Show Email
- Příloha dosud nebyla synchronizována s hlavní databází, zkuste to prosím později.
SSSR nás v 1968 nepřijelo okupovat. Bylo několik nic netušících Rusů, Ukrajinců, Poláků a Kazachů kteří měli být použiti jako živý štít proti raketám které rozmísťoval Západ jen 38 km od Československých hranic. Tím že jsme nedodali zbraňové obrané systémy včas jsme si zavinili okupaci sami. Až se v roce 1987 podepsala smlouva s Gorbačovem o odzbrojení tak se vojáci rudé armády začali sami stahovat s území Československa na rozkaz z Moskvy. Kocáb ani sametová revoluce s tím neměli nic společného!
-------------------------- text přílohy ----------------------------------
Nechť se každý zamyslí. Bylo - nebylo? Ale dává to logiku.
21. srpen 1968. Informační bomba z archívu....
V české společnosti se už půl století udržuje ze všech stran košatěný mýtus o pražském jaru – socialismus s lidskou tváří Alexandra Dubčeka –, které udusily tanky okupační armády. Silný příběh. Mýtus o demokratizaci komunistické ideje padesát let podporovali sami čeští komunisté a z druhé strany ti, kteří se tehdy těšili na konec socialismu. Marně. Zbytek společnosti jím byl zasažen díky zvědavým otázkám prověrkových komisí KSČ, ptajících se na souhlas či nesouhlas s internacionální pomocí bratských stran, aniž kdo vědět to hlavní: PROČ.
Pravda je, ale jiná než mýtus.
Sověty ani Západ, s výjimkou britské MI6, nezajímal ani Dubček, ani sebe rozkládající glasnosť a demokratizace komunistické strany.
Američany a Sověty nezajímalo nic jiného než strategická vojenská parita na západní hranici Varšavské smlouvy. Tuto paritu zásadním způsobem porušilo 79 kusů americké střely krátkého doletu, vytvořené pro evropské válčiště a rozmisťované v západním Německu. MGM-31 Pershing byla ta americká balistická raketa. Mohla být vybavena jadernou hlavicí W -50 typu Boosted Fission, která byla k dispozici ve třech variantách (60 kt, 200 kt, 460 kt – což odpovídá přibližně pěti, 15, 35 hirošimským bombám). Dolet střely byl variabilní (185 km – 740 km s bezpečnostní rezervou 111 km) s relativně vysokou přesností (CEP = 260 m). Taktický systém Pershing 1 byl v Německu operačně nasazen v roce 1965 jako tři palebné baterie 56. velitelství polního dělostřelectva. Jeho nebezpečí tkvělo v tom, že snižoval reakční dobu po zjištění použití strategických jaderných střel z 40–30 minut nutných k protiútoku pro dolet strategických raket na tři až pět minut. Což bylo méně, než bylo uvedení jakýchkoliv raket do bojové pohotovosti. Raketa letěla na tu dobu neuvěřitelnou rychlostí mach 8–2,7 km/s. Nejbližší odpaliště bylo 37 km od československých hranic.
Prezident Novotný v říjnu 1965 ve Vojenské komisi obrany ÚV KSČ a posléze i Dubček odsouhlasili úkol Varšavské smlouvy vybudovat tři objekty „Javor" na uskladnění jaderných hlavic operačně-taktického raketového komplexu Temp-S (9K76/9M76B, OTR-12) a zvláštní zodolněnou spojovací linku do těchto objektů. V březnu 1965 řekl hlavní velitel Spojených ozbrojených sil maršál A. A. Grečko československému ministru národní obrany generálu Bohumíru Lomskému, že je třeba uložit speciální bojové hlavice na území Československa, ale že je budou mít pod kontrolou sovětští specialisté. V listopadu