Ukázat Factcheck
75. výročí osvobození Zlínska
Sborník dokumentů k 75. výročí osvobození Československa od fašismu a ukončení 2. světové války ve Zlíně a okolí
Sborník obsahuje spoustu cenných detailů a přímých svědectví pamětníků o osvobozování Zlína a dalších devíti okolních obcí. Problematizuje ho ale úvod, který obsahuje faktické chyby a také to, že je psán jazykem bývalého totalitního režimu. Komunistický výklad lokálních dějin je necitlivý zejména vůči velkému množství obětí z řad civilního, na Zlínsku převážně katolického, obyvatelstva.
Hned na titulní straně se autorům podařila dvě pochybení. U maršála Malinovského, osvoboditele Jižní Moravy je uvedeno, že se jednalo o velitele IV. ukrajinského frontu. Ve skutečnosti šlo o 2. ukrajinský front.
Dále je na titulní straně vyobrazen maršál Koněv, u kterého je mylně uvedeno, že byl velitelem II. Ukrajinského frontu. Ve skutečnosti byl velitelem 1. ukrajinského frontu a s osvobozením Zlína a okolí neměl nic společného. Jeho armáda totiž po účasti v Karpatsko-dukelské operaci pokračovala severní cestou na Berlín.
Celý úvod je psán jazykem, který jakoby vypadl z učebnic Večerní univerzity marxismu-leninismu:
…imperialistické pohnutky…boj za mír mezi národy…požadavky na zbrojení v mnoha zemích zejména paktu NATO…Fučíkův vzkaz: Lidé, měl jsem Vás rád, bděte!...
Tento jazyk jistě nedělá radost většině rodin hrdinů, kteří na Zlínsku koncem války padli za naši svobodu. A také vůbec nereflektuje směřování naší země po roce 1989.
Důležité osoby a pojmy:
Maršál Malinovskij a 1. a 4. rumunská armáda
V květnu roku 1944 se Malinovskij stal velitelem 2. ukrajinského frontu, který provedl útok na Rumunsko, díky čemuž se Rumuni přidali na stranu Spojenců. Jeho vojska pak pokračovala v útoku na Maďarsko a v únoru 1945 dobyla Budapešť. V dubnu se probila na Slovensko a postupovala na Moravu. Osvobodila Brno a vedla útoky na německá vojska na jihovýchodní Moravě.
https://www.wikiwand.com/cs/Rodion_Jakovlevi%C4%8D_Malinovskij
Pamětníci v jednotlivých textech opakovaně zmiňují rumunské vojáky. Ti přitáhli na Moravu s Malinovským a podle historiků se osvobozování Československa účastnilo celkem 248 430 Rumunů. Měli těžké ztráty, protože byli nasazováni do nejtěžších bojů, a významně také přispěli k osvobození Zlínska. Podle badatele Vlastimila Schildbergera obě rumunské armády ztratily na území dnešního Česka a Slovenska 66 495 vojáků (z toho polovina připadá na padlé a nezvěstné). Z celkového počtu cca 140 000 nezvěstných a padlých při osvobozování Československa tedy Rumuni tvoří téměř čtvrtinu!
1., 2. a 4. ukrajinský front
Tři operační svazy, které jako součást Rudé armády ve vzájemné součinnosti počínajíc 20. 9. 1944 postupně osvobodily většinu Československa. Byly tvořeny většinou Ukrajinci, ostatně i maršál Malinovskij byl rodák z Oděsy. Současný ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis, jehož dědeček Mojsej k nám přišel spolu s Rudou armádou, připomíná, že u pěchotních jednotek těchto ukrajinských frontů bylo původem z Ukrajiny šedesát až osmdesát procent vojáků! Pamětníci je samozřejmě mohli jen těžko rozlišit od Rusů, protože oficiálním jazykem na Ukrajině a v Rudé armádě byla ruština.
https://www.wikiwand.com/cs/2._ukrajinsk%C3%BD_front
http://blog.aktualne.cz/blogy/pohled-zblizka.php?itemid=36729
V této zemi je dlouholetým zvykem děkovat za osvobození Československa ruskému vůdci. Současný prezident Zeman to dovedl k dokonalosti i devótním dopisem, který poslal prezidentu Putinovi k letošnímu 75 výročí.
Problém je v tom, že Zeman okázale děkuje pouze ruskému prezidentovi a lituje, že si nemohl připomenout konec války na Rudém náměstí v Moskvě. A úplný výsměch je, že náš prezident děkuje také za to, že nebýt Rudé armády, „nikdy bychom se nestali nezávislým a sebevědomým národem“. Zřejmě i díky svému proruskému okolí zcela vypustil hrůzy 40 let trvající proruské totality u nás.
Najdou se u nás politici vítající skupinu extrémních nacionalistů pod záštitou prezidenta Putina zvanou Noční vlci, ale zapomínají poslat aspoň pohlednici do Rumunska a na Ukrajinu. Nebylo to totiž Rusko, kdo osvobozoval Československo, byla to Rudá armáda, ve které bojovali i příslušníci jiných národů, zejména pak Ukrajinci. A strašnou cenu za naši svobodu zaplatilo Rumunsko.
Nikdo nesnižuje roli ruského národa ve druhé světové válce, jeho podíl na vítězství nad nacismem byl bezpochyby velký. Minimálně stejnou vděčnost je ale třeba směřovat i na Ukrajinu a do Rumunska, což se ani náhodou neděje!
Relevantní e-maily
4692 | 75. výročí osvobození Zlínska | 2020-05-02 19:26:00 |