Ukázat Factcheck

Aktualizováno: 2021-05-28 18:44

Publikováno: 2021-05-28 18:44

Celý text je pojat jako satira, která má ukázat, že by skuteční ruští agenti nebyli přece tak neschopní jako dvojice Čepiga – Miškin. Totéž se tvrdí o ruských tajných službách, které asi nejsou tak tajné, když si o nich každý všechno píše. Jsou to argumenty určené publiku, které o věci prakticky nic neví

Můžeme se podívat na jádro autorova sdělení. Protože celková pointa je stále tatáž, stačí to. Tři pasáže:

Agenti Pičuga a Mišukin jsou největší lůzři v dějinách diverzních akcí. Nejdřív měli vyhodit do vzduchu zbraně pro Bulhara, aby je nemohl hodný Bulhar prodat hodným Ukrajincům a Ukrajinci je nemohli použít na zlé Rusáky. Samozřejmě použít pouze v nutné obraně, protože dělostřelecká munice je typická defenzívní výzbroj, používaná například na palebnou přípravu před obranou. Místo toho vyhodili Pičuga a Mišukin do luftu celý muniční sklad, protože bomba prý bouchla předčasně. Pičuga a Mišukin chtěli následně otrávit Bulhara novičokem, ale Bulhar nezemřel. Pak se rozhodli otrávit agenta Skripala zase novičokem, ale ten taky nezemřel. Vzniká otázka, zda se Pičugovi s Mišukinem vůbec někdy něco povedlo, ve srovnání s takovým Mužem s ricinem (hlavní postava minulého dílu sociálnědemokratické bondovky) jsou jako Pat a Mat…

Její příslušníci pracují v tom nejpřísnějším utajení, což se projevuje tím, že postují na Facebook fotky ze zemí, kde právě vykonávají svoji tajnou podvratnou činnost. Jednotka je natolik tajná, že se o ní píše na Novinkách a v Lidovkách, což jsou specializované servery pro nejuzší okruh špionážních insiderů. Příslušníky této jednotky poznáte na fotce na první pohled, protože vypadají jako dvě buzny na výletě. Bezpečnostní služby střeží dnem i nocí bdělým okem naši bezpečnost a fízlují každého, kdo je jen trochu nápadný. Nicméně Pičuga s Mišukinem proklouznou jejich dokonalými sítěmi a vydají se nepozorování dávat bombu do Vrbětic…

Pro ostrahu neznamenala návštěva Pičugina s Mišukinem problém i přes to, že měli pussy exotických středovýchodních zemí, s jejichž občany se nikdo nechce kamarádit a hovořili jazykem, který vyvolává pochybnosti sám od sebe. Skutečnost, že někdo nese něco směrem do skladu byla pro ostrahu financovanou ze státního rozpočtu pravděpodobně zcela nová a překvapivá, protože byli dosud navyklí pouze na vynášení předmětů ven, a protože takový případ nepředpokládala jejich podniková směrnice, nechali Pičugu s Mišukinem projít i s jejich bombou.

Fakta:

Manipulativnost takového sdělení vychází jednak z toho, že nemůžeme posoudit úspěšnost příslušníků tajných služeb a jejich akcí, když neznáme jejich cíle. K tomu také patří proměna tajných služeb od dob zaniklého SSSR a především za vlády Vladimira Putina.

Podstatu problému (a zdání) vystihuje článek s titulkem „Ruští špioni se mohou zdát nekompetentní, ale nejsou“. (qz.com, autor Justin Rohrlich)

Píše se v něm:

„Ruská zahraniční vojenská rozvědka GRU se v poslední době nezdála být zrovna na vrcholu svých sil. Po zpackané otravě bývalého ruského špiona Sergeje Skripala a jeho dcery Julije v anglickém Salisbury v březnu loňského roku označili představitelé ruské obrany podle investigativního novináře Sergeje Kaneva nadřízené GRU za ‚debily‘. List Financial Times označil agenty GRU, kteří stáli za zmařeným pokusem o hackerský útok v Nizozemsku minulý měsíc, za ‚Keystone Kops‘.

Nyní se GRU nachází uprostřed dalšího vysoce medializovaného propadáku. V sobotu (psáno 12. listopadu 2018) byl zatčen bývalý důstojník rakouské armády, který byl obviněn, že až tři desetiletí pracoval pro ruskou rozvědku… Krátce po tomto oznámení uvedl list Kronen Zeitung, že plukovník, který nebyl veřejně identifikován, byl ve skutečnosti naverbován Rusy v roce 1988 během cesty do Íránu. Dokumenty zabavené rakouskými úředníky naznačují, že plukovník se v roce 2006 pokusil dohodu ukončit, ale jeho ruští kolegové ho donutili pokračovat. Podle listu Kronen Zeitung se sedmdesátiletý plukovník scházel se svým průvodcem, ruským agentem údajně známým jako ‚Jurij‘, každé dva týdny a za své služby údajně dostával asi 340 000 dolarů. Jurij údajně pracoval pro GRU. O víkendu také deník Kronen Zeitung uvedl, že úřady identifikovaly dalšího dvojitého agenta pracujícího pro Rusy, tentokrát uvnitř rakouského Úřadu pro ochranu ústavy a boj proti terorismu, domácí zpravodajské agentury známé jako BVT.

Jak si vysvětlit zjevnou zálibu GRU v takovém břídilství? Podle bývalých ruských a amerických špionů mnoho nedávných ‚selhání‘ ruských zpravodajských služeb ve skutečnosti nebylo úplným selháním.

Dan Hoffman, veterán CIA, který nějakou dobu působil jako šéf moskevské stanice této agentury, říká, že moderní ruské operace často obsahují špetku nekompetentnosti. V zásadě však mnohé z nich Hoffman nazval ‚odhalitelnými vlivovými operacemi‘. To znamená, že odhalení bylo součástí strategie. V loňském článku pro New York Times Hoffman tvrdil, že schůzka Donalda Trumpa mladšího, Trumpova zetě Jareda Kushnera a manažera kampaně Paula Manaforta v červnu 2016 v Trump Tower záměrně zanechala ‚drobky chleba... vedoucí z Trump Tower do Kremlu‘. Jinými slovy, říká, že "operace měla být odhalena", aby se tak lépe dosáhlo dvojího cíle prezidenta Vladimira Putina: ‚uvrhnout americkou vládu do většího zmatku‘ a zároveň poskytnout Rusku právo chlubit se svou mocí na globální scéně…

Přestože Skripal a jeho dcera přežili, Hoffman řekl, že akce byla vlastně ‚úspěšná‘. Když byl Skripal otráven, zbývaly dva týdny do ruských voleb. Podle Hoffmanovy teorie chtěl Putin zvýšit volební účast. To se podařilo, k urnám přišlo více než 60 procent ruské populace; Putin vyhrál znovuzvolení s údajně 76,9 procenty hlasů.“

Jan Neumann, bývalý důstojník FSB, který v roce 2008 přeběhl do USA tvrdí, že „je známkou špičkové profesionality a kvalitní práce ruské rozvědky, že dokázala udržet svůj zdroj v chodu a úspěšně poskytovat kritické informace od roku 1988… Dokázali ho nepozorovaně udržet a zůstat s ním v kontaktu i v době, kdy se SSSR rozpadl a všechny státní instituce se rozpadaly." "V roce 1988 bylo téměř každému, kdo umí myslet a analyzovat, jasné, že SSSR a Varšavská smlouva brzy zaniknou," pokračuje Neumann. "Takže si nemyslím, že to byl čistě finanční zájem jako základ pro nábor. Je jasné, že šlo o mnohem víc než jen o peníze; byl to nějaký velmi složitý osobní motiv." Jurij, plukovníkův průvodce, "našel správný přístup, jak tohoto člověka naverbovat a hlavně, jak ho udržet v práci po dobu 30 let," řekl Neumann. "Dokázali zatahat za správné nitky a udržet jeho motivaci k práci."

"Existuje ruské přísloví: 'Свято место пусто не бывает,'" řekl Neumann. "Znamená to: 'Svaté místo není nikdy prázdné'. To znamená, že už mají náhradní zdroj nebo ho co nejdříve nahradí."

https://qz.com/1459782/russian-spies-may-seem-incompetent-but-theyre-not/

Další faktorem je to, že některé věci dost dobře už v dnešní době utajit nejdou. V éře kamer rozeznávajících obličeje, elektronických záznamů, kdy lze vyhledat pasažéry nějakého letu několik let dozadu, zjistit finanční převody a provést přesná zjištění o výskytu chemické látky v hotelovém pokoji, jsou možnosti konspirace ztížené. Chránit a utajit lze identitu získaného agenta v „nepřátelském“ prostředí, třeba i relativně dlouho. Potíž je s tím, když se mají přesouvat příslušníci tajných služeb do zahraničí, kde mají záznamové prostředky k dispozici „ti druzí“. Čepiga a Miškin prokazatelně jsou příslušníky GRU, cestovali s falešnými pasy, psali mail, aby si zajistili přístup do muničního skladu ve Vrběticích. Pod tou samou falešnou identitou působili v Salisbury. Jejich komediální televizní vystoupení v teplákových bundách, kde ze sebe dělali „turisty“ nemohli brát vážně ani autoři tohoto scénáře. GRU by jistě vyhovovalo, kdyby nebyli odhaleni, ale když už k tomu došlo, tolik se zase nestalo. Rusku vyhovuje stav, kdy se ví, že mají příslušníky schopné zabíjet v cizině a současně se mohou tvářit uraženě, že je někdo z něčeho takového podezírá. Nová generace příslušníků nabraná z různých pohraničních vojenských útvarů také nebude tak elitní jako jejich kvalifikovaní předchůdci, ale situace to ani nevyžaduje.

Rozebírat technické problémy novičoku (je užitečný, protože po krátké době nezanechává stopy vs. špatně se odhaduje dávkování) není nijak důležité. Totéž se týká toho, proč nevadí, když by se kolem Vrbětic pohybovali podezřelí. Protože se předpokládá, že měli nějaké zdejší komplice. Z této perspektivy pak spekulace o tom, jak se někdo někam nenápadně dostal, ztrácí na významu. Jestli mělo dojít k výbuchu zde, nebo až v zahraničí, jestli k němu došlo předčasně nečekanou manipulací, je předmětem vyšetřování. To má zatím jen jednu uvěřitelnou verzi, do které zapadají všechna známá fakta, totiž že za událostí stojí příslušníci ruské GRU. Kdybychom jejich účast na tomto podniku pominuli, museli bychom se stejně ptát, co jiného asi měli u nás s takovým krytím v úmyslu.