Ukázat Factcheck

Aktualizováno: 2021-05-28 19:18

Publikováno: 2021-05-28 19:18

[Plný článek i pirátská studie jsou vloženy na konci dokumentu]

 

Tento článek se odkazuje na studii v pirátských listech ohledně zavedení nepodmíněného základního příjmu (NZP). Účelem NZP by podle dlouhodobého pirátského programu bylo “[Nahradit] většinu podmíněných dávek současného sociálního systému a slev na dani z příjmu, tedy i byrokratický aparát s ním související”. Pirátská studie uvádí jako jednu z možností financování NZP zvýšení daně z nemovitostí ze současných 0,01 - 0,04% na 1%. Článek mylně tvrdí, že odkazovaná pirátská studie počítá se zrušením starobních důchodů. Článek se snaží vyvolat u čtenářů dojem, že zavedení pirátského návrhu by skrze zrušení stávajících důchodů a zvýšení daně z nemovitostí přivedlo důchodce do finančně neunesitelné situace.

Tvrzení:

K zavedení NZP ve výši 5000 Kč by bylo potřeba zvýšit příjmy státního rozpočtu.

“Ale i 5.000,- jen tak každému měsíčně jsou v rámci ČR docela velké peníze, tak Piráti přemýšlí, kde je vzít.” [3]

Fakta:

Studie v pirátských listech skutečně píše o možnostech, jak vybrat prostředky na NZP. Tyto možnosti by ale byly za potřebí pouze pro jeho navýšení nad částku 5000 Kč.

“       Kde dále by bylo možné najít další prostředky k navýšení NZP v ČR nad 5000 Kč měsíčně? Jedná se v zásadě o tyto možnosti:

 

1. Progresivní zdanění
2. Daň z finančních transakcích nebo daň z obratu firem a nebo již zrušená daň z převodu nemovitosti

[...]   ” [10]

 

Podle pirátské studie by současný statní rozpočet unesl NZP ve výši až 7000 Kč na osobu a to v případě, že by se všechny prostředky, které jsou dnes vyhrazeny na sociální dávky, byly rovnoměrně rozděleny mezizkute všechny občany ČR.

“Jaké možnosti financování NZP nabízí současné veřejné finance? V případě, že by NZP měl nahradit všechny sociální dávky, důchody a slevy na dani, pohyboval by se podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka kolem 7000 korun, ale není myslitelné, aby současní ani budoucí penzisté přišli o své důchody a zdravotně znevýhodnění občané o příspěvky na péči.” [8]

Částka 5000 Kč na osobu, se kterou studie dál pracuje, by vycházela v případě, že by se zachovaly současné důchody.

 

Tvrzení:

Po zavedení NZP ve výši 5000 Kč by neměli důchodci jiný zdroj příjmu.

“Vysvětlí mi třeba nějaký důchodce, jak lze za 5.000,- Kč/měsíčně [...] bydlet? Připomínám, že další dávky [...] už nejsou.” [2]

Fakta:

Číslo 5000 Kč vychází z výpočtů, který počítá se zachováním stávající výše důchodu.

Z pirátského textu:

“O jakou částku by se tedy jednalo v případě, že bychom starobní a invalidní důchody ponechaly v současné výši? Současný rozpočet umožňuje podle našich propočtů, při zachování nynějších penzí, financovat NZP ve výši necelých 5000 korun.” [9]

Piráti sice ve svém dlouhodobém programu uvádějí nahrazení části důchodů NZP, ale peníze by měli být seniorům vypláceny i nad tento rámec:

“Počítáme s tím, že by se základní příjem stal součástí důchodů. Zároveň chceme nechat na každém občanovi, jaký případný další způsob zajištění na stáří zvolí. V případě zavedení základního příjmu počítáme s přechodným obdobím. Lidé, kteří pracovali ve stávajícím systému nebo dobrovolně platili vyšší sociální pojištění budou nad základní příjem dostávat částku zohledňující prostředky odvedené do průběžného systému.”

Tvrzení:

“[Z]a rodinný domek se bude platit třeba 50 tis. ročně.” [1]

Fakta:

Když článek varuje před nárůstem zdanění nemovitostí, vychází z tří předpokladů:

Zaprvé, že navrhovaný NZP bude vůbec realizován. Toto není zaručeno, jelikož autoři na začátku článku upozorňují, že “Text [...] neodráží oficiální stanoviska [pirátské] strany ani její aktuální volební program” [6], a že slouží pouze jako “rozbor možností”. Ve studii také stojí, že “Podmínkou je iniciativa pirátských politiků, získání politických spojenců k prosazení NZP a dosažení silné pozice Pirátů ve vládě alespoň po dvě volební období.” [7]

Zadruhé, že bude rozhodnuto navýšit NZP nad částku 5000 Kč, což by vyžadovalo nový zdroj financí nad zdroje současného státního rozpočtu. (“Současný rozpočet umožňuje podle našich propočtů [...] financovat NZP ve výši necelých 5000 korun” [9])

A zatřetí, že jako zdroj prostředků pro navýšení NZP bude zvoleno právě zvýšení daně z nemovitostí. Autoři pirátské studie tuto variantu uvádějí jako jen jednu z několika možných zdrojů pro financování vyššího NZP:

“          Kde dále by bylo možné najít další prostředky k navýšení NZP v ČR nad 5000 Kč měsíčně? Jedná se v zásadě o tyto možnosti:

1. 1. Progresivní zdanění
   2. Daň z finančních transakcích nebo daň z obratu firem a nebo již zrušená daň z převodu nemovitosti
   3. Zavedení sektorové a digitální daně
   4. Redukce státního dluhu nebo snížení jeho úroku
   5. Zlepšení výběru daní
   6. Zvýšení zdanění nemovitostí
   7. Růst mezd na průměrnou úroveň EU
   8. Zamezení odlivu prostředků z české ekonomiky do daňových rájů
   9. Vyšší zdanění firem      “ [10]

 

Jelikož žádný z předpokladů není v tuto chvíli zaručen, navýšení daně na nemovitosti, o kterém článek píše, není pravděpodobné.

I v případě, že by se jednoprocentní daň z nemovitostí zavedla, nebyla by nějak nad rámec okolních evropských zemí. Například v Polsku, Řecku, či Francii se zdanění také pohybuje okolo 1%.

 

Tvrzení:

NZP by byl české společnosti Piráty vnucen.

“Piráti se zjevně rozhodli okrást lidi o zmíněných 200 – 800 miliard korun” [4]

“[V]ariantou je, že se bude strašit tím 1% a pak se milostivě uzákoní jen 0,5%. [...] Ale všichni “nahoře” [budou] vysvětlovat lidem, jak jsou hodní, že neprošel původní návrh.” [5]

 

Fakta:

O zavedení NZP by čeští občané měli možnost rozhodnout v referendu.

Z dlouhodobého programu pirátské strany:

“Zavedení základního příjmu není jediná možnost, jak zajistit důstojný život pro všechny občany. Předpokládáme širokou celospolečenskou diskusi a schvalování dlouhodobých řešení v referendu.”

 

 

 

Článek:

Daň z průměrného bytu v Praze bude ročně 30.000,- Kč!

 

Nevěříte? [1] A za rodinný domek se bude platit třeba 50 tis. ročně. Máte na to? Že ne? Že jste v důchodu? .. ale to přece nikoho nezajímá. A Piráty už vůbec ne!

Po dlouhé době mi zase něco pořádně hnulo žlučí. Narazil jsem totiž na tento tento článek.
Aleš Jakl a kolektiv pirátské skupiny NZP zveřejnil na Pirátských listech svoji představu financování společnosti. Vůbec není podstatné, že v úvodu píšou: “Text je výstupem zájmové pracovní skupiny, neodráží oficiální stanoviska strany ani její aktuální volební program.” Už jen to, že něco podobného vůbec někoho z Pirátské strany vůbec napadlo, je naprosto šokující a varující zároveň!

Celý text je snůškou nesmyslů, které naprosto nereflektují objektivní ekonomickou realitu. Jedná se o zavedení Nepodmíněného základního příjmu (NZP). Demagogicky je jeho zavedení srovnáváno třeba se zavedením volebního práva pro ženy. Já souvislost nevidím. To je asi ten samý nesmysl, jako kdybych tvrdil, že Baťa vybudoval světové obuvnické impérium a my půjdeme v jeho stopách a jako první vybudujeme kanál Labe – Dunaj. Jedno může být super a to druhé totální nesmysl.

NZP sice úplný nesmysl není, v některých ekonomických modelech se může jevit jako zajímavé řešení, ale rozhodně ne za stávající ekonomické situace v ČR a už vůbec ne podle představ Pirátských vachmajstrů. Důležité přitom je, že NZP by zároveň měl nahradit všechny sociální dávky, důchody a slevy na dani,

Z článku plyne, že výše NZP by měla být 7.000,- Kč pro každého, ale za podmínky, že by se na tuto částku dorovnaly (= snížily) všechny důchody. Sami Pirátští myslitelé uznávají, že by to asi neprošlo a proto navrhují stávající důchody ponechat a vyplácet NZP ve výši 5.000,- Kč. Říkají o tom – cituji: “Tuto částku lze považovat za základní, aktuálně financovatelnou a dostatečnou pro uhrazení průměrných nákladů na skromné společné bydlení a stravu.” – Praštilo ráhno do hlavy nějakého Piráta nebo mě? [2] Vysvětlí mi třeba nějaký důchodce, jak lze za 5.000,- Kč/měsíčně bydlet, jíst, kupovat léky apod? Já to teda nevím. Připomínám, že další dávky, příspěvky apod. už nejsou.

Dále se z článku dozvíme, že vyplácením 5,000,- úplně každému se z pracujících stane tvůrčí a vitální pracovní síla a z montovny se staneme mozkovnou! …. To určitě!

[3] Ale i 5.000,- jen tak každému měsíčně jsou v rámci ČR docela velké peníze, tak Piráti přemýšlí, kde je vzít. V článku je celá řada návrhů – osobně si myslím, že až na výjimky to je jeden blábol vedle druhého (ale třeba budete mít jiný názor – přečtěte si to sami).

Nejzajímavější je následující odstavec. Raději to cituji doslovně:

“Zdanění nemovitostí může přinést stovky miliard korun ročně a zlepšit dostupnost cen nemovitostí k bydlení. Efektivní zdanění nemovitostí v USA se pohybuje mezi 0,3- 2,21 % a v EU 0,05 – 1.93 % z ceny z nemovitosti. Současné efektivní zdanění v ČR se pohybuje kolem 0,01 – 0,04 % z ceny z nemovitostí (bez daně z nabytí nemovitých věcí), takže při zvýšení efektivním zdanění nemovitostí na 1 % lze získat 200-800 miliard korun ročně. Vedlejším kladným efektem vyššího zdanění nemovitostí je například lepší regulace trhu s bydlením a efektivnější využití nemovitostí ve smyslu vyřešení situace s neobsazenými byty a také posílení vlivu obcí prostřednictvím rozpočtového určení daní (na okraj podle sčítání lidu z roku 2011 je 651 937 bytových jednotek v rodinných i bytových domech neobydlených).”

Takže naši progresivní Piráti se ohánějí nějakým skoro 10 let starým údajem a chtějí zvednout daň z nemovitosti na 1 procento!

Mám k tomu pár poznámek:

1/ [4] Piráti se zjevně rozhodli okrást lidi o zmíněných 200 – 800 miliard korun ročně tím, že budou muset platit nehoráznou daň za nemovitost, na kterou kolikrát šetřili celý život, kterou spláceli 30 let hypotékou a co je hlavní – kterou si pořídili z již jednou zdaněných peněz.

2/ Jakou daň by každý majitel nemovitosti platil orientačně každý rok v absolutních číslech? Berme průměrné částky ať máme nějakou představu.

Rodinný dům v Praze – 100.000,- Kč/rok
Byt 2 + 1 v Praze – 50.000,- Kč/rok
Skromný rodinný domek na venkově – 30.000,- Kč/rok
Garsonka mimo aglomerace – 15.000,- Kč/rok
Středně velký hotel v okresním městě – 500,000,- Kč/rok
Majitel středně velkého výrobního závodu (2 haly + administrativní budova) – 1.200.000,- Kč/rok

To se nám ty miliardy sypou, že jo. Piráti dělají čest svému názvu.

3/ Toto Pirátské “výpalné” se pochopitelně promítne do výše nájmů v nájemních bytech.

4/ Jaké budou důsledky? Důchodce s průměrným příjmem ve vlastním domečku na to pochopitelně nebude mít. Takže mu nezbyde než dům prodat a přestěhovat se do nájemního bydlení (které jak jsme si řekli také výrazně podražilo). Ale ouha – on pomalu není, kdo by od něj ten jeho dům (byt) koupil. Protože najednou není sám, kdo na nově zavedenou daň nemá. Takových jsou minimálně tisíce. A každý se snaží prodat. Najednou tito lidé zjistí, že reálná hodnota jejich nemovitosti je na polovině obvyklé ceny.

5/ Teď už fabuluji. Ale představuji si to tak, že za člověkem, který nebude mít na zaplacení daně přijde krásné mladé Pirátče (třeba Georgina Hejduk – vygooglete si) a sdělí nabídku, kterou nelze odmítnout. Ta bude znít asi takto: Milá babičko, přepište dům na stát a my vás zde necháme laskavě dožít. Fikce??? Nebo scénář znárodnění?

6/ Další [5] variantou je, že se bude strašit tím 1% a pak se milostivě uzákoní jen 0,5% – a nikomu už nepřijde, že i to je naprosto šílená sazba. Ale všichni “nahoře” se budou plácat po zádech a vysvětlovat lidem, jak jsou hodní, že neprošel původní návrh. Hlupák to sežere i s navijákem a bude jim k tomu ještě tleskat. Vsadíme se?

Já měl Piráty rád už od dětství. Četl jsem Stevensona a už tenkrát jsem se viděl jako Pirát, který sice s tou dřevěnou nohou lehce kulhá, na to jedno oko pořádně nevidí, mává šavličkou zprava doleva a hrne se bez rozmyšlení ani sám pořádně neví kam. Ano, chtěl jsem být Pirát – ale já na rozdíl od některých jsem z toho vyrostl!!!

Tak mě po přečtení uvedeného článku napadá: Nejsou oni spíš komunista než Pirát pane vachmajstr?

 

 

Studie v pirátských listech:

Financování nepodmíněného základního příjmu v České republice

 

[6] Upozornění: Text je výstupem zájmové pracovní skupiny, neodráží oficiální stanoviska strany ani její aktuální volební program. Motivem následujících úvah je navrhnout realistickou „cestovní mapu“ pro zavedení a financování nepodmíněného základního příjmu (NZP) v ČR.

Náš rozbor možností financování NZP v ČR se opírá o údaje z výběru daní do státního rozpočtu (v ČR) z roku 2019 - Příloha C a Příloha č. 1 - Informace o činnosti Finanční správy ČR za rok 2019 a odhadu pro rok 2020 - Státní rozpočet 2020 v kostce. Jediná realistická cesta podle nás vede skrze důkladnou odbornou přípravu, vysvětlovací kampaň, získání podpory veřejnosti a nasazení do praxe s následným laděním parametrů v ostrém provozu tak, aby celý systém byl funkční, udržitelný a snadno regulovatelný i s ohledem na možné krizové situace. Piráti jsou aktuálně jediná politická strana v ČR, která má myšlenku NZP v dlouhodobém programu a má schopnost jej efektivně prosadit. [7] Podmínkou je iniciativa pirátských politiků, získání politických spojenců k prosazení NZP a dosažení silné pozice Pirátů ve vládě alespoň po dvě volební období.

Optimální scénář předpokládá, že NZP bude postupně, demokratickou cestou zaveden v celé Evropské Unii. Česko jako aktivní člen EU zde může sehrát roli průkopníka. Je vhodné zde připomenout, že meziválečné Československo bylo jednou z prvních zemí na světě, kde bylo zavedeno volební právo pro ženy (1919) a pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (1924), což jsou sociální vymoženosti dnes zcela běžné ve většině vyspělých zemí.

[8] Jaké možnosti financování NZP nabízí současné veřejné finance? V případě, že by NZP měl nahradit všechny sociální dávky, důchody a slevy na dani, pohyboval by se podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka kolem 7000 korun, ale není myslitelné, aby současní ani budoucí penzisté přišli o své důchody a zdravotně znevýhodnění občané o příspěvky na péči.

[9] O jakou částku by se tedy jednalo v případě, že bychom starobní a invalidní důchody ponechaly v současné výši? Současný rozpočet umožňuje podle našich propočtů, při zachování nynějších penzí, financovat NZP ve výši necelých 5000 korun. Tuto částku lze považovat za základní, aktuálně financovatelnou a dostatečnou pro uhrazení průměrných nákladů na skromné společné bydlení a stravu. Finance pro dorovnání na rovných 5000 Kč měsíčně lze získat úsporami na zjednodušení administrativy a digitalizací veřejné správy, drobnými úpravami daňových sazeb a vhodnými přesuny v rámci daňového systému.

Ve zjednodušení administrativy a ucpání děr spočívá i zásadní přínos NZP pro podnikatele a vysokopříjmové skupiny, kdy očekáváme jejich vyšší ochotu platit daně v případě, že se vybrané prostředky nebudou ztrácet v různých černých dírách a přebujelé státní byrokracii. Jde také o to probojovat se k poznání, že v zemi s fungujícím NZP a kvalifikovanou, tvůrčí a vitální pracovní silou a spokojeným obyvatelstvem je podnikání smysluplnější než neetické dobývání renty v zemích s bídnou a “dobrovolně povinnou“ prací nízkopříjmových občanů pro nutné zajištění jejich základních životních potřeb. Piráti přijali závazek uskutečňovat proměnu Česka ze současné montovny v budoucí mozkovnu.

[10] Kde dále by bylo možné najít další prostředky k navýšení NZP v ČR nad 5000 Kč měsíčně? Jedná se v zásadě o tyto možnosti:

1. Progresivní zdanění
2. Daň z finančních transakcích nebo daň z obratu firem a nebo již zrušená daň z převodu nemovitosti
3. Zavedení sektorové a digitální daně
4. Redukce státního dluhu nebo snížení jeho úroku
5. Zlepšení výběru daní
6. Zvýšení zdanění nemovitostí
7. Růst mezd na průměrnou úroveň EU
8. Zamezení odlivu prostředků z české ekonomiky do daňových rájů
9. Vyšší zdanění firem

Progresivní zdanění nepovažuje řada liberálních ekonomů za vhodné řešení. Podobný efekt daňové progrese (daně z příjmu) přináší již samotné zavedení NZP, podobně jako současná sleva na poplatníka. Problematické je nutné zavádění příslušné nové administrativní zátěže a zvětšení prostoru k možným podvodům. Zvýšení výběru daní lze jednoduše realizovat navýšením jednotné daňové sazby.

Daň z finančních transakcí nebo daň z obratu firem nebo již zrušená daň z převodu nemovitosti - tyto nové daně by přinesly maximálně nízké desítky miliard korun, jejich regulační efekt na vysoce spekulativní transakce by mohl být větší než jejich přínos do státního rozpočtu. Obchodníci by se jistě vyhýbali transakcím, u kterých by bylo citelné zdanění. Tobinova daň najde uplatnění na burze cenných papírů, především na úhradu nákladů fungování samotné burzy. Pokud by zdanění bylo nasazeno plošně na veškeré finanční transakce, lidé by nejspíše nosili peníze po kapsách a platili hotově. Podobnou daní byla i daň z převodu nemovitosti, která je v ČR již zrušena. Mohla mít vedlejší nepříznivý efekt v podobě menší ochoty lidí se stěhovat za lépe placenou prací, nehledě na nezanedbatelné administrativní náklady spojené s jejím výběrem. Tyto daně nejsou tedy pro financování NZP příliš perspektivní.

Sektorová daň je speciální daň, která bývá uvalena na nejvýnosnější odvětví podnikání (bankovnictví, pojišťovnictví, energie, telekomunikační firmy apod.). Nejčastěji sektorová daň postihuje banky a telekomunikační společnosti. Digitální daň se vztahuje na služby poskytované na internetu.
Sektorová a digitální daň do rozpočtu přinese prostředky v řádech jednotek až desítek miliard korun a proto nemůže být zásadním a stabilním příspěvkem pro financování NZP. Pokud by došlo k jejich zavedení, tak firmy by náklady obratem přenesly do navýšení cen pro zákazníky. Vhodnou alternativou k sektorové dani může být zavedení opatření proti firmám s oligopolním nebo monopolním postavením na trhu, kde pomohou zvýšit konkurenceschopnost ostatních menších firem. Toto může pozitivně motivovat i nové české firmy, které své zisky pravděpodobněji reinvestují v ČR.

Redukce státního dluhu nebo snížení jeho úroku - celkové náklady na obsluhu státního dluhu se pohybují kolem 40 miliard korun a nově po hrozivém propadu státních financí z posledních let se dostaneme k jedenapůlnásobku a při zvýšení úrokových sazeb až klidně k trojnásobku této částky ročně. Redukce dluhů nebo úrokové sazby by umožnilo snížit náklady na obsluhu státního dluhu a získanou úsporu prostředků použít k navýšení NZP o 200-1000 korun.

K lepšímu výběru daní (Explaining the Shadow Economy in Europe) můžeme přispět vyřešením problematického systému exekucí a s tím spojenou redukcí práce na černo, kde lze pouze odhadovat, že by se mohlo jednat o 25-75 miliard korun ročně. Dalším známým problémem jsou nepřiznané tržby firem, kde stát přichází ročně o cca 50 miliard korun. Elektronizace a sjednocení DPH na jednotnou sazbu může pomoci odstranit tzv. karuselové podvody aj. a odhadem může přinést 50-100 miliard korun. Sečteno podtrženo lepším výběr daní můžeme odhadem navýšit NZP zhruba o 500-1500 korun.

Zdanění nemovitostí může přinést stovky miliard korun ročně a zlepšit dostupnost cen nemovitostí k bydlení. Efektivní zdanění nemovitostí v USA se pohybuje mezi 0,3- 2,21 % a v EU 0,05 – 1.93 % z ceny z nemovitosti. Současné efektivní zdanění v ČR se pohybuje kolem 0,01 - 0,04 % z ceny z nemovitostí (bez daně z nabytí nemovitých věcí), takže při zvýšení efektivním zdanění nemovitostí na 1 % lze získat 200-800 miliard korun ročně. Vedlejším kladným efektem vyššího zdanění nemovitostí je například lepší regulace trhu s bydlením a efektivnější využití nemovitostí ve smyslu vyřešení situace s neobsazenými byty a také posílení vlivu obcí prostřednictvím rozpočtového určení daní (na okraj podle sčítání lidu z roku 2011 je 651 937 bytových jednotek v rodinných i bytových domech neobydlených). Vyšším zdaněním nemovitostí můžeme odhadem navýšit NZP přibližně o 500-2000 korun. 

Růstem mezd (zvýšení minimální nebo zaručené mzdy) nad úroveň roční inflace lze celkem spolehlivě navyšovat NZP (vyšší výběr daní). Růst mezd může být mimo jiné dobrým lékem k částečnému vyřešení důchodové reformy. Obecně v České republice máme evropské ceny, ale české mzdy tomu neodpovídají, takže je zde vysoký potenciál k růstu. V případě, že by došlo k navýšení mezd o 10 % ročně, došlo by pak také k navýšení NZP přibližně o 500 korun ročně, takže s ohledem na inflaci, která bývá v jednotkách procent kolem 2-4 %, dojde ke zvýšení, jak tomu napovídal vývoj ekonomiky za posledních několik let před současnou krizí. 

Odliv peněz do daňových rájů - velmi důležitým bodem, který navrhují Piráti je, že se musí danit tam, kde se podniká a kde žijí zaměstnanci. V každé zemi, kde firma podniká by taktéž měla mít svoji dceřinou firmu, která funguje a platí daně podle pravidel daného státu. Toto je snad jediné smysluplné řešení, jak se vypořádat s daňovými ráji v celé Evropě. Pokud chceme být otevřenou ekonomikou, tak vyvádění zisků do zahraničí je naprosto v pořádku za předpokladu, že jsou v zemi původu řádně zdaněny. Druhým důležitým bodem je úprava daňového základu tak, aby nebylo možné náklady do firmy odpočítávat od daňového základu, kdy tyto náklady jsou vyváděny nezdaněné například přes různé služby ven. V tomto případě se může jednat o desítky až nízké stovky miliard korun ročně, tedy možné navýšení NZP o 100-1000 korun.

Zdanění firem - tyto reformy úzce souvisí s odlivem nezdaněného kapitálu do daňových rájů. Je zde nutná úprava daňového základu, tak aby nebylo možné náklady do firmy odpočítávat od daňového základu, kdy tyto náklady jsou vyváděny nezdaněné například přes různé účelové služby. Druhou zásadní změnou je znemožnit uplatňování odpočtů na DPH na nákup zboží do firmy a raději snížit celkové zdanění firem, kdy vedlejším pozitivem bude snížení administrativy. 

Důležité je myslet na efekt vyššího zdanění na možnou menší poptávku nebo menší chuť podnikat a větší chuť podvádět. Velmi vysoké zdanění může být v tomto smyslu kontraproduktivní, proto by bylo rozumné v naší ekonomice udržovat vyvážený daňový mix se složenou daňovou kvótou kolem 40 % HDP.

Kdyby úbytek pracovních míst nebo snížení délky pracovní doby vlivem technologického pokroku bylo nahrazeno vyšším zdaněním firem, tak právě tento příjem do státního rozpočtu lze považovat jako vhodný způsob pro navýšení NZP.  Neočekáváme však, že lidé přestanou vykonávat veškerou činnost. Spíše lze očekávat, že lidé zaujmou místa v úplně nových odvětvích nebo najdou uplatnění více ve službách, jak můžeme pozorovat ve vyspělých státech.

Závěr
Při prvotním nasazení NZP nelze zcela přesně odhadnout jaké detailní důsledky (vnitřní i mezinárodní) jeho zavedení bude mít, proto je nutné na počátku uvažovat o takové výši NZP (cca 5000 Kč měsíčně), která negativně neovlivní státní rozpočet, umožní realizaci nutných veřejných investic a nezpůsobí velké tlaky na zvýšení inflace. Při zavedení nižší počáteční částky základního příjmu se počítá i se zachováním penzí a s rezervou na podpůrné dávky, protože alespoň v základní míře bude nutné zachovat funkční sociální politiku. Prostředky k dalšímu navýšení o 2000-4000 Kč lze postupně získávat změnami v oblasti výběru daní, zvýšení mezd a zamezení daňových úniků. NZP nelze v žádném případě financovat na dluh a je třeba se vyhnout jeho financování ze silně inflačních zdrojů. V první řadě je vhodné nově získané prostředky a možné přebytky ve státním rozpočtu použít k umoření státního dluhu a až poté k navýšení NZP. 

V žádné vyspělé zemi NZP nebyl, kromě krátkodobých experimentů menšího rozsahu takto plošně zaveden, proto některé dopady a úspory, jaké taková změna přinese lze pouze odhadovat. Pirátští příznivci NZP mají v plánu dát ve straně podnět k vyhotovení detailní studie proveditelnosti vědeckými institucemi, jenž by mohla možné dopady a efekty lépe vyčíslit.

O předpokládaných pozitivních dopadech na psychiku a životní postoje lidí jsme psali v předchozím článku Petry Mačkové.