Show Email

Tělo:

Houby: Plyšový klobouček vás zabije až za měsíc!

Každé dítě dnes ví, jak vypadá muchomůrka zelená. Víte ale, že v našich lesích číhá malý plyšový vrah, který vás zabije dost možná až ve chvíli, kdy už si s ním váš stav nemusí spojit ani lékaři? Diagnóza: selhání ledvin…

To je on!

Pavučinec plyšový. Celkem pěkná houba, kterou si podle mykologů může nezkušený houbař poplést například s václavkou nebo nějakým druhem penízovky. Naštěstí ne každý houbař se vrhá po penízovkách. Václavka je ovšem oblíbená například u těch, kteří mají rádi takzvané slimáky. Tedy houbičky naložené v octě.

A co je ještě horší, dokud je maličký, je velice dobře zaměnitelný s malým hříbkem. Tedy jakoukoli malou houbičku je potřeba trochu odlomit, abychom zjistili, co má pod kloboučkem!

Smrtelný koktejl zabíjí ledviny pomalu

Alkaloid zvaný orellanin je koktejlem deseti smrtících sloučenin, které jsou několikrát jedovatější než toxiny muchomůrky zelené!

Při troše neštěstí narazí takový houbař na tohohle zákeřného plyšáčka od července do října kdekoli v listnatých lesích. Houba má dokonce příjemnou chuť. Prvních několik dnů se neděje vůbec nic, takže houbař pomalu na skvělou smaženici zapomněl.

Po třech až čtyřech týdnech se objeví průjem a zvracení. (Tuhle fázi ale orellanin v těle někdy rád vynechá). Toxiny ale zatím v těle vesele nenávratně doslova rozkládají ledviny.

Příznaky přicházejí velice nenápadně, jako například zánět močového měchýře. Nastupuje celková únava, ztráta chuti k jídlu, sucho v ústech, zimnice a silné bolesti v kříži. Většinou teprve tyhle příznaky přivedou houbaře k lékaři.

Uplynulo několik týdnů od požití.

Lékaři se naskytne smutný pohled na již celkem slušně zdevastované ledviny. Houbaře, pokud je silný, může v téhle chvíli již zachránit jen doživotní dialýza nebo transplantace.

V prvotní fázi je jed v těle prakticky nezjistitelný!

Otrav je málo nebo se o nich neví

Podle ing. Landy z Ústřední mykologické poradny ČMS v Praze 1 je otrav touto houbou u nás přece jen naštěstí velice málo. Houbaři ji nesbírají, protože ji neznají. V sousedním Polsku mají s otravami pavučincem ovšem mnohem bohatší zkušenosti.

Smutné je, že o mnoha otravách se díky zákeřnosti tohoto záškodníka vlastně ani neví.

Ten má kliku!

Když jsem se o pavučinci a jeho „umění zabíjet“ bavila s kamarádkou Kamilou, hluboce se zamyslela a pravila. „Tedy ten můj bejvalej má ale sakra kliku, že se stihnul odstěhovat dřív, než jsi mi to řekla.“