Ukázat Factcheck

Aktualizováno: 2021-05-14 08:32

Publikováno: 2021-05-14 08:32

ÚVOD

Řetězovými emaily se šíří text začínající následujícími slovy:
„Čím více se zvyšuje nespokojenost s EU a sílí hlasy po vystoupení, tím více slyšíme, jak nám EU pomohla, jak nutně potřebujeme její dotace, jak náš národ umře hlady a bídou, když nám nebude „Brusel“ pomáhat. Skutečně?
Podívejme se jenom na strohá čísla bez rozkrádání, podvodů celého aparátu, který už nelze ani spočítat.“
Ve zbytku textu je několik tvrzení, jež tímto ověřujeme.

 

TVRZENÍ Č. 1

„Z Bruselu máme možnost získat na další 8-mi leté období 550 miliard Kč (dle kursu). Krásné číslo, že? Peníze jsou tedy rozpočteny na 8 let.

Do Bruselu posíláme ročně přímo asi 40 miliard. Tzn. že za 8 let po 40 miliardách pošleme přímo 320 miliard. V dividendách jde na západ cca 260 miliard ročně. Z těchto jde k nám však nazpět pouze asi 20 miliard. (Potvrdil to i Paroubek na Primě jako bývalý premiér.)

Tudíž na západ jde z ČR ročně v dividendách cca 240 miliard. (260 mld. minus 20 mld. zpět).

Za 8 let to je 8 x 240 = 1 920 miliard. Celkem tedy z České republiky odchází za 8-mi leté období do EU 1920 + 320 přímo = 2240 miliard!!!!!!

Do České republiky můžeme z EU dostat, s velkou slávou a za značné mediální propagace, ale pouze zmíněných 550 miliard!!!!!

To je méně než 1/4 z 2240 miliard, které musíme do EU poslat!!!!! EU nás nejenom okrádá a vyžírá, ale ještě vyhrožuje pozastavením dotací, nebo jejich vrácením!!“

 

FAKTA

1/ PŘÍJMY Z EU A ODVODY DO EU

17.-.18.7.2020 se konal summit EU, na kterém se dohodlo dlouhodobé financování v rámci evropského fondu obnovy v letech 2021-2027.

Na základě dohody ze summitu dostane Česko v období 2021 až 2027 v rámci víceletého finančního rámce unie 27 miliard eur (718 miliard korun). Z fondu obnovy bude na dotacích čerpat 8,7 miliardy eur (přes 230 miliard korun). Dalších 15,4 miliardy eur (410 miliard korun) si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit. (ČTK) Celkem tedy bude Česká republika v průběhu sedmi let čerpat 948 miliard korun a dalších 410 miliard korun si bude moci vypůjčit.

Ze zprávy Rady Evropské unie po summitu vyplývá, že „členské státy mohou na dobrovolném základě během procesu plánování, na začátku období a během provádění požádat o převod až 20 % příslušného počátečního finančního přídělu […]; pro Českou republiku bude tento podíl činit až 25 %“. (Generální sekretariát Rady)

Česká republika má získat v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“ dodatečný příděl 1,5 miliardy eur (41 miliard korun) v rámci Fondu soudržnosti (srovnejte s např. 200 milionů eur pro Belgii, 200 milionů eur pro Bulharsko, 100 milionů eur pro Kypr, 50 milionů eur pro Estonsko, 650 milionů eur pro Německo). (Generální sekretariát Rady)

Každý členský stát odvádí do společného rozpočtu EU příspěvek na základě jeho HND (Hrubý národní důchod = objem veškeré produkce místních firem a lidí/rezidentů na území země i v zahraničí).

Existují dvě skupiny států, které se podílí na přerozdělování prostředků z rozpočtu EU:

„Čistí plátci“ – země, které do rozpočtu přispívají více, než z něj získávají. Jedná se především o Německo, Itálii, Spojené království a Francii.

„Čistí příjemci“ – země, které z rozpočtu získávají více, než do něj přispívají. Jedná se o méně vyspělé země, např. Španělsko, Irsko, Řecko, Portugalsko a členské státy, které se k EU připojily v roce 2004 a později, včetně České republiky. (Rozpočet Evropské unie)

Ministerstvo financí každoročně informuje o vývoji rozdílu mezi příjmy z EU a výší peněz odvedených do EU:

„V průběhu celého roku 2019 obdržela České republika z rozpočtu EU příjmy ve výši celkem 119,9 mld. Kč a současně odvedla do evropského rozpočtu 51,4 mld. Kč. ČR tak za celý rok 2019 obdržela o 68,5 mld. Kč více, než do rozpočtu EU odvedla.“ (Žurovec)

Dle Ministerstva financí, od roku 2006 Česká republika každoročně získává od Evropské unie více peněz, než do ní na příspěvcích odešle. Nejvyšší rozdíl byl v roce 2015. V roce 2019 Česká republika odvedla 51,4 miliard korun a 119,9 miliard korun získala. Celkově tedy získala o 68,5 miliardy více, než odvedla.

„Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2019 zaplatila do rozpočtu EU 616,8 mld. Kč a získala 1,43 bil. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 809,2 mld. Kč.

Za pozitivní čistou pozicí ČR k evropskému rozpočtu stojí opět příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a příjmy ze Společné zemědělské politiky EU. Dlouhodobý postupný nárůst odvodů ČR reflektuje jak rostoucí objem rozpočtu EU, tak i dlouhodobé posilování ekonomické vyspělosti ČR v rámci EU.“ (Žurovec)

 

 

 

Český statistický úřad zveřejnil k patnáctiletému výročí vstupu České republiky do Evropské unie zprávu, dle které:

„Výrazná většina prostředků do Česka plynula formou investičních dotací (hlavně do budování a modernizace infrastruktury). Jen v letech 2004, 2005 a 2016 převažovaly jiné nástroje. Zatímco dotační podpora do zemědělství či rozvoje venkova měla vcelku plynulý průběh, u investičních dotací se projevovaly větší nerovnoměrnosti. Drtivá většina novějších členských států Unie byla v období po roce 2004 ve vztahu k EU čistými příjemci, ze starších členů dále zejména Řecko a Portugalsko.“ (Zábojníková a Kamenický)

 

 

2/ DIVIDENDY

„Dividenda je peněžité plnění akciových společností vyplácené akcionářům podle rozhodnutí valné hromady: Vyplácí se majitelům akcií podle rozhodného dne jejich držení. Vyjadřuje se zpravidla pevnou částkou na akcii. Ideální představa je, že výše dividendy závisí především na zisku akciové společnosti po zaplacení daní, ale dividendu může vyplácet i společnost momentálně bez zisku nebo naopak i zisková společnost nemusí vyplácet žádné dividendy.

Vyplacená dividenda se opět daní, například srážkou u zdroje, v České republice sazbou 15 %. Protože se dividendy vyplácejí až z čistého zisku společnosti, po odvedení daně z příjmů, jde o vícenásobné zdanění.“ (Dividenda)

Dle informací z roku 2019 jsou dividendy ze zahraničí 25x menší než ty, které plynou z České republiky do zahraničí. V roce 2018 odvedly firmy z České republiky do zahraničí na dividendách téměř 257 miliard korun. Přibližně třetina tohoto zisku je reinvestována, zbytek plyne zahraničním vlastníkům. Je třeba zdůraznit, že tomuto trendu částečně napomáhají také české společnosti, které peníze odvádějí do daňových rájů (cca 32 miliard korun). (Bureš)

Mezi zeměmi, do kterých dividendy z České republiky odcházejí, jsou Nizozemsko (jako daňový ráj s nejvyšším podílem cca 18,3 % všech dividend, které opouští ČR), Německo, Lucembursko, Rakousko, Belgie, Francie a Jižní Korea. (Bureš, Finance.cz)

 

ZÁVĚR Č. 1

Ačkoliv z České republiky opravdu odchází do zahraničí na dividendách cca 240 miliard korun, nejde o žádnou souvislost s Evropskou unií. Tyto peníze jdou do kapes soukromým vlastníkům firem nebo jsou jimi reinvestovány. Jedná se tedy o soukromé peníze.

Příjmy z Evropské unie naopak přispívají ke všeobecnému růstu a zlepšení podmínek pro všechny obyvatele daného státu, především v oblasti rozvoje celostátní dopravy, ochrana a zlepšování životního prostředí, sociálních služeb, zemědělské výroby a podpory výzkumu a vývoje.

Česká republika si po dvou letech od svého vstupu do Evropské unie začala udržovat tzv. čistou pozici, kdy jsou její příjmy od EU vyšší než peníze, které do ní odvádí. Evropská unie nehrozí zastavením dotací, naopak, Česká republika získá přístup k dotacím rychleji.

 

TVRZENÍ Č. 2

„Anglie tento nehorázný a nezákonný postup EU odsoudila a zmínila, že to byl hlavní důvod BREXITU a vystoupení Spojeného království z EU!!“

 

FAKTA

1. ledna 1973 vstoupilo Spojené království do tehdy ještě Evropského hospodářského společenství (které se v roce 1993 stalo součástí nově vzniklé Evropské unie).

Snahy o vystoupení z Evropské unie se ve Spojeném království objevily už dva roky po vstupu. Labouristická strana tehdy chtěla dojednat s Evropským hospodářským společenstvím nové ekonomické podmínky a poté uspořádat referendum, zda za těchto podmínek ve společenství zůstat.

V roce 1975 se konalo první referendum o vystoupení z Evropského hospodářského společenství a proti vystoupení bylo 67,2 % voličů.

V roce 1985 byla dohodnuta tzv. britská sleva na příspěvek do rozpočtu EU ve výši dvou třetin její čisté pozice (v roce 2020 jsou to 4 miliardy eur), aby se snížil rozdíl mezi penězi odeslanými do EU a získanými z EU, protože Spojené království platí poměrně vysoké příspěvky. Sleva je uplatněna před odesláním příspěvku do EU.

V roce 1988 Margaret Thatcherová vystoupila s projevem, ve kterém varovala před novou dominancí evropského „superstátu“ z Bruselu.

23. ledna 2013 premiér David Cameron ve své řeči poprvé promluvil o referendu o vystoupení z Evropské unie jako o možnosti, pokud se Evropská unie nezmění. Jako hlavní důvody uvedl eurozónu a její problémy, konkurenceschopnost Evropy a rostoucí vliv rozhodování Evropské unie na jednotlivé členské státy. (Cameron)

22. února 2016 znovuzvolený premiér David Cameron oznámil referendum o vystoupení z Evropské unie. Zmínil, že ačkoliv se některé body podařilo prosadit a vyjednal s EU, aby Spojené království nemuselo platit za problémy států v eurozóně a ochránilo tak libru, Evropská unie se mění směrem, jakým dál jít nechce, a je na hlasu lidu, zda chce vystoupit nebo jednat o podmínkách setrvání dále. Prohlásil, že se Spojené království odmítá stát součástí „superstátu“, kterým s Evropská unie stává. Dále zmínil problémy s konkurenceschopností, kdy jako součást Evropské unie nemůže Spojené království vyjednávat vlastní dohody se státy mimo Evropskou unii. A nakonec zmínil i problémy s migrací. (Cameron, PM Commons statement on EU reform and referendum: 22 February 2016 )

23. června 2016 se konalo referendum o Brexitu, tedy o vystoupení Spojeného království z Evropské unie. Z celkového počtu voličů 46 501 241 se zúčastnilo 72,2 %. 26 033 hlasovacích lístků bylo prohlášeno za neplatné. Výsledek referenda byl 51,9 % pro Brexit, 48,1 % proti Brexitu. (BBC)

V den referenda byl proveden průzkum mezi 12 369 účastníky referenda s tímto výsledkem:

„Téměř polovina (49 %) těch, kteří byli pro Brexit uvedla, že největším důvodem, proč chtěli opustit EU, bylo, že rozhodnutí o Velké Británii by měla být přijímána ve Velké Británii. 33 % uvedla, že hlavním důvodem bylo to, že odchod nabídl Spojenému království nejlepší šanci znovu získat kontrolu nad imigrací a vlastními hranicemi. 13 % uvedlo, že zůstat by znamenalo nemít kontrolu nad tím, jak EU rozšíří své členství nebo své pravomoci v nadcházejících letech. Pouze 6 % uvedlo, že jejich hlavním důvodem bylo, že pokud jde o obchod a ekonomiku, Spojenému království by více prospělo, kdyby bylo mimo EU, než kdyby bylo její součástí.“ (Ashcroft)

David Cameron po referendu rezignoval, protože, jak prohlásil, byl pro setrvání v Evropské unii a poté, co se lid rozhodl pro Brexit, nemohl by vést jednání o odchodu v dobré víře. Uvedl, že lituje, že nepřesvědčil národ, že je schopen změny prosadit. (Martin a Bowman)

Spojené království na rozdíl od České republiky dlouhodobě přispívá do společné kasy EU více, než od ní dostává zpět.

V roce 2019 byl hrubý příspěvek Spojeného království (po uplatnění britské slevy) do EU 14,4 miliardy liber a návrat v příjmech veřejného sektoru byl necelých 5 miliard liber. Spojené království tedy v roce 2019 odvedla o 9,4 miliard liber více, než od ní získala.

 

 

ZÁVĚR Č. 2

Spojené království na rozdíl od České republiky do rozpočtu EU přispívá více, než do něj odvádí. Odvody do rozpočtu nebyly voliči zmíněny jako důvod odchodu z EU, nejčastějším důvodem (49 % voličů, kteří byli pro Brexit) bylo, aby o sobě mohlo Spojené království rozhodovat samo. Ekonomické důvody zmínilo pouze 6 % voličů, kteří byli pro Brexit).

 

TVRZENÍ Č. 3

„Je třeba připomenout, že kromě cca 40 miliard, které jsme poslali ze státního rozpočtu do rozpočtu EU (informace uniklé za rok 2012, informace z následujících roků se „verifikují“ – proč asi?), neseme některé další náklady. Zde je přehled některých z nich:

1) 6 miliard zaplacených cel v cenách zboží.

2) 19 miliard – náklady na kofinancování evropských projektů.

3) 10 miliard na úředníky EU oficiálně. (Skutečně cenu obsluhy nikdo nezná, nebo zná, ale tají!)

4) 46 miliard na plán EU - do r. 2020, aby 40 % absolventů střední školy mělo vysokoškolský diplom.

5) 10 miliard na biopaliva. (Jak úsměvné.).

6) 40 miliard na dotování solární a větrné elektřiny. (Tak proto ji musíme mít tak drahou!).

7) 4 miliardy na posílení elektrické sítě. (Kvůli nařízení, že musíme elektřinu do Rakouska z Německa posílat téměř zdarma.) Sviňárna non plus ultra – to z naší atomovky, proti které tak ti pitomci protestují!!!“

 

FAKTA

Tento rozpis je založen na blogovém článku (z roku 2012) Petra Macha, v té době předsedy Strany svobodných občanů. (Mach, Evropská unie nás stojí ročně asi 200 miliard)

1) Petr Mach toto ve svém blogovém článku rozvádí:

„Když si koupíte banán nebo kolo a tisíce dalších věcí z dovozu, které byly procleny na vnější hranici EU v přístavu v Hamburku, zaplatili jste do chřtánu EU clo. Ve vládní čisté pozici to zahrnuté není, což neznamená, že tyto peníze neplatíme. Vláda ve své bilanci s EU vykazuje pouze cla vybraná na letišti v Ruzyni nebo z poštovních balíků ze zámoří. To je menšina cel zaplacených unii. Naopak, co vyberou v Hamburku – i když to pak dál putuje k nám – vypadá jako příspěvek Německa do EU, i když to v cenách platíme my, koneční spotřebitelé.“ (Mach, Evropská unie nás stojí ročně asi 200 miliard)

Clo se vybírá na vnějších hranicích Evropské unie a směřuje do společného rozpočtu. (Evropská celní unie) Ve výsledku je tedy jedno, jestli je clo vybráno v přístavu v Hamburku nebo na letišti v Ruzyni. Peníze vždy skončí v rozpočtu EU (ne jako součást příspěvků členských států, ale jako samostatná složka rozpočtu EU – clo činí asi 12 % rozpočtu, členské příspěvky asi 76 % rozpočtu, třetí položkou je vlastní zdroj DPH, asi 11 %, a zbytek jsou pokuty a poplatky EU). (Rozpočet Evropské unie)

2) Petr Mach toto ve svém blogovém článku rozvádí:

„Tyto peníze sice neputovaly přímo do Bruselu, ale musely být utraceny na projekty, které si přál a schválil Brusel, jako je třeba euro-environmentalistický komiks pro děti, nebo tento projekt zaměřený na dotování prostitutek, sídlící na adrese Vlhká.“ (Mach, Evropská unie nás stojí ročně asi 200 miliard)

Evropské projekty jsou velmi zřídka financovány z evropských dotací ze 100 %. Do roku 2020 to bylo maximálně 85 %, od roku 2021 se toto číslo má ještě snížit. K evropským dotacím bývá někdy přidělena i státní podpora. Různé subjekty z různých fondů dostávají různou státní podporu. V některých případech je to 0 %. Pro období 2014–2020 bylo prioritou snížení spolufinancování ze státního rozpočtu.

Ministerstvo financí odhadlo spoluúčast na evropských projektech na období 2014-2020 na zhruba 17,8 miliardy Kč ročně:

„Dle odhadů Ministerstva financí bude na národní spolufinancování zapotřebí v programovém období 2014-2020 vynaložit minimálně 4,8 mld. EUR, tj. minimálně 125 mld. Kč. Přechod na systém celkových způsobilých výdajů u vybraných operačních programů a zvýšení finanční spoluúčasti příjemců by dle výpočtů MF měly za celé programové období zajistit úsporu veřejných prostředků ve výši minimálně 1 mld. EUR (tzn. přibližně 26 mld. Kč).“ (Ministerstvo financí České republiky)

3) Úředníci EU jsou vypláceni z rozpočtu Evropské unie (EU vydává každoročně méně než 7 % svého rozpočtu na administrativu, včetně platů). Toto nejsou peníze navíc, ale jsou již obsaženy v členských příspěvcích a dalších příjmech EU. (Rozpočet Evropské unie)

4) Číslo je založené na názorovém článku (z roku 2012) Petra Macha. V článku píše:

„Jak ukazují data ministerstva školství, za deset let se počet studentů vysokých škol zdvojnásobil ze 200 tisíc na 400 tisíc (drtivá většina z nich na veřejných školách = za peníze daňových poplatníků). (v letech 2000-2010 v úsilí plnit cíle "Lisabonské strategie", předchůdkyně "Strategie Evropa 2020"). Ne každý vysokou školu dokončí. Celkové veřejné výdaje na vysoké školství vzrostly ze 17 miliard na 35 miliard.

Vzhledem k tomu, že je v České republice asi 700 tisíc lidí ve věkové skupině 20-24 let, tedy ve skupině, kdy je normální studovat, je 400 tisíc studentů skutečně nepřiměřeně hodně.

Předpokládejme, že polovina studentů – 200 tisíc místo 400 tisíc, by bylo přiměřené číslo. Kdyby 200 tisíc nadbytečných studentů místo chození do školy pracovalo, platili by státu na daních kolem 30 miliard ročně, to můžeme považovat za ušlý výnos státu. Krom toho polovina veřejně vynaložených prostředků na vysoké školství, 16 miliard korun ročně, je proplýtvána. Cíl počtu vysokoškolsky vzdělaných lidí, který nám EU uložila, stojí naše daňové poplatníky kolem 46 miliard korun ročně.” (Mach)

Strategie Evropa 2020 chce zvýšit podíl obyvatel ve věku od 30 do 34 let, kteří mají ukončené terciární vzdělání na nejméně 40 %. (Generální sekretariát Rady Evropské unie) Nikoliv vysokoškolské. Terciární vzdělání v České republice zahrnuje i konzervatoře a vyšší odborné školy. (Vzdělávání v Česku) V některých zemích i jiné formy vzdělávání, k nimž u nás neexistuje ekvivalent.

V roce 2012 byl v České republice podíl obyvatel ve věku od 30 do 34 let, kteří mají ukončené terciární vzdělání, 23,8 % (celkem 193 520 lidí). (Evropská komise) (Český statistický úřad)

V souladu se závěry Evropské rady z června 2010 si měly členské státy stanovit národní cíle ve spolupráci s Evropskou komisí a s ohledem na hospodářská a sociální specifika toho kterého členského státu. (Vláda České republiky) Česká republika předložila cíl 32 %. (Vláda České republiky)

Česká republika tento cíl splnila už v roce 2016 (32,6 %, celkem 235 413 lidí terciárně vzdělaných lidí ve skupině 30-34 let). (Český statistický úřad)

 

 

Za rok 2012 získal stát z každého zaměstnance na dani z příjmů v průměru 30 714 Kč.  (Finanční správa) (Český statistický úřad) V roce 2019 to bylo v průměru 39 469 Kč. (Finanční správa) (Trexima)

Počet osob ve věku 20-24 let, kdy je podle Petra Macha běžné studovat vysokou školu, v roce 2012 byl 660 086 a v roce 2019 byl 483 032. Počet studujících vysokou školu ve školním roce 2011/2012 byl 392 044 (tedy se opravdu blížil 400 tisícům) a ve školním roce 2018/2019 byl 289 665.

Pokud by polovina studentů byla zaměstnána, zaplatili by na dani z příjmu v roce 2012 celkem zhruba 60 miliard Kč. Výsledkem by však byla polovina vystudovaných osob ve věku 30-34.

Rozpočet pro vysoké školy v roce 2012 činil cca 21 miliard Kč. Polovina je 10,5 miliard Kč. Zda je proplýtvána či ne, je čistě věc názoru.

5) Číslo je založené na článku (z roku 2010) Petra Macha z Parlamentních listů:
„Od začátku června se povinně přimíchává do nafty 6 % řepkového oleje. Zákon, který to nařizuje, prolobboval den před volbami největší výrobce řepkového oleje, pan Andrej Babiš.
Účet pro spotřebitele = 10 miliard korun
Nafta i benzín v důsledku toho zdražily o dalších 40 haléřů a na ředěnou naftu se ujede zase o něco méně kilometrů.
Dochází ke stejnému vývoji jako vždy v minulosti, když se navýšil povinný podíl biopaliv.
Každé povinné procento řepky v naftě zdražuje paliva přibližně o třicetník, protože výroba nafty z řepky je násobně dražší než výroba nafty z ropy. Na biopaliva tak již doplácíme cca 1,70 Kč na litru, celkově asi 10 miliard korun ročně.
Účet pro daňové poplatníky = 3 miliardy korun.“ (Mach, Mach (SSO): Nafta a benzín prudce zdražily. Díky Babišovi)
Jako příklad – ceny nafty (bez DPH, včetně spotřební daně) ke 4.  září 2020 jsou například u společnosti Čepro a.s. tyto:
Nafta motorová B7 (se 7% přídavkem bionafty) 20,57 Kč
Nafta motorová arktická B0 (bez přídavku bionafty) 23,07 Kč
FAME B100 (100% bionafta) 25,69 Kč (Čepro)
Vývoj ceny nafty od roku 2005 do června 2020 je následující:

 

Ačkoliv se cena nafty po roce 2010 na několik let zvýšila, v roce 2016 došlo ke snížení zhruba na úroveň před rokem 2010 (pokud připočteme inflaci, je cena nafty nižší než před rokem 2010, ačkoliv v ní musí být povinně 7 % bionafty).

6) Číslo je založené na názorovém článku (z roku 2012) Petra Macha. V článku píše:

„EU nařídila dělat 13 % elektřiny z tzv. obnovitelných zdrojů. Nařídila nám zvýhodňovat větrné elektrárny, solární elektrárny a biomasové elektrárny. Náklady vidíme z části na faktuře za elektřinu jako „příspěvek na obnovitelné zdroje“, z části je platíme dalšími daněmi skrze státní rozpočet. Celkově tak ročně platíme navrch za elektřinu zbytečných 40 miliard, o které je dražší, než kdyby tyto zákony neexistovaly a všechna elektřina se dělala z jádra, uhlí nebo plynu.“ (Mach, Boj EU proti globálnímu oteplování, které neexistuje, nás stojí ročně 64 miliard)

Česká republika dlouhodobě podporuje obnovitelné zdroje energie formou garantovaných výkupních cen. Tyto výkupní ceny jsou vyhlašovány každý rok Energetickým regulačním úřadem a jsou fixovány po dobu 20 let (cena se navíc každý rok valorizuje o minimálně 2 %).  Celková výše poskytnuté podpory každým rokem roste.

 

 

7) Stránky ČEPS uvádějí:

„Mezi hlavní důvody, proč přetoky začaly ohrožovat přenosovou soustavu ČR, patří výrazný nárůst množství elektřiny vyrobené z větrných zdrojů, umístěných převážně na severu Německa, v kombinaci s nedostatečnou vnitroněmeckou kapacitou pro její přenos. Situaci ještě umocňuje odstavení první skupiny jaderných elektráren na severu a jihu Německa (přes 8000 MW). A aby toho nebylo dost, v posledních letech se zvýšil instalovaný výkon ve fotovoltaických elektrárnách v Německu z 10 na více než 40 tisíc MW.

Elektřina teče cestou nejmenšího odporu, takže např. export elektřiny z Německa do Rakouska prochází z významné části (až z 50 %) přes Polsko a Česko. Tato cesta je totiž pro elektřinu snazší než přímá cesta uvnitř Německa a dále do Rakouska.

Současné vymezení obchodních zón v regionu střední a východní Evropy (zvláště pak existence samostatné německo-rakouské zóny) umožňuje takové obchodní transakce na trhu s elektřinou, které výrazným způsobem přispívají ke vzniku kritických přetoků elektřiny přes přenosové soustavy ČR a dalších sousedních zemí.

Evropská studie EWIS, zveřejněná v dubnu 2010, poukázala na závažné potíže s provozem soustav v zemích sousedících s Německem, včetně ČR. Ty měly nastat po roce 2015. Události posledních let však ukázaly, že se problémy projevily dříve a ve větší míře, než se předpokládalo.

Liberalizace trhu s elektřinou a masivní rozvoj obnovitelných zdrojů nebyly v Německu s dostatečným předstihem doprovázeny adekvátním posilováním lokálních sítí.

ČEPS zahájila přípravu projektu PST (Phase-shifting Transformer) již v roce 2010.

Protože do budoucna hrozí opakování kritických situací, je nutné urychlené posilování přenosových soustav v regionu střední a východní Evropy. ČEPS do roku 2025 investuje více než 60 miliard korun do posílení a modernizace domácí přenosové soustavy.“ (ČEPS)

V průběhu 15 let (2010-2025) ČEPS investuje do rozvoje přenosové soustavy cca 60 miliard korun, což je cca 4 miliardy korun ročně.

Česká republika se účastní projektu IGCC (International Grid Control Cooperation), kde spolupracuje sedmnáct provozovatelů přenosových soustav ze čtrnácti zemí. Tato spolupráce byla zahájena v říjnu 2011. (ČEPS) Základním cílem projektu je optimalizace řízení výkonové rovnováhy a optimalizace kvality frekvence elektřiny spolu s rozvojem technické a organizační spolupráce. (Ernst & Young, s.r.o.) V rámci tohoto projektu ČR vyváží elektřinu i do Rakouska.

 

ZÁVĚR Č. 3

Rozpis položek je založen na blogovém článku (z roku 2012) Petra Macha, který je sice ekonom a má rozsáhlé znalosti, ale ve svých článcích, které v blogu cituje, často pracuje s nesprávnými odhady, aby vyhovovaly jeho cílům.

 

ODKAZY A CITACE

Ashcroft, Lord. Lord Ashcroft Polls. 24. červen 2016. http://lordashcroftpolls.com/2016/06/how-the-united-kingdom-voted-and-why/. 02. září 2020.

BBC. „EU Referendum.“ 2016. BBC. https://www.bbc.com/news/politics/eu_referendum/results. 02. září 2020.

Bureš, Michal. Finance.cz. 30. duben 2019. https://www.finance.cz/522544-dividendy-ze-zahranici/. 02. září 2020.

—. Finance.cz. 29. duben 2019. https://firmy.finance.cz/521651-dividendy-z-ceska/. 02. září 2020.

Cameron, David. „EU speech at Bloomberg .“ 23. leden 2013. Gov.uk. https://www.gov.uk/government/speeches/eu-speech-at-bloomberg. 03. září 2020.

—. „PM Commons statement on EU reform and referendum: 22 February 2016 .“ 22. únor 2016. Gov.uk. https://www.gov.uk/government/speeches/pm-commons-statement-on-eu-reform-and-referendum-22-february-2016. 03. září 2020.

Čepro. „Základní ceny čepro.“ 04. září 2020. Čepro. https://www.ceproas.cz/produkty-a-sluzby/ceny. 04. září 2020.

ČEPS. „Často kladené otázky.“ nedatováno. ČEPS. https://www.ceps.cz/cs/casto-kladene-otazky. 05. září 2020.

—. „Imbalance netting.“ nedatováno. ČEPS. https://www.ceps.cz/cs/imbalance-netting-2. 05. září 2020.

Český statistický úřad. „Ceny pohonných hmot od roku 2001.“ červen 2020. Český statistický úřad. https://www.czso.cz/csu/czso/ceny-pohonnych-hmot-od-roku. 04. září 2020.

—. „Počet zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle ISEKTOR (fyzické osoby) .“ 27. srpen 2012. Český statistický úřad. https://www.czso.cz/documents/10180/20552259/w-310612q210.pdf/114d2187-38a0-436a-8d40-2115e0215a09?version=1.0. 05. září 2020.

—. „Věková struktura obyvatel - pětileté věkové skupiny.“ nedatováno. Český statistický úřad. https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/index.jsf?page=vystup-objekt-parametry&pvo=DEMD003&sp=A&pvokc=&katalog=30845&z=T. 05. září 2020.

ČTK. Deník.cz. 21. červenec 2020. https://www.denik.cz/evropska-unie/evropska-unie-fond-obnovy-cesko-20200721.html. 02. září 2020.

„Dividenda.“ nedatováno. Wikipedia. https://cs.wikipedia.org/wiki/Dividenda. 02. září 2020.

Ernst & Young, s.r.o. „Analýza dopadů nařízení Evropské Komise stanovující rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice - GL EB (září 2017).“ září 2017. ČEPRO. https://www.ceps.cz/cs/studie-a-analyzy. 05. září 2020.

eurostat. „Indikátory vzdělání dle Evropa 2020 v roce 2016.“ 26. duben 2017. Evropská komise. https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/8001730/3-26042017-BP-EN.pdf/c22de270-ea00-4581-89bc-501056f9cae2. 05. září 2020.

„Evropská celní unie.“ nedatováno. Wikipedia. https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropsk%C3%A1_celn%C3%AD_unie. 05. září 2020.

Evropská komise. „V Evropě klesá počet případů předčasného ukončení školní docházky a zvyšuje se počet absolventů vysokých škol, je však třeba dalšího úsilí.“ 07. červen 2012. Evropská komise. https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_12_577. 05. září 2020.

Finanční správa. „Údaje z výběru daní.“ 06. duben 2020. Finanční správa. https://www.financnisprava.cz/cs/dane/analyzy-a-statistiky/udaje-z-vyberu-dani. 05. září 2020.

Generální sekretariát Rady Evropské unie. „Závěry Rady Evropské unie 172. června 2010.“ 17. červen 2010. Rada Evropské unie. https://ec.europa.eu/eu2020/pdf/council_conclusion_17_june_en.pdf. 05. září 2020.

Generální sekretariát Rady. Rada Evropské unie. 21. červenec 2020. https://www.consilium.europa.eu/media/45119/210720-euco-final-conclusions-cs.pdf. 02. září 2020.

Keep, Matthew. „The UK's contribution to the EU Budget.“ 02. květen 2019. Knihovna Dolní sněmovny Spojeného království. https://researchbriefings.files.parliament.uk/documents/CBP-7886/CBP-7886.pdf. 03. září 2020.

Mach, Petr. „Boj EU proti globálnímu oteplování, které neexistuje, nás stojí ročně 64 miliard.“ 10. únor 2012. ihned.cz. https://ihned.cz/c3-54681260-000000_d-54681260-boj-eu-proti-globalnimu-oteplovani-ktere-neexistuje-nas-stoji-rocne-64-miliard. 05. září 2020.

—. „Drahý požadavek EU: 40 % lidí musí mít vysokou školu.“ 07. únor 2012. ihned.cz. https://ihned.cz/c3-54639570-000000_d-54639570-drahy-pozadavek-eu-40-lidi-musi-mit-vysokou-skolu. 04. září 2020.

—. „Evropská unie nás stojí ročně asi 200 miliard.“ 28. únor 2012. blog.idnes.cz. https://machpetrmach.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=248535. 05. září 2020.

—. „Mach (SSO): Nafta a benzín prudce zdražily. Díky Babišovi.“ 11. červen 2010. Parlamentí listy.cz. https://www.parlamentnilisty.cz/arena/politici-volicum/Mach-SSO-Nafta-a-benzin-prudce-zdrazily-Diky-Babisovi-167814. 04. září 2020.

Martin, Michel a Emma Bowman. „David Cameron Talks Brexit And His 'Greatest Regret' In New Book 'For The Record'.“ 29. září 2019. npr. https://www.npr.org/2019/09/29/764199387/david-cameron-calls-the-brexit-referendum-his-greatest-regret?t=1599144206831. 03. září 2020.

Ministerstvo financí České republiky. „PRAVIDLA SPOLUFINANCOVÁNÍ EVROPSKÝCH STRUKTURÁLNÍCH A INVESTIČNÍCH FONDŮ VPROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014-2020.“ červenec 2014. DotaceEU.cz. https://www.dotaceeu.cz/getmedia/495ea682-77ab-4053-a231-29550d532418/Pravidla-spolufinancovani-evropskych-fondu-v-PO-2014-2020.pdf?ext=.pdf. 05. září 2020.

OTE. OTE. nedatováno. https://www.ote-cr.cz/cs/statistika/statistika-poze/poskytnuta-podpora-2013-2019. 05. září 2020.

„Rozpočet Evropské unie.“ nedatováno. Wikipedia. https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozpo%C4%8Det_Evropsk%C3%A9_unie. 03. září 2020.

Trexima. „Počet českých pracovníků je nejvyšší od vzniku samostatné České republiky.“ nedatováno. Trexima. https://www.trexima.cz/aktualita/pocet-ceskych-pracovniku-je-nejvyssi-od-vzniku-samostatne-ceske-republiky. 05. září 2020.

Vláda České republiky. „Strategie Evropa 2020.“ nedatováno. Vláda České republiky. https://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/strategie-evropa-2020/strategie-evropa-2020-78695/. 05. září 2020.

—. „Strategie Evropa 2020 a ČR.“ nedatováno. Vláda České republiky. https://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/strategie-evropa-2020/cr/eu-2020-a-cr-78696/. 05. září 2020.

„Vzdělávání v Česku.“ nedatováno. Wikipedia. https://cs.wikipedia.org/wiki/Vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD_v_%C4%8Cesku#Terci%C3%A1rn%C3%AD_vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD. 05. září 2020.

Zábojníková, Karolína a Jiří Kamenický. „Česko 15 let v Evropské unii.“ 2019. Český statistický úřad. https://www.czso.cz/documents/10180/110652111/32030819.pdf/961f579a-9cf9-43ef-b896-eba397fa259e?version=1.0. 02. září 2020.

Žurovec, Michal. Ministerstvo financí České republiky. 28. leden 2020. https://www.mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2020/ceska-republika-ziskala-v-roce-2019-z-ro-37294. 02. září 2020.