pražské jaro 1968 odstartoval puč uvnitř ÚV KSČ,

který měl za první oběť prezidenta a generálního

tajemníka. Generál Jan Šejna utekl z

Československa kvůli hospodářské kriminalitě,

protože údajně spekuloval s jetelovými semeny

vyšlechtěnými Československou akademií věd pro

vysoké rostlinné výnosy.

Krmivo zlepšovalo výživu skotu a tím také masivní

produkci mléka. Generál Šejna s těmito

experimentálními osivy kšeftoval mimo svoji

jurisdikci ČSLA, protože právě armáda měla k

osivům přístup pro zkoušky a testy pro vysokou

produkci mléka jako strategické suroviny.

Mezi zajímavé parametry patřila schopnost tohoto

jetele pohlcovat radiaci, takže se plánovalo s tím,

že v případě termonukleární války by tento jetel byl

použit na dekontaminaci půdy a zeminy.

Jetel tohoto typu se tudíž nesměl dostat do rukou

západu. Oficiálně byl generál Šejna obviněn z

hospodářské kriminality, že se obohatil tím, že

prodal několik tun semen jetele, ale kvůli tomu by

komunistický režim nikdy generála trestně nestíhal.

Nešlo totiž o obyčejný jetel, ale o vojensky

modifikovaný kmen s vysokou schopností

absorpce radionuklidů z půdy. Takže šlo o něco

jiného.

Symbolicky přesně na den 20. výročí

komunistického převratu z 25. února 1948 překročil

přes Maďarsko a Jugoslávii hranice do Itálie, kde

se ohlásil americkým úřadům a požádal o politický

azyl v USA. Ten obratem dostal a na oplátku

poskytl americké CIA všechny informace o ČSLA

a celé Varšavské smlouvě.

Prezident Antonín Novotný o měsíc později

odstoupil z pozice prezidenta ČSSR a dokonce i z

předsednictva ÚV KSČ.

Jeho odstranění bylo vynucené pod hrozbou

kriminalizace v souvislosti s kauzou generála

Šejny, protože ten měl s Antonínem Novotným

soukromé přátelské vztahy.

Odstranění Novotného z pozice prezidenta bylo

nezbytné pro úspěšné odstartování puče v plné

síle, který začal už v lednu 1968. Novotný jako

vrchní velitel ozbrojených sil by totiž nedal souhlas

s tím, co plánovala později dezignovaná

Dubčekova vláda.

Ihned poté, co byl Antonín Novotný, přezdívaný

“Krásný Tony”, odstraněn a generálním

tajemníkem ÚV KSČ byl jmenovaný Alexander

Dubček, začaly v ČSLA mohutné čistky.

Z vedoucích funkcí velitelů divizí a oblastních

okruhů byli odvoláni lidé spojení s původním

mocenským křídlem prezidenta Novotného.

Záminkou se stal právě gen. Šejna, a proto bylo

prý nutné udělat v ČSLA čistky, a to bez

konzultace s Moskvou.

Sovětská vojenská rozvědka o tom podala do

Moskvy poprvé zprávu už 11. května 1968, že v

Československu dochází po svržení Antonína

Novotného ke znepokojujícím změnám na úrovni

armády.

Spolu s dezercí a útěkem generála Šejny do

USA to začalo pro ruskou rozvědku vykreslovat

hrozivý obraz infiltrace československé armády

americkým nepřítelem zevnitř.

Dubčekova vláda toto nekomentovala a oči

veřejnosti byly upřeny k demokratizačním

procesům, jako byla svoboda slova, otevření

hranic pro výjezd na západ, československá

rádia začala pouštět americkou a západní

hudbu a atmosféra v zemi začala připomínat

Jugoslávii.

Další znepokojení v Moskvě vyvolala informace ze

14. června 1968.

Ruská vojenská rozvědka hlásí do Moskvy,

že skupiny ženistů ČSLA začaly na Šumavě na

vybraných úsecích a lesních mýtinách

odstraňovat protitankové bariéry a

protipěchotní zátarasy z ostnatého drátu a

ocelových křížů.

Ministerstvo obrany ČSSR na toto reagovalo o

týden později, že na vybraných úsecích dochází

nikoliv k odstraňování zátarasů, ale pouze jejich

údržbě a modernizaci, takže staré zátarasy je třeba

odstranit a potom nainstalovat nové.

Jenže ani o měsíc později žádné nové zátarasy na

hranici nejsou, mýtiny jsou odkryty pro vstup tanků

a pěchoty nepřítele, hlásila sovětská rozvědka 20.

července 1968 do Moskvy.

“Hrozí eminentní riziko vtrhnutí vojsk NATO

skrze otevřené úseky Železné opony na

Šumavě do Československa…”, hlásí do Moskvy

sovětští zpravodajci.

Na druhé straně v NSR přitom probíhají

nebezpečné přesuny americké armády.

Za hranicemi na západě se formovala vojska

NATO

Ruský generálmajor ve výslužbě Vladimir Bělous,

spolupracovník Střediska mezinárodní bezpečnosti

Ruské akademie věd (RAV) k tomu uvedl: “USA v

letech 1960-1970 shromáždily v Evropě silnou

skupinu taktických jaderných zbraní, které měly asi

7000 bojových hlavic.

Jenom armáda Německa (Bundeswehr) čítala

okolo 500 tisíc lidí. Od samého počátku byl

Bundeswehr plně integrován do vojenské

struktury NATO a byl podřízen společnému

velení aliance.

V SSSR byl Bundeswehr nazýván „armádou

pomsty“, protože se na jeho vytvoření aktivně

podíleli bývalí Hitlerovi generálové.

Například v roce 1957 v něm sloužilo více než 10

tisíc důstojníků, 44 generálů a admirálů, kteří

bojovali v nacistických jednotkách.

Již v červenci 1968 byly evropské síly NATO

uvedeny do stavu částečné bojové pohotovosti.

Zvláštní obrněné jednotky americké armády

se přesunuly na hranice Československa v

Bavorsku. Na výcvikovém polygonu Grafenwöhr v

NSR stály tanky NATO v kolonách připravené k

okamžitému zásahu. Stovky ocelových hřbetů

bylo vidět z československé strany pouhým

okem.

V noci z 20. na 21. srpna dal generál Parker z

velitelství NATO příkaz k zavěšení atomových

bomb do letadel. Velitelé leteckých jednotek

obdrželi příkazy v zapečetěných obálkách, které

měly být otevřeny na speciální signál.

Označovaly cíle pro bombardování v

socialistických státech.

Generálporučík sovětské armády ve výslužbě

Alfred Gaponěnko, v těch letech velitel pluku,

vzpomíná: „Byl jsem pověřen udeřit svým plukem z

boku na vojska NATO, která se pod rouškou

cvičení „Černý lev“ soustředila na německém

území a byla připravena k invazi do

Československa.

Byly stanoveny hranice rozvinutí pluku, který měl

operovat v sestavě 120. motostřelecké divize jako

rezervní pojistka vrchního velitele Sovětského

svazu.

Do oblasti možných bojových operací měly být

jednotky přesunuty přes území Polska.“

V hlavním štábu NATO byla zřízena speciální

skupina, která zahrnovala operační komanda.

Jejich úkolem byl „československý problém“.

Čelo úderných vojsk americké armády se

formovalo v Bavorsku na německé straně Šumavy.

Od července 1968 začal v Regensburgu (Řeznu)

působit „štáb úderné skupiny“, do něhož bylo

přiděleno více než 300 důstojníků výzvědných

služeb NATO a politických poradců.

Hlavní ústředí NATO dostávalo třikrát denně

zprávy o situaci v Československu shromážděné

„štábem úderné skupiny“.

Jak bylo později upřesněno, pohybovalo se tou

dobou v Československu více než 200

specialistů z armády NATO a více než 300 lidí

ze špionážních center. CIA a Pentagon věřily,

že tolik „specialistů“ bude schopno zabezpečit

řízenou činnost pro 75 000 „povstalců“.

Podle amerického ministerstva zahraničí čítal v

létě 1968 počet amerických občanů v

Československu asi 1500 lidí. Ke dni 21. srpna

1968 se jejich počet zvýšil na 3000. Podle

amerického tisku šlo většinou o agenty CIA.

Pouze v první polovině roku 1968 překročilo

československé hranice více než 368 tisíc

turistů z Německa. Tak masivní příliv

„milovníků cestování“ ze sousední země neměl

obdoby. V z& aa cute v zapadním Německu a

Rakousku byly zřízeny střediska pro přípravu

výbušnin, pro činnost ilegálních rozhlasových

stanic, cvičili se tam špióni a sabotéři,

shromažďovaly zbraně a střelivo. .

A již 22. srpna velitel 2. západoněmeckého

armádního sboru generálporučík Thilo nařídil

vytvoření zvláštního velitelství pro koordinaci

„psychologické války“ proti

Československu podle pokynů generálního

inspektora Bundeswehru. Jeho oficiálním úkolem

bylo „udržovat technickou komunikaci“ s

Československem.

Ve skutečnosti šlo o centrum „informační

války“.

Činnost velitelství vedl plukovník I.Trench,přední

západoněmecký odborník na „psychologickou”

diverzi. Zkušenosti s ideologickými akcemi získal

během kontrarevolučního povstání v Maďarsku.

Téměř všem členům štábu se pod krytím

„novinářů“ podařilo navštívit Československo, aby

si ověřili nadcházející „psychologické operace“.

Vnitrostranický puč a odstraňování protitankových

a protipěchotních zátarasů na Šumavě v Železné

oponě vyvolalo v Moskvě paniku

Takový byl předobraz událostí z doby před 21.

srpnem 1968.

Na jedné straně vnitrostranický puč komunistických

aparátčíků uvnitř ÚV KSČ, kteří svrhli prezidenta

republiky skrze generála Šejnu, který posloužil

pučistům uvnitř KSČ jako nástroj na vydírání a

odstranění Antonína Novotného.

Bez generála Šejny by žádné Pražské jaro 1968

nebylo. Celá kauza s jetelovým semenem byla

zinscenována tak, aby pučisté měli munici proti

Novotnému.

Generál Šejna dezertoval do USA, a protože syn

prezidenta Novotného se přímo s Šejnou přátelil a

byl doma u Novotných na návštěvách pečený

vařený, měli tím pučisté na Novotného páku,

aby odstoupil z funkcí. Poté, co byl odstraněn z

pozice vrchního velitele a prezidenta, mohly

začít čistky v ČSLA a rozebírání Železné opony

na Šumavě.

Pokud by Dubčekovské Československo dokončilo

Pražské jaro, nejpozději do roku 1975 by

Československou vstoupilo do NATO, protože

neutralitu by Československu ostatní státy NATO a

ani Varšavské smlouvy neuznaly a negarantovaly.

V roce 1968 se o prezidentu Novotném dokonce

šířila vulgární básnička o útěku generála Šejny do

USA a o tom, jak z USA posílá Novotnému do

Prahy telegram s tímto zněním:

TELEGRAM

Cesta dobrá, žrádla mraky ser jim na to, přijeď

taky. Kurev hejna, zdraví Šejna.

A Novotný mu na to odpovídá: Funkce v prdeli,

přijedu v neděli. Tonda!

V celém Pražském jaru 1968 tak šlo o

vnitrostranický puč, de facto o palácový převrat,

kdy skupina komunistických aparátčíků chtěla

provést politické a vojenské změny a přesunout

Československo ze skupiny socialistických zemí a

z bloku Varšavské smlouvy pod vedením SSSR do

skupiny kapitalistických zemí a do bloku NATO pod

vedením USA.

Pohádka o socialismu s lidskou tváří byla

salámovou metodou na občany

Československa, kteří by v demokratických

volbách pro návrat do kapitalismu tehdy v roce

1968 (zatím) nehlasovali.

Právě proto docházelo k puči uvnitř ÚV KSČ,

protože v rámci Národní fronty a u voleb by pro

cestu ke kapitalismu lid vládě mandát v roce 1968

nedal.

Proto je ostudné, že dnešní demokrati horují pro

rok 1968, když ten neměl s demokracií nic

společného, když to byl proces, který vycházel z

komunistického puče uvnitř KSČ, který byl

odstartován divokým svržením prezidenta

Antonína Novotného, takže majdanizační proces,

ale ne z ulice, nýbrž zevnitř politbyra ÚV.

Puč byl provázen čistkami v československé

armádě a byl odstartován obviněním a

následně útěkem generála Jana Šejny do USA.

Všechno bylo nachystáno k tomu, aby

Československo se stalo zemí, která se dostane

do vlivu USA a NATO.

A to by v roce 1968 a poté znamenalo, že vojska

Bundeswehru a americké armády by se dostala

na východním Slovensku až na hranice

Sovětského svazu.

Bez komunistických aparátčíků by nebylo ani

Pražské jaro 1968, ani Listopad 1989! Obojí

připravily kádry vychované stranou. Takže, jaká

demokracie?

A jaká je situace dnes? Česká brigáda AČR z

Žatce je pod velením německého Bundeswehru

v rámci NATO na čáře doteku v Pobaltí, na

hranici s Ruskou federací.

Takže, všechno je tak, jak bylo plánováno v roce

1968.

Způsobit státní převraty v socialistických

zemích, připojit je k NATO a použít jejich země

jako nástupní platformy pro armády NATO k

hranicím Ruska.

Proto v roce 1968 probíhaly procesy, které

probíhaly i v roce 1989.

Václav Havel také v prosinci 1989 prohlašoval,

že není nepřítelem socialismu. Také sliboval

občanům v ulicích zachování socialismu jako

Alexander Dubček v roce 1968.

Jenže rok 1989 byl součástí státního převratu

stejně, jako bylo Pražské jaro 1968.

V obou případech převrat spustili aparátčíci,

nikoliv občané.

V obou případech byli v čele převratů figury, které

se zaštiťovaly socialismem, ale které byly pouze

loutkami těch, kteří stáli v pozadí.

V obou případech šlo o odchod Československa z

Varšavského bloku do NATO a v obou případech

byl hlavním cílem přístup NATO k hranicím

SSSR, resp. Ruské federace.

A stejně jako v listopadu 1989 byla spouštěčem

pro invazi záminka se zabitým studentem,

stejně tak v roce 1968 byla záminka pro

odstranění generálního tajemníka a prezidenta

kauza generála, který měl na něho těsné

napojení.

Americká armáda v současnosti pochoduje v

Estonsku k ruským hranicím. Zatím jen prý na

cvičení…

A není náhodou, že bez StB by nebyl žádný 17.

listopad a bez ÚV KSČ ani žádné Pražské jaro.

Uvědomují si to ti blázni a hlupáci v České

televizi, v Bratislavě okolo pana Kisky, že uctívají

ve skutečnosti neomarxistický a potažmo

trockistický puč, který v roce 1968 proběhl uvnitř

komunistické strany?

Uctívají proces, který bez mandátu lidu měl v

plánu ukončit v Československu budov&am p;aa

cute;ní socialismu a měl zahájit přesun ke

kapitalismu pod kuratelu americké vojenské

moci, pod jařmo německé moci, k obnově

sudetských požadavků na Československo a k

nasunutí procesů vedoucích ke konfrontaci s

největší zemí na světě, s jadernou

velmocí, Sovětským svazem, potažmo dnes

Ruskou federací.

Gerogem Sorosem podporovaný slovenský

prezident tak bude na České televizi oslavovat

komunistický puč z jara roku 1968, který měl

urychlit vojenské obkličování Ruska.

Kolik zrádců by dnes poslalo zvací dopisy do

Washingtonu, kdyby dnes ve vládě došlo k

puči a ke snahám o vystupování z NATO a k

plánům na nasunování demokracie s lidskou tváří?

Ten zvací dopis pro americkou armádu by měl

tisíce podpisů.